Hlavní obsah

Dukovany dostavme, ale budoucnost je jinde, říká kandidát na ministra průmyslu

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Jaderná elektrárna Dukovany.

Reklama

14. 11. 14:45

Za budoucnost energetiky považuje modulární jaderné reaktory, ovšem současná energetická krize přesvědčila adepta na nového ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalika, že než přijde jejich čas, jen s plynem si Česko nevystačí.

Článek

Ještě před rokem by byl kandidát na ministra průmyslu ve vznikající vládě Věslav Michalik (STAN) přesvědčen, že do velkých jaderných elektráren by Česko investovat nemělo.

Teď si ale nemyslí, že by se energetická koncepce měla po příchodu nové vlády výrazně měnit.

„Současná energetická krize ukázala, že závislost na plynu může být velmi ošemetná. U nás mají obnovitelné zdroje své limity, takže si myslím, že jaderná energetika bude klíčová,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

V roce 2016 jste přivedl k hnutí STAN jadernou fyzičku Danu Drábovou, která vám tehdy pomohla k druhému místu ve Středočeském kraji. Neplánujete ji na MPO angažovat jako svou poradkyni?

Řekla, že mně nebo i ostatním ráda pomůže v odborné problematice. S Danou se známe od studentských let, docela často jí kvůli něčemu volám a ptám se. Ona má na energetiku ucelený pohled, aniž by v tom měla byznysový zájem. Dana nepotřebuje mít vizitku, že je něčí poradkyní, jí jde o faktický stav věci.

Vím, že o tom nemůžete mluvit ještě nahlas, ale máte se stát ministrem průmyslu a obchodu. Velkým tématem bude budoucnost jádra a českých jaderných elektráren. Jakou strategii budete razit? Jste pro dostavbu velkých elektráren a plánování výstavby menších, modulárních?

Bylo by nezodpovědné, kdyby se s výměnou ministra měnila energetická koncepce. V programovém prohlášení jsme konstatovali, že chceme dostavět Dukovany bez čínských a ruských technologií. Tento závazek je jednoznačný. Pro Českou republiku bude podstatné v rámci EU najít spojence a dotáhnout dohodu o tom, že jaderná energetika je čistý zdroj. Je namístě bavit se o roli jaderné energetiky v našem energetickém mixu.

Vy jste pro jaký poměr?

Ještě před rokem jsem byl nakloněn variantě velkou jadernou elektrárnu nestavět a na přechodnou dobu si vystačit s plynem. S tím, že plyn je investičně nenáročný a s vysokou návratností a počkáme si na modulární jaderné reaktory. Jenže současná energetická krize ukázala, že závislost na plynu může být velmi ošemetná. U nás mají obnovitelné zdroje své limity, takže si myslím, že jaderná energetika bude klíčová.

Dostavět Dukovany či Temelín bude časově a finančně velmi náročné, nebylo by výhodnější zaměřit se spíše na ty menší reaktory?

Během pěti let budeme vědět, zda se podaří je uvést do provozu. Byla by to samozřejmě skvělá věc, pro mě je to budoucnost jaderné energetiky. Pak je namístě otevřít debatu, zda lze tuto technologii využít.

Od ledna do června 2022 bude EU předsedat Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron hovoří o potřebě jaderné energetiky a investicích do výroby malých modulárních reaktorů. Po Francii převezme předsednictví ČR, budete chtít se svézt na „jaderné“ vlně?

Ano, jedním z cílů našeho předsednictví bude, aby jádro bylo zakotveno v rámci EU jako čistý zdroj.

A co se týká přechodného zdroje - plynu, tam by po současné krizi měla být jaká strategie?

Hlavní je, aby EU měla společnou nákupní politiku a projevila sílu velkého zákazníka, se kterým je pak pro dodavatele mnohem složitější si zahrávat.

Jakým způsobem budete postupovat v projektu lithia a Gigafactory, továrny na baterie?

Pro mě samotná továrna není high-tech průlom. Je to fabrika, která bude mít obrat pět miliard. Není to ten poklad, o kterém se spekulovalo, že ho někdo objevil a pak nám ho chtěl někdo ukrást. To jsou pohádky pro dospělé. Samozřejmě nebylo by špatné, kdybychom třeba na 30 let měli zásoby lithia a k tomu na svém území měli gigafactory. Vývoj elektromobility v tuzemsku by to podpořilo. Rozhodně by to ale nemělo znamenat, že do toho půjdou nějak významné státní dotace.

Lithiový příběh - nebo jak vy říkáte pohádku - před volbami s vládou Andreje Babiše sdílel i šéf ČEZ Daniel Beneš. Jak vy vidíte jeho budoucnost v čele tohoto podniku?

ČEZ má management najmenovaný na funkční období. Předpokládám, že po změně vlády dojde k výměně dozorčí rady, která má v kompetenci volbu vedení ČEZ. Je třeba management hodnotit podle výsledků. Žádnými personáliemi se ale v tuto chvíli nezabývám, na ministerstvu ještě nejsem.

Jaké bude tempo přijímání požadavků stanovených dohodou Green Deal?

Green Deal je záležitost, která tu objektivně je. Musíme něco dělat, nesmíme zaujmout pozici, že to budeme ignorovat. Výraznou diskuzi v EU vyžaduje otázka, jaká má být rychlost zavádění různých opatření. Nesmí jít o ideologický požadavek na termín, musí to odpovídat technologiím, které máme dnes k dispozici.

Pokud jde o dekarbonizaci a například zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035, je vůbec reálné pro Evropu se k takovému termínu dostat?

V souvislosti s energetikou je potřeba pečlivě zvážit, co je reálné a co je spíše jen přání. Energetika není sektor, s nímž si můžeme pohrávat. Civilizace je na energii závislá, když uděláme chybu a energie bude nedostatek či bude extrémně drahá, způsobí to revoluční situaci a hlubokou krizi. Dneska jsou velkými tahouny přechodu na elektromobilitu lidé v roli akcionářů a spotřebitelů. Tesle nedává peníze americká vláda, ale její investoři, protože si myslí, že v tom je budoucnost mobility. Pokud firmy vyrábějící spalovací motory nebudou mít přízeň investorů, skončí, aniž by to nějaký evropský úředník nařizoval.

Vy pocházíte z Českého Těšína. Moravskoslezský kraj čeká transformace, na kterou dostane desítky miliard korun z evropských zdrojů. Budete se jako ministr o tento kraj nějak více zajímat?

Kraj a město, hejtman Vondrák a primátor Macura, dobře vědí, co chtějí a dobře spolupracují. Když budeme moct nějak pomoci a věci posunout, budeme připraveni. Celý proces ale není úkolem na čtyři nebo osm let, ale spíše na dvacet třicet let.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované