V Pošumaví spadly při pondělních bouřkách až deseticentimetrové kroupy

Během pondělních silných bouřek spadly na Vimpersku a Prachaticku mimořádně velké kroupy, ty největší zaznamenané v šumavské obci Ratiborova Lhota měřily bezmála deset centimetrů. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) to dnes uvedl na sociálních sítích. Krupobití v obci poškodilo střechy, skleníky či auta, větší škody ani úrazy nezpůsobilo. Naposledy zaznamenali meteorologové deseticentimetrové kroupy v Česku 1. července 2022 v Rovensku pod Troskami v Českém ráji.

Na sílu bouřek a velikost krup mají podle ČHMÚ značný vliv pohoří a hory. V pondělí se na Šumavě vytvořily dobré podmínky pro vznik silných bouřek, co se týče dostupné energie, chyběl ale výraznější takzvaný střih větru. „Jen při vyšším střihu větru mohou vzniknout tzv. supercelární bouřky, a jedině ty mohou produkovat kroupy nad pět centimetrů v průměru,“ uvedli. Přesto se ale v oblasti supercelární bouřky vyskytly. Důvodem jsou podle meteorologů lokální podmínky panující na Šumavě, kde je vyšší střih větru.

Podobná situace nastala i při ničivém tornádu na jižní Moravě v roce 2021. „Došlo k vývoji velmi silných bouřek těsně u sebe a tyto bouřky lokálně zesílily podmínky natolik, že se mohly vyvinout v supercely a produkovat takto velké kroupy. Velmi silné bouřky blízko sebe se vždy hodně ovlivňují,“ uvedl ČHMÚ. Podobné situace je ale podle něj mimořádně těžké předpovídat, i když na Prachaticku a Vimpersku se nestaly poprvé. „Takto velké kroupy se tam ale v minulosti nevyskytly,“ dodal ČHMÚ. Také v případě deseticentimetrových krup, které před čtyřmi lety padaly v Rovensku, se sloučily velmi silné bouřky.

Silné bouřky, doprovázené krupobitím, se znovu objeví dnes odpoledne zejména ve východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku, další hrozí ve středu.