Hlavní obsah

Diplomacii zřejmě dostanou Piráti. Zájem má muž, který vyháněl Rusy z Dukovan

Foto: Pirátská strana

Pirát Jan Lipavský.

Reklama

26. 10. 10:25

V partii o složení nové vlády zůstává tak trochu „na ocet“ atraktivní post ministra či ministryně zahraničí. Podle zákulisních informací by úřad mohl nakonec zastávat Pirát Jan Lipavský.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Pirát Jan Lipavský Seznam Zprávám potvrdil, že je kandidátem na šéfa diplomacie. „Resort jsem připraven vést. Uplynulé čtyři roky jsem byl členem sněmovního zahraničního výboru, záleží na výsledku politické dohody,“ sdělil Seznam Zprávám Lipavský.

Další jména, která v této souvislosti padají, jsou Ondřej Kolář z TOP 09 či bývalý velvyslanec v Kataru Martin Dvořák ze STAN. Za KDU-ČSL by do české zahraniční a evropské politiky mohl promlouvat Ondřej Benešík. Hlavní slovo bude mít ODS z postu premiéra.

Ještě před deseti lety byl v Česku post šéfa diplomacie poměrně silovou pozicí – zejména když jí autoritu dodával zkušený evropský hráč Karel Schwarzenberg (TOP 09). V posledních letech se ale z úřadu stalo spíš juniorní místo: poslední dva ministři zahraničí – Tomáš Petříček a Jakub Kulhánek – do čela resortu přišli z pozice pouhých tajemníků politiků z ČSSD.

Současný favorit na post Lipavský této juniorní linii vyhovuje věkem, je mu 36 let. Poslední čtyři roky byl poslancem, o křeslo zákonodárce ale v letošních parlamentních volbách přišel kvůli kroužkování.

„Hlavní priority mé práce v resortu by zahrnovaly zvládnutí předsednictví EU, navrácení prestiže České republiky v oblasti lidských práv, jasná orientace Česka na EU a NATO a v oblasti ekonomické diplomacie posílení spolupráce v sektorech s vysokou přidanou hodnotou – startupy, věda, výzkum, inovace,“ řekl také Seznam Zprávám.

Lipavský před vstupem do politiky pracoval jako manažer v informačních technologiích. Minulé volební období se silně angažoval v dukovanském tendru. Je jedním z autorů pozměňovacích návrhů k tzv. lex Dukovany, které uzákonily vyřazení Rusů a Číňanů ze strategického jaderného tendru na výstavbu nových bloků v Dukovanech. Ve Sněmovně patřil k nejaktivnějším odpůrcům ruského angažmá.

„Vykuchaný“ úřad

Piráti a Starostové usilují o šest ministerských postů. Prioritou pro STAN má být Ministerstvo vnitra pro šéfa Starostů Víta Rakušana, školství a finance či Ministerstvo průmyslu. Piráti také mají mít podle předvolební dohody nárok na tři křesla v kabinetu.

U Pirátů se ale ozývají i hlasy, že by do vlády vůbec vstupovat neměli a po výprasku ve volbách by se měli raději konsolidovat v opozici. Zástupci ostatních stran vznikající vlády si pak mimo záznam stěžují, že Piráti neustále mění požadavky a nejsou schopni jasně říct, o jaká ministerstva stojí.

Zkušený politický i diplomatický harcovník Lubomír Zaorálek (ČSSD) letos při výměně ministrů v Babišově vládě funkci šéfa diplomacie odmítl s tím, že dnes jde o „vykuchané ministerstvo“. Něco na jeho slovech je. Zásadní unijní politiku primárně spravuje Úřad vlády, protože je to premiér či premiérka, kdo Česko reprezentují na nejvyšších summitech EU. A i v nové vládě to tak zůstane.

Vzhledem k plánovanému českému předsednictví EU, které bude v druhém pololetí roku 2022, se navíc čeká, že nový kabinet obnoví politický post pro EU, například ministerský. V roce 2009 zastával pozici vicepremiéra pro EU Alexandr Vondra, dnes europoslanec. Pro unijní záležitosti se podle dostupných zákulisních informací počítá s lidovcem Benešíkem, který v minulém volebním období vedl evropský výbor v Poslanecké sněmovně.

„Je to spekulace. Nikdo mě neoslovil s jakoukoli nabídkou na vládní post. Soustředím se na práci v Poslanecké sněmovně,“ napsal v SMS zprávě Seznam Zprávám Benešík.

Šachy s velvyslanci

Ministr zahraničí také musí počítat s vlivem Pražského hradu, který se o zahraniční politiku mimořádné zajímá. Prezident Miloš Zeman se během svých dvou volebních období pokusil českou zahraniční politiku otočit na východ.

Také silově zasahuje do jmenování nových českých velvyslanců, kam dosazuje své spojence. Hlava státu má pravomoc „podepisovat“ nové české ambasadory a ambasadorky, tudíž má prostor do nich i mluvit. Zeman ale například i předčasně nechal stáhnout velvyslance, aby tam dosadil své lidi. Například v Zemanově oblíbené Číně.

Prezident už také v minulosti odmítl jmenovat konkrétního ministra zahraničí – Miroslava Pocheho z ČSSD, a to i přestože jeho zarputilost byla na hraně ústavních pravidel a zvyklostí. Momentálně je zjevně oslabený nemocí a zatím není jasné, nakolik aktivně bude vstupovat do sestavování vlády.

Dá se očekávat, že by Zeman „ze starých časů“ byl proti jmenování topkařského favorita na tento post Ondřeje Koláře. Do sporu se dostávali v kauze odstranění sochy maršála Koněva z pražských Dejvic, kde je Kolář starostou. Proti oprávněnému kroku pražské samosprávy protestovala Moskva.

Spor o Izrael a V4

Zeman či jeho okolí by se však teoreticky mohli „kousnout“ i kvůli Pirátům a konkrétně kvůli Lipavskému. Český prezident byl zastáncem účasti ruského Rosatomu v dukovanském tendru. Zeman se také často prohlašuje za bezpodmínečného advokáta Izraele.

Piráti naopak v souladu s evropskou levicí posazují více kritické postoje k židovskému státu v izraelsko-palestinském konfliktu. Sám Lipavský například kritizoval i otevření pobočky českého velvyslanectví ve sporném Jeruzalémě. Zeman tam přitom chce přestěhovat rovnou celou ambasádu.

Kvůli Izraeli se ale mohou střetávat Piráti ve vládě i se svými konzervativnějšími kolegy z případné vlády. Dá se čekat, že kabinet v čele s ODS naváže na proizraelskou politiku kabinetů Petra Nečase a Mirka Topolánka. Jasné také není, jak se liberálně-konzervativní koalice postaví ke středoevropské spolupráci. ODS se zatím spíše nepřipojovala ke kritice autoritářských sklonů Varšavy a Budapešti.

A zatímco v opozici Piráti našli v zahraniční politice často společnou řeč i s pravicí, v ministerské funkci a během „obnovy“ Pirátské strany po kroužkovacím debaklu může být Lipavský pod tlakem široké stranické základny. Ta má u Pirátů silné slovo a v minulosti se ukázala opakovaně jako těžko předvídatelná.

„Česká zahraniční politika stojí na budování dlouhodobého konsenzu. Velmi často politická scéna dokáže najít jednotné zahraničněpolitické stanovisko, když se dané téma probere se všemi hráči. Případné názorové odlišnosti tedy vnímám jako prostor pro takovou debatu,“ uvedl v obecné rovině Lipavský.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované