Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dunivé rány se od středy rozléhají brněnskými Vinohrady. Silničáři tam začali s ražbou průzkumné štoly pro Vinohradský tunel, který bude měřit 1,5 kilometru. Je to další připravovaná část Velkého městského okruhu. Silničáři počítají s celkovými náklady na tento úsek přes 11 miliard korun.
Práce s využitím takzvaných expandérů na bázi plynu, při nichž se ozývají ohlušující rány, mají pokračovat do víkendu. „Střelmistři využijí asi 50 kilogramů expanzních náloží. Další odstřely po překonání betonových pilot těžní šachty nepředpokládáme,“ sdělil ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Fiala. Podobné typy prací na stavbě odborníci předpokládají ještě ve třetím čtvrtletí příštího roku.
Stavbaři už vyhloubili těžní šachtu do hloubky 27 metrů o průměru deseti metrů. „Efekt rozpojování je dobrý. Zvukový efekt je menší, než jsme očekávali,“ řekl střelmistr Aleš Jánský.
Velký městský okruh v Brně – stav v roce 2025.
Průzkumná štola o délce 991 metrů povede v hloubce 16 až 42 metrů. Ražba za téměř tři čtvrtě miliardy korun potrvá až do podzimu roku 2027. Stavbaři ji využijí i pro pozdější tubusy tunelu.
Vinohradský tunel jako součást Velkého městského okruhu v Brně bude měřit téměř 1,5 kilometru, nový úsek přes dva kilometry. Informační leták ŘSD počítá se zprovozněním složité stavby v roce 2032. „Po dokončení bude klíčovým úsekem severovýchodní části okruhu s napojením na Tomkovo náměstí a Rokytovu,“ doplnil Fiala.
Silničáři loni otevřeli další čtyři úseky městského okruhu. Bude měřit okolo 25 kilometrů, hotový je zhruba z poloviny. Nicméně dosavadních 12 kilometrů trvalo postavit 26 let.
Loni z okruhu zmizela dlouhodobá zúžení i omezení a doprava se zrychlila. „Jsme sice přibližně v polovině, ale Tomkovo náměstí a Žabovřeská představovaly největší dopravní špunty,“ řekl už dříve ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Tlak na termíny
Silničáře přitom nadále tlačí termíny. Pokud chce Ministerstvo dopravy dostát otevření odsunutého vlakového nádraží za desítky miliard korun v roce 2034, musí být k tomu přichystaná okolní infrastruktura a také příslušná část městského okruhu, v tomto případě úsek mezi Heršpickou a Bratislavskou radiálou (která ještě také neexistuje).
Jeho součástí totiž bude i mimoúrovňové křížení trati a silniční napojení na železniční uzel.
Správa železnic nadále avizuje, že nový železniční uzel umístěný necelý kilometr jižně od stávající stanice zprovozní za devět let. „Otevření nového hlavního nádraží v Brně nadále předpokládáme v roce 2034. Záležet nicméně bude i na průběhu přípravy stavby a příslušných povolovacích procesů,“ uvedl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
Jak vypadají práce na průzkumné štole v Brně-Vinohradech.Video: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy
Silniční a autobusová doprava mají vést k nové vlakové stanici do zanádražního prostoru, tedy z jižního směru. Odborníci zdůrazňují, že bez existence potřebného napojení z okruhu silniční doprava kolem nádraží zkolabuje.
Jenže zmíněnému úseku okruhu, který ještě není zařazený v informačních letácích ŘSD, musejí předcházet stavby Bratislavské radiály a čtyřmiliardové Ostravské radiály na jihovýchodě Brna.
Mimoúrovňová křižovatka lépe propojí směry na Ostravu, Bratislavu a Svitavy. „Ta by se ideálně mohla začít stavět za tři roky,“ řekl už dříve šéf brněnské odnože ŘSD.
Silničáři tak musejí podle svých plánů do roku 2034 stihnout ještě čtyři části okruhu.
Železničáři ujišťují, že s ŘSD technicky i časově obě stavby koordinují. „Existence Velkého městského okruhu je pro obsluhu nového hlavního nádraží důležitá. Bude z něj odbočovat obslužná komunikace do prostoru za nádražím, jejímž investorem bude statutární město Brno,“ dodal Gavenda.
