Hlavní obsah

Tři sta policistů chce doplatit peníze. Dohromady jde o stovky milionů

Foto: Seznam Zprávy

Doplatit peníze, žádají policisté z pořádkové jednotky. Snímek je ilustrační.

Reklama

„Nedostáváme celý plat, chceme ho zpět,“ žádají policisté z pořádkové jednotky. Stěžují si na to, že za dobu, kdy musejí být v pohotovosti, dostávají jenom třetinový plat.

Článek

Tři stovky policistů z pražské speciální pořádkové jednotky žádají doplacení peněz za čas, který v pracovní době stráví v takzvané pohotovosti. Jde o dobu, kterou musejí trávit na pracovišti, ale dostávají jen třetinový plat.

Policii může splnění jejich požadavku stát stovky milionů, nebo až jednotky miliard korun.

Policisté pražské speciální pořádkové jednotky jsou nasazováni při demonstracích, sportovních nebo kulturních akcích, pomáhají při živelních pohromách, průmyslových haváriích nebo třeba pátrají po nezvěstných. Jednotka ideálně o čtyřech stech lidech (momentálně jich je zhruba 350) slouží v režimu 4×4, tedy policisté jsou čtyři dny v práci, čtyři dny mají volno. V pracovním cyklu se jim pak střídá služba, pohotovost, služba, pohotovost.

Tři muži hlásí problém

„Uvedu příklad. Začínáme v osm ráno a dle pracovního fondu máme desítky nebo dvanáctky, skončíme v osm večer a navazuje nám pracovní pohotovost. Když skončí, máme opět standardní službu a pak zase pohotovost. Takto jedeme čtyři dny v kuse,“ popisuje policista pražské speciální pořádkové jednotky, který v ní slouží necelých dvacet let.

Je jedním ze tří policistů, s nimiž Seznam Zprávy hovořily. Jméno zveřejnit nechtěl. „Když to řeknu lidsky, obávám se, že by mi to vedení nechalo sežrat nebo by po mně začali šlapat,“ vysvětluje.

Jeho kolega u jednotky sloužil od jejího založení, tedy sedmadvacet let, a svolil k uvedení iniciál svého jména.

„Když jsme ve službě, dostáváme sto procent platu, když máme pohotovost, tak jen 35 procent, přitom rozdíl je v tom, že ve službě jsme v ‚čerňákách‘ (výjezdová uniforma - pozn. red.) a během pohotovosti můžeme mít civilní oblečení. Jinak musíme být ve stejné budově a stále připraveni,“ vysvětluje policista D. V.

Třetí z kolegů zase zmiňuje, jak nedostatek lidí v jednotce ovlivňuje náplň práce a že se čím dál častěji z pohotovosti stává služba.

„Když jsou akce: demonstrace, bitky, hoří baráky, pátrá se po lidech, vloni bylo tornádo nebo byly uzávěry kvůli covidu, tak jsme běžně vyjížděli i v době pohotovosti, protože prostě nebyli lidi. Nikoho nezajímalo, že je třeba osm večer, skončila nám služba a potřebovali jsme si odpočinout,“ popisuje.

Tři sta nespokojených

Policisté se obrátili na vedení se žádostí o změnu, když ale nepochodili, zkusili právní cestu.

„Počátkem roku nás oslovil policista, který požadoval zvolnění režimu, aby během pohotovosti mohl opouštět areál. Tato snaha byla odmítnuta, a dokonce mu bylo sděleno, že v daném případě nemá právo na právní zastoupení,“ popisuje advokátka Alice Hejzlarová, která začala nespokojené současné i bývalé policisty zastupovat.

Nyní jich má v databázi kolem tří set.

Policisté po vedení požadují, aby dostávali stejné peníze za službu i pohotovost a aby jim byl rozdíl v platu zpětně doplacen. Advokátka Alice Hejzlarová odhaduje, že by se mohlo jednat o řádově stovky milionů korun až jednotky miliard.

„Policisté jsou zaměstnavateli nepřetržitě k dispozici 84–86 hodin na služebně. Tato doba jim však není proplácena v plném rozsahu, přestože svým časem nemohou volně disponovat,“ sděluje Alice Hejzlarové k požadavkům svých klientů. Tvrdí, že Krajské ředitelství Policie nedodržuje zákon a rozhodovací praxi soudů pro nařizování pohotovostí. Spor hodlá, pokud nedojde k dohodě, dotáhnout až k soudu.

Policie odmítla věc komentovat. „Jelikož v této souvislosti aktuálně probíhá řízení, není možné se k věci vyjádřit. Jakmile řízení skončí a nebude-li tomu nic překážet, vyjádření se nebráníme,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí Krajského ředitelství policie Hlavního města Prahy Jan Daněk.

Následně potvrdil, že řízení vede policie se zhruba třemi sty policisty a momentálně je ve fázi před prvoinstančním rozhodnutím.

„Řízení ve věcech služebního poměru je správním řízením, nikoli soudním. To znamená, že o žádosti nejprve rozhoduje Krajské ředitelství a o odvolání samotné vedení Policie, a nikoli nezávislý soud. Pokud by rozhodnutí policie bylo negativní, klienti se plánují obrátit na správní soud,“ doplňuje advokátka Alice Hejzlarová.

Reklama

Doporučované