Hlavní obsah

Spor o popravené vlasovce: místní chtějí těla vykopat, majitel louky je proti

Příslušníci Rudé armády v květnu 1945 v pražských Jinonicích popravili zajaté vlasovce. Jejich těla leží v neoznačeném hrobě.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

3. 10. 2022 6:00

Události z konce druhé světové války, kdy Rudá armáda popravila v pražských Jinonicích zajaté příslušníky Vlasovovy armády, budí vášně dodnes. Místní chtějí ostatky řádně pohřbít, majitel pozemku je ale proti a městská část váhá.

Článek

Ruská osvobozenecká armáda generála Vlasova vznikla jako součást nacistické armády, ale nakonec v květnu 1945 pomohla Pražanům během povstání. „Vlasovci dokázali zastavit nejen jednotky skupiny Wallenstein, které šly na Prahu od jihu po obou březích Vltavy, ale i nakonec tu část, která postupovala z východu nebo i za severovýchodu. Ti by se dostali do centra Prahy dříve,“ připomíná historik Pavel Žáček.

Rudá armáda po příchodu do Prahy ale vlasovce zajala a například v Jinonicích některé z nich mučila a nakonec popravila. Dvanáct popravených vojáků tak leží na neoznačeném místě uprostřed soukromé louky. Třináctý, který popravu přežil a pokusil se utéci, leží v dosud neznámém místě na některé z jinonických ulic. Při útěku ho zastřelili a podle svědků vhodili do příkopu pro inženýrské sítě.

Na příchod vlasovců se dodnes pamatuje Jiřina Válková, které tehdy bylo devět let. „Viděla jsem jak byli vlasovci milí, jak jsi na mě smáli a mávali na mě. Potom už byli samá krev, asi za hodinu za dvě. Sotva šli a pak je popravili.“

Situace se nelíbí několika místním obyvatelům, kteří založili neformální sdružení s cílem ostatky vojáků exhumovat a řádně pohřbít. „Jsem pro to, abychom vlasovce vyzvedli a důstojně je uložili na místní jinonický hřbitov. Takto je to proti vojenské etice,“ říká jeden z iniciátorů Svatopluk Bartoň.

Kdo byli vlasovci

Dobrovolnická Ruská osvobozenecká armáda pod velením generála Vlasova vznikla v roce 1944 jako součást nacistické armády, podle německého číslování tvořila 600. pěší divizi. Tvořili ji většinou příslušníci nejrůznějších národů Sovětského svazu, kteří padli do nacistického zajetí. Nedlouho po svém vzniku vojsko přešlo na stranu českého odboje a 5. května 1945 odpovědělo na volání Prahy o pomoc a zapojilo se do Pražského povstání. 6. května brzy ráno vstoupily tyto jednotky do hlavního města.

Ilustrovaný přehled pražských hrobů vlasovců, včetně toho v Krteni, najdete například ZDE.

Narazili ovšem na kategorický nesouhlas majitele pozemku. „Nechci hýbat s historii. Jak to přesně bylo, o tom nikdo neví. Nemám to zapotřebí,“ uvádí majitel s tím, že nechce publikovat své jméno.

Majitel pozemku s válečným hrobem má ovšem povinnost se o něj pietně postarat, vyplývá to přímo z mezinárodní úmluvy. Jenže místo pohřbení vlasovců v Jinonicích jako válečný hrob dosud označené není. Do řešení situace se zatím nechce vkládat ani Praha 5. „Městská část podpoří vyzvednutí a řádné uložení ostatků padlých vojáků ve chvíli, kdy se potvrdí, že jde válečný hrob,“ říkán mluvčí Prahy 5 Lenka Abessi.

Jinonice přitom leží v sousedství Řeporyjí, jejichž starosta Pavel Novotný před časem vyvolal kontroverze umístěním památníku vlasovců na řeporyjském náměstí. Chování sousedních městských částí označuje Novotný za ostudu. „Všichni se vymlouvají a padlí vojáci si zaslouží aspoň důstojný hrob,“ říká Novotný.

Reportáž o sporech o vlasovce můžete sledovat v úvodním videu.

Tým Josefa Klímy

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Josef Klíma, Marcela Sobotková a Jaroslav Mareš.

Příběhy podvodů, neetického jednání, pohnuté lidské osudy i dosud neznámé okolnosti historických událostí. To jsou témata, která zpracovává Tým Josefa Klímy.

Reakce, vzkazy i náměty pro Tým Josefa Klímy posílejte na adresu klimuvtym@sz.cz. Sledujte nás také na facebooku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované