Článek
Pražský městský soud ve středu zamítl žaloby čtyř firem ze skupiny Agrofert na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Společnosti Penam, Agro Jevišovice, SPV Pelhřimov a Výkrm Tagrea se domáhaly zrušení rozhodnutí, kterými fond zamítl jejich žádosti o dotace. Rozhodnutí jsou pravomocná, lze proti nim podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). S fondem vedou spory i další firmy z Agrofertu, u části z nich už podle soudu NSS potvrdil, že SZIF nepochybil.
Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský ČTK řekl, že holding počká na písemné odůvodnění rozsudku a následně zváží další kroky. Eva Češpiva ze SZIF rozhodnutí soudu komentovat nechtěla.
Městský soud se žalobami zabýval podruhé. Původně rozhodl, že jsou rozhodnutí fondu nepřezkoumatelná a vrátil je k novému řízení. Zákonností rozhodnutí se tak nezabýval. Rozsudky ale NSS zrušil, konstatoval, že přezkoumatelná jsou.
Senát městského soudu dospěl k závěru, že v takovém případě je na místě žaloby zamítnout. Odkázal mimo jiné právě na rozsudky v obdobných věcech, kde již NSS rozhodoval i o zákonnosti rozhodnutí fondu. „Soud neshledal důvod, proč by s právním názorem vyjádřeným v rozsudcích Nejvyššího správního soudu polemizoval,“ konstatoval jeden ze soudců.
Mírně odlišná byla situace pouze v případě Penamu, kde se NSS vyjádřil i k zákonnosti rozhodnutí o zamítnutí dotace. V tomto případě tak byl městský soud vázán nadřízeným rozhodnutím z obou hledisek posouzení.
Podle serveru iROZHLAS.cz pozastavil fond firmám z Agrofertu celkem 28 projektů za více než půl miliardy korun. U 21 z nich následně ukončil administraci žádosti. Vycházel ze sdělení Evropské komise, které obsahovalo závěry auditu střetu zájmů zakladatele Agrofertu a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, jenž byl v letech 2017 až 2021 českým premiérem. Koncern měl tehdy ve svěřenském fondu. Výši dotací, o které firmy v aktuálních sporech žádaly, soudci nespecifikovali.
