Za přeposílání intimních fotek nově hrozí až pět let vězení

Vyrobit pornografický obsah za pomoci umělé inteligence a zneužít k tomu fotografie konkrétních lidí je dnes velmi snadné a ve světě i velmi časté.

Například umělá inteligence Grog na sociální síti X (dříve známé jako Twitter) uživatelům generovala obrázky lidí ve spodním prádle či plavkách a neměla přitom nastavené pojistky ani vůči pózám se sexuálním podtónem.

Od letošního roku proto i český právní řád zná nový trestný čin „Zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření“, který právě na takové jednání míří.

„Návrhem dochází k zakotvení skutkové podstaty nového trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, který směřuje k postihu nekonsenzuální pornografie, zejména takzvané deepfake pornografie,“ stojí v důvodové zprávě k novému trestnému činu, za který hrozí šest měsíců až pět let odnětí svobody.

Ukazuje se ale, že ve skutečnosti má nový trestný čin potenciál postihovat daleko širší škálu jednání. Například i přeposílání intimních erotických fotografií bez souhlasu dotčené osoby. Tedy například případy, ke kterým může docházet při rozcházení partnerů.

„Definice samotná je samozřejmě složitá, snaží se pokrýt všechny možné formy, jak a co se dá s pornografií dělat. Ale fakticky jde o cokoliv s pornografickými díly, které zobrazují někoho, kdo s tím nedal souhlas,“ vysvětluje Daniel Bartoň, advokát věnující se lidským právům, který zastupoval ve své praxi desítky obětí sexuálních útoků například v církvi.

Definice trestného činu totiž mimo jiné mluví o „uvedení do oběhu“ nebo veřejnému zpřístupnění pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu bez jejího souhlasu.

„Velmi snadno jsou to třeba i reálné snímky pořízené v kontextu partnerských vztahů, kde potom dojde k rozchodu a jeden z partnerů bude snímky zneužívat. Tak, jak je to naformulované, se to na takové situace dá použít,“ konstatuje Bartoň.

Samotné Ministerstvo spravedlnosti jakožto předkladatel novely trestního zákoníku na dotazy Seznam Zpráv potvrzuje, že nový trestný čin skutečně postihuje širší škálu aktivit. „Nová úprava by měla postihovat případy, kdy dojde k výrobě či šíření nekonsenzuální pornografie, včetně deepfake pornografie. Jako příklad lze uvést situaci, kdy bývalý partner zneužije domácí intimní video a za účelem pomsty je rozešle rodině, známým či kolegům oběti,“ konstatuje ministr Jeroným Tejc (za ANO).

Johanna Nejedlová, vedoucí organizace Konsent, zabývající se prevencí sexuálního násilí a obtěžování, vnímá informaci o tom, že trestný čin by mohl postihovat i přeposílání pornografických fotografií za vynikající posun.

„Je to skvělé i v rámci prevence. Můžeme říkat, že to ani nemají zkoušet, protože je to trestný čin,“ říká s tím, že samotné zahrnutí pod trestný čin bude mít odrazující efekt.

Nejedlová popisuje, že s přeposíláním pornografických fotografií se setkává – i v českém prostředí tak jde o poměrně časté jednání. „Řešíme to třeba i během workshopů na základních a středních školách. Stává se, že někdo vyfotí sebe nahého nebo nahou a pošle to někomu a ten to pak rozpošle dál. Zvlášť u mladých to rozposílají dalším anebo vyhrožují, že to pošlou,“ líčí.

U zneužívání fotografií přitom neplatí ani stereotypní představa, že obětí jsou jenom ženy. Nejedlová zmiňuje i případy, kdy se i muži dostávají do pozice, že se objevují jejich intimní nahrávky či snímky.

„Setkali jsme se i s tím, že takové záznamy jsou pořízené bez vědomí dotčených osob,“ dodává Nejedlová.

Ministerstvo ale zároveň upozorňuje, že v zákoně je pojistka – trestným činem nebude automaticky jakékoliv přeposílání „nahaté fotky“.

„Cílem nové právní úpravy je posílení ochrany lidské důstojnosti v sexuální oblasti, zejména v situacích, kdy je zasaženo do soukromé a intimní sféry jednotlivce. Rádi bychom však zdůraznili, že tento trestný čin v dnešní podobě dopadá na výrobu nebo šíření materiálů, které mají charakter pornografie,“ vysvětluje Lucie Rozsypalová z odboru komunikace Ministerstva spravedlnosti.

Advokát Daniel Bartoň ovšem zmiňuje, že právě pornografické dílo je v českém právu už zažitá definice, na kterou existují soudní rozhodnutí, podle kterých se dá řídit.

„Dost se to řeší u dětské pornografie. Tou je jakékoliv erotické zobrazení dětí do osmnácti let. Řeší se to třeba u teenagerů,“ poznamenává advokát a zároveň zmiňuje, že naopak fotky nahatých dětí, hrajících si na pláži, nelze automaticky brát za dětskou pornografii.

„Kde je hranice, budou muset soudy řešit individuálně,“ poznamenává advokát.

Trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie zároveň pracuje i s podmínkou, že se tak děje bez „souhlasu“. I to bude potřeba podle advokáta v konkrétních případech zkoumat.

„Vezmu si jako příklad domácí porno. Dá se předpokládat, že užití, se kterým zobrazené osoby souhlasí, jsou vlastní erotické potřeby, ale ne to, aby se video zveřejnilo na sociálních sítích. To bych řekl, že není věc, která se dá předpokládat,“ konstatuje obecněji k možnému posuzování souhlasu zobrazované osoby.

Johanna Nejedlová doplňuje, že nelze vinit lidi sdílející intimní snímky s blízkým z toho, že předpokládají, že je nebudou zneužívat. „V tom není z mého pohledu žádný zásadní problém, že očekáváme od lidí, že nejsou zlí a nechtějí nás zneužít. A problém začíná ve chvíli, kdy je ta důvěra porušena,“ říká.