Článek
Sněmovna v pátek schválila změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro předlohu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných poslanců, proti jich bylo 12. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
V novele podle širších dohod s opozicí nebude původně navrhovaná výjimka z řečnických restrikcí pro předsedu dolní komory. Nezmění se ani podoba vystoupení prostřednictvím krátkých poznámek, pouze se budou muset týkat projednávané věci. Původní novela jednacího řádu předpokládala, že krátké poznámky by mohlo plénum omezit až na dvě. Zrušila by se navíc možnost odpovědi.
Pro novelu jednacího řádu hlasovala vedle poslanců vládních ANO, SPD a Motoristů také většina přítomných zákonodárců ODS a STAN a menšina pirátských poslanců. Výslovně proti byla část lidovců a všichni přítomní zákonodárci TOP 09, kteří se obávají zejména oslabení opozičních nástrojů pro blokování vládního návrhu na převedení financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků pod státní rozpočet.
V minulém volebním období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování Sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera, nebo dokonce přes noc. K úpravám jednacího řádu tehdy vznikla komise, k dohodě nedospěla.
Dolní komora dostala v minulém období dvě novely se změnami pravidel jednání, s volbami ale takzvaně spadly pod stůl. Hlavní autor nynějších změn jednacího řádu Radek Vondráček (ANO) uvedl, že po parlamentních prázdninách se poprvé sejde skupina, jejímž úkolem bude příprava nových sněmovních pravidel.
Na začátku řádných sněmovních schůzí nyní mohou poslanci přednášet návrhy změn programu bez omezení. Nově bude mít každý poslanec právo na jedno- až pětiminutové vystoupení a řečník s přednostním právem na nejvýše půlhodinové. V dalších dnech by poslanci musely stačit k představení navrhované změny programu dvě minuty místo nynějších pěti minut a poslanci s právem přednostního vystoupení deset minut.
Při projednávání předloh by o omezení řečnické doby rozhodovala Sněmovna jako teď hlasováním. Zůstává podle novely také pravidlo nejméně dvou poslaneckých vystoupení s délkou aspoň deseti minut pro každé z nich. Omezení by se podle předlohy nově vztahovalo i na poslance s přednostním právem, zpravodaje předlohy a na zákonodárce, který přednáší stanovisko klubu. Jejich první vystoupení by ale mohlo trvat až půl hodiny.
Novela jednacího řádu prodlužuje dobu pro závěrečná schvalování návrhů zákonů o středách do 19:00. Na finální projednávání zákonů by tak poslanci mohli mít o pět hodin víc času než teď. Závěrečné hlasování o zákonech by při splnění určitých podmínek bylo navíc možné i mezi 19:00 a 21:00. Zákony vrácené Senátem a prezidentem by Sněmovna mohla projednávat také na mimořádných schůzích.
Z dalších předložených pozměňovacích návrhů schválila Sněmovna úpravy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Mimo jiné umožní dolní komoře pokračovat v projednávání návrhu státního rozpočtu na další rok a státního závěrečného účtu za předchozí období i po volbách do dolní parlamentní komory. Nyní s volbami všechny předlohy takzvaně padají pod stůl a musejí být do nově zvolené Sněmovny podané znovu.
Sněmovna odmítla povinnost poslanců účastnit se jednání ve střízlivém stavu, jak navrhla skupina zákonodárců STAN. Úprava se týkala i dalších návykových látek a za její přestoupení mělo hrozit vykázání ze schůze a disciplinární řízení. Narazily i další opoziční poslanecké úpravy. Šlo například o možnost poslaneckých klubů zařadit k projednání naléhavou záležitost, tedy mimořádnou aktuální událost nebo otázku veřejného zájmu, a o obsazování vedení dolní komory, výborů, komisí a delegací podle poměrného zastoupení.
Dolní komora nepřistoupila ani na uzákonění institutu otázek na členy vlády jako obdoby nynějších sněmovních interpelací a na zvýhodnění opozičních poslanců při losování pořadí interpelujících se zavedením finančních postihů členů vlády za neodůvodněnou neúčast při interpelacích. Poslanci zamítli návrhy na odklad účinnosti změn, mají nastat 15. dnem po vyhlášení zákona.
Novela upravuje rovněž třeba procedurální hlasování. Současný název výboru pro mediální záležitosti mění na výbor pro kulturu a mediální záležitosti kvůli změně jeho působnosti a petičního výboru na výbor pro lidská práva a petice. V minulém období měl kulturu na starosti školský výbor.
