Článek
Během posledního červnového týdne letošního roku bylo jasné, že se schyluje k českému absolutnímu teplotnímu maximu. Rekord nakonec padl hned dvakrát. Stanice v Doksanech na Litoměřicku naměřila v sobotu 40,9 °C, v neděli pak dokonce 41,9 stupně.
„Absolutní rekord na území ČR z července 1983 (40,2 °C) se během následujících téměř 43 let posunul jen nepatrně, na 40,4 °C v roce 2012,“ popsal Seznam Zprávám Jan Kyselý, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Rekordy a extrémy se chovají nevyzpytatelně.“
Ale zatímco všichni sledovali maximální denní teplotu, za pozornost stojí i ta modrá linka, která ukazuje noční minimum. Také tato čára šla totiž nezvykle vzhůru. Nejen v Doksanech, ale po celém Česku. A v městských aglomeracích ještě více.
Podívejte se, jak vypadal konec června v českých krajských městech:
Vidíme, že všech 13 krajských měst v červnu zaznamenalo řetězec horkých dní. Nejdelší řetězy byly v Praze a v Ústí nad Labem, v červnu zde naměřili hned dvanáct dní za sebou s maximálními teplotami nad 30 stupňů.
Nebezpečí neustávajícího horka
Možná ještě varovnější je ale pohled na řetěz „tropických nocí“. Tak meteorologové označují noc, během které teplota nepoklesne pod 20 stupňů Celsia. V Praze se nad touto hranicí držela šest nocí v řadě, v Brně čtyři. V Olomouci, Ústí nad Labem, Karlových Varech a Zlíně pak po třech.
„Hranici 30 °C jsme kdysi stanovili jako zajímavou,“ vysvětluje Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu. „Takové dny ale nebývají problém, pokud se vzduch v noci ochladí pod 20, lépe pod 15 °C. Pokud zůstane teplota i v noci na 20 a více °C, pak se prožívání horké vlny stává složitější a hlavně nemocní a starší lidé mívají vážné zdravotní problémy. Takových nocí za sebou bývalo pár, letos tato situace nastala v 55 lokalitách.“
Když je přes den venku horko, je to nepříjemné, ale jeden den sám o sobě není nebezpečný. Většina lidí totiž může omezit pobyt venku. Problém nastává, pokud stoupá teplota interiérů: „Pokud je horko i uvnitř zástavby a není, jak se ho zbavit, je to psychicky i fyziologicky stresující situace,“ zdůrazňuje Kyselý.
„Minimální teplota je v mnoha ohledech podstatnější než ta maximální,“ připomíná Aleš Urban, který dopady horka na lidské zdraví zkoumá na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity. „Zejména z hlediska tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C a domácnosti – a tudíž i lidské tělo – se nemohou dostatečně ochladit.“
V Praze dokonce noční teplota dvě noci za sebou neklesla pod 25 stupňů. To je naprosto bezprecedentní situace, ke které v historii pražských měření – Klementinum měří už od roku 1775 – nikdy nedošlo. Dosud nejvyšší noční minimum bylo 24,5 °C v roce 2021.
V Praze a dalších městech je problém horší i kvůli efektu tepelného ostrova. Ten se tolik neprojevuje u maximálních teplot (které jsme řešili v předchozím článku o horkých dnech). Ale v noci je město výrazně teplejší. „Minimální teploty vzduchu jsou ve městě výrazně vyšší,“ připomíná Jan Geletič z Oddělení komplexních systémů Ústavu informatiky AV ČR. „Laicky řečeno, město chladne výrazně pomaleji, což vede k významné akumulaci tepelné zátěže. Můj osobní odhad rozdílu v noci je okolo 5 až 6 °C.“
Řetězů horkých dní a nocí přibývá
Bylo by možné diskutovat, nakolik je nárůst městské teploty důsledkem tepelných ostrovů a nakolik globální změny klimatu – jde nepochybně o souběh obojího. Z pohledu obyvatel měst je to ale jedno, podstatné jsou důsledky, které zažívají na vlastní zpocenou kůži.
Právě tyto problematické řetězy horkých dní a horkých nocí – kdy se postupně kumuluje teplo a lidé se před ním nemají kam schovat – jsou čím dál častější. To, co bylo dříve zcela neobvyklé, se nyní stává každoroční záležitostí.
Kromě toho, že se zvyšuje počet takových vln, roste i jejich délka. Rekordní je rok 2018, kdy v řadě měst trvala vlna dní nad 25 stupňů Celsia i přes 40 dní. Co se týče vln tropických veder, konkuruje roku 2018 i rok 1994. A na tropické noci (teplota neklesne pod 20 stupňů) zatím trpí hlavně Praha.
Česko v tom není samo. Rekordní vlnu veder zažívá větší část Evropy. A dopady jsou často fatální. V Německu už mají k dispozici první odhady nadúmrtí, které ukazují, že v červnu zemřelo o více než pět tisíc lidí více, než je v daném měsíci obvyklé. Většině z nich bylo nad 75 let. Právě starších lidí se ohrožení týká nejvíce.
Jak ve vedru chránit své zdraví
Souhrn nejčastějších rad českých i mezinárodních zdravotnických institucí pro dny, kdy vnější teploty stoupají nad 30 stupňů.
- Doplňujte tekutiny průběžně, ještě dřív, než dostanete žízeň. Odborníci doporučují pít dva až tři litry tekutin denně, při zvýšené tělesné aktivitě pak dvě až čtyři sklenice každou hodinu. Děti a staré lidi, kteří často nemívají pocit žízně, je do pití potřeba nutit.
- Vyhýbejte se slunci, hlavně kolem poledne. Ve stínu, zejména v přírodě, může být pocitová teplota i o deset nebo více stupňů nižší. Starší nebo nemocní lidé by měli během opravdu horkých dní být obzvláště opatrní.
- Ochlazujte své tělo. Může pomoci vlažná (raději ne ledová) sprcha, navlhčování kůže například mokrým ručníkem nebo rozprašovačem vody. Chlazení je obzvláště účinné na hlavě, krku, zápěstí.
- Pozor na teplotní šoky. Velký skok teplot je pro tělo šok, který ho oslabuje a zvyšuje náchylnost vůči nakažlivým nemocem. Proto například není dobré mít klimatizaci nastavenou o deset stupňů níže, než je venkovní teplota. Z chládku do vedra přecházejte pozvolna.
- Myslete na nejohroženější blízké a kontrolujte je. Mezi nejvíce horkem ohrožené patří lidé nad 65 let, děti do čtyř let, těhotné a kojící ženy, chronicky nemocní a lidé užívající některé léky, třeba na depresi nebo nespavost. Příbuzné zkontrolujte nebo jim zavolejte, zda jsou v pořádku a zda mají zajištěno pohodlí.
- Zopakujte si, jak vypadají symptomy přehřátí. Úpal i úžeh patří mezi časté komplikace. Úžeh vzniká působením přímého slunce, úpal obecně působením horka. Oba stavy se projevují podobně: malátnost, bolest hlavy, zvýšená tělesná teplota, nevolnost, u úžehu jsou navíc známky popálení kůže, u úpalu se přidává zvýšený tep a zrychlené dýchání. V obou případech platí stejný postup: uložte postiženého na chladné místo, doplňte tekutiny (ne ledové) a v případě vážnějších problémů vyhledejte lékařskou pomoc (více o úpalu, úžehu a dalších onemocněních způsobených horkem).
Podívejte se na přehled řad horkých dní ve vybraných českých městech v historii a současnosti:
