Článek
Čistky nové vlády pokračují. Zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) i neziskových organizací se shodují na jednom: Tak rozsáhlé personální změny nepamatují za žádné předchozí vlády. Rozeběhly se krátce poté, co se vedení resortu ujal ministr Aleš Juchelka (ANO).
Seznam Zprávy mají k dispozici dokumenty, které reorganizaci detailně popisují. Podle nich má ministerstvo zrušit 23 pracovních míst, zatímco zhruba 20 nových pozic má vzniknout.
Zaniknout má mimo jiné místo ředitelky sekce Petry Zdražilové, stejně jako odbor rodinné politiky a ochrany práv dětí, který dosud vedla Petra Kačírková. Končí také vedoucí oddělení projektové dokumentace Johana Mertová. Resort mají opustit i dva právníci a legislativní experti na rodinné a dětské právo Adam Křístek a Daniel Hovorka.
„Rodiny nebudou priorita“
Zástupci neziskového sektoru ale mají z rozsahu i způsobu provádění změn vážné obavy. Ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku proto požádali o společnou schůzku. Nové vládě pak adresovali dvě výzvy - svůj podpis k nim připojilo 600 organizací pracujících s dětmi a rodinami po celém Česku.
„Máme obavu, že ohrožené rodiny a práce s nimi a prevence nebudou priorita,“ vysvětluje Klára Chábová, spoluzakladatelka platformy Do dospělosti.
Obavy směřují především k tomu, že ministerstvo pod novým vedením nenaváže na dřívější práci. „V posledních letech se nastavil jasný kurz směrem k transformaci a omezení ústavní péče a podpoře pěstounství. Máme obavu, aby nedošlo ke změnám, které by tento kurz zastavily,“ doplňuje Lenka Felcmanová, předsedkyně neziskové organizace Society for All (SOFA).
Kromě nastavení ústavní péče se obává také možných změn v oblasti prevence ohrožení dětí. „Je velmi nestandardní, že se takto významně personálně oslabí celá sekce ministerstva, která nese klíčovou agendu. Vyvolává to obavy, zda nejde spíše o snahu změnit ideové směřování ochrany dětí než o reakci na konkrétní audity či kontroly,“ vysvětluje.
Podobně situaci hodnotí i bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Je velmi atypické, když jsou tyto výměny okamžité, razantní a jdou až na úroveň jednotlivých referentů. Nemyslím si, že to podporuje moderní a kvalitní státní správu. Diskontinuita a ztráta expertních kapacit je něco, co terén logicky a oprávněně zneklidňuje a co není úplně pochopitelné ani srozumitelné,“ uvádí.
Možné snížení kvality?
Na podporu právníků Hovorky a Křístka vznikla dokonce petice, kterou k pátku podepsalo téměř 400 lidí. „Oba dva jsou vyhlášenými experty v dané agendě a jsou otázky, které v této republice neumí řešit nikdo jiný. To opravdu není nijak nadnesené. Jejich ztráta bude znamenat velký zásah do agendy sociálně-právní ochrany dětí,“ myslí si právnička z Fóra pro lidská práva Anna Sležková, která je jednou z autorek petice.
Upozorňuje také na to, že jde o jedinou změnu, která sahá až na úroveň referentů, tedy nejnižší pozice.
Výhrady i obavy zaznívají také ze strany odborářů. „V minulosti byl odbor rodinné politiky často předmětem velkých změn, u nichž bylo patrné politické pozadí, ale nikdy se nestalo, že by při nástupu ministra byla tímto způsobem rušena místa řadových pracovníků. To se běžně neděje a proti tomu jsme se vymezili,“ říká Leona Svobodová z Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO).
Vedení jim prý oznámilo, že agenda, kterou zajišťovaly zrušené pozice, se rozdělí mezi stávající zaměstnance. Jenže to podle ní není udržitelné - a může se negativně projevit na kvalitě.
„Výsledkem je, že stávající zaměstnanci musí za stejný plat vykonávat stále více práce, což zvyšuje tlak na státní správu. To se samozřejmě projeví ve snížení kvality. Agendy se buď nepřiznaně redukují, nebo se vykonávají povrchně, protože na ně není dost lidí,“ dodává Svobodová.
Ministerstvo kritiku odmítá
Ministerstvo práce a sociálních věcí naopak reaguje, že pod novým vedením Aleše Juchelky (ANO) vnímá rodinnou politiku a sociální služby za „absolutní prioritu“.
Výrazné změny v sekci rodinné politiky a sociálních služeb pak dává do souvislosti s nedostatky, které měl odhalit už audit v roce 2018 a následně i Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2023. Podle Aleše Juchelky se přesto agenda ocitala spíše na okraji pozornosti vedení resortu.
„Proto jsem se rozhodl přistoupit ke změnám v sekci rodinné politiky a sociálních služeb, aby směřovala tam, kam má. Nejde o samoúčelné personální změny, ale o vytvoření stabilního a odborně silného týmu, který bude schopen připravit a prosadit klíčové reformy. Mou prioritou je nový zákon o sociálních službách, který musí odpovídat dnešní realitě – nízké porodnosti, stárnutí populace i rostoucím nárokům na péči,“ vysvětluje personální proměnu Aleš Juchelka.
Odkazuje se především na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu. „V letech 2015 až 2023 bylo na tuto oblast vynaloženo téměř 87 miliard korun, další stovky milionů šly na transformační projekty z evropských fondů. Přesto se počet dětí v ústavní péči snížil jen minimálně. To je nepřijatelný výsledek vzhledem k rozsahu investic i politických slibů,“ říká Juchelka a zdůrazňuje desítky navzájem se překrývajících strategií, chybějící jednotný systém a selhání digitalizace.
„Naše vláda je připravena tuto oblast upřednostnit, nastavit jasná pravidla i stabilní financování a zajistit, aby systém skutečně sloužil lidem, nikoli sám sobě. To je závazek, který beru vážně – vůči rodinám, pečujícím, seniorům i znevýhodněným dětem,“ reaguje Juchelka.
„Znepokojující odchody“
Směr ochrany práv dětí je důležité udržet také podle bývalé zmocněnkyně pro lidská práva a soušasné kandidátky na ombudsmanku Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.
Systém by se podle ní i nadále měl soustředit na včasnou detekci ohrožených dětí a rodin, snahu zlepšit a zvýšit dostupnost krizové pomoci a rozvíjet alternativní formy náhradní rodinné péče, aby se do náhradní péče dostávaly i zdravotně hendikepované, starší nebo těžce traumatizované děti. Podporovat by se podle ní měly také komunitní služby v regionech a projekty.
„Od těchto principů by se ministerstvo v žádném případě nemělo odklánět ani je relativizovat. Je velmi znepokojující, když z klíčových pozic odcházejí lidé, kteří nejsou političtí nominanti, ale experti na danou agendu, držící kontinuitu v oblasti sociální politiky. Mají pevné hodnoty, dlouhodobě a kvalitně na těchto tématech pracovali,“ zdůrazňuje.
Změny se týkají i dalších resortů, před Vánocemi vláda Andreje Babiše (ANO) schválila zrušení 322 úřednických míst. Nejvíce míst ubude na Úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu.
