Článek
Během nedělního tiskového brífinku ruský prezident Vladimir Putin varoval Arménii před ukrajinským scénářem. Přestože je Arménie součástí Ruskem vedeného Euroasijského ekonomického svazu (EUEA), v poslední době se přiklání ke spolupráci s Evropskou unií. Důvodem je nečinnost Ruska během nedávného arménsko-ázerbajdžánského konfliktu o sporné území Náhorní Karabach.
„Není to naše věc, ale z principu by bylo poměrně logické uspořádat referendum a zeptat se arménských občanů, co si přejí. Na základě toho bychom učinili i vlastní rozhodnutí,“ uvedl Putin. Pokud by si Arménie vybrala spolupráci s EU, mělo by podle něj jít o „jemné, civilizované a vzájemně výhodné rozloučení s EUEA“. Následně Putin připodobnil situaci v Arménii k Ukrajině: „Všichni vnímáme, co se děje v ukrajinském směru. Ale jak to začalo? S ukrajinskou snahou připojit se k EU… To vše později vedlo ke státnímu převratu, Krymu a bojovým operacím. Je to vážná otázka.“
Podle Kyiv Post se Arménie k Evropě přiklání od roku 2023, kdy ratifikovala Římský statut. Tím se připojila k Mezinárodnímu soudu (ICC), který na Putina vydal v témže roce zatykač. Následující rok pak pozastavila své členství v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) - a to právě v reakci na ruskou nečinnost v arménsko-ázerbajdžánském konfliktu. Podle serveru Euractiv také Arménie podepsala několik bezpečnostních dohod s EU a NATO.
Arménský premiér Nikol Pašinjan ve čtvrtek podle Armenpress uvedl: „Ohledně návštěvy ukrajinského prezidenta jsem se k této záležitosti již vyjádřil. Poslali jsme na Ukrajinu humanitární pomoc a řekl jsem, že v ukrajinské otázce nejsme spojenci Ruska.“
CSTO je podobně jako NATO sdružení států, které se zavázaly navzájem bránit. Sestává ze šesti postsovětských států a Rusko v ní má vůdčí pozici. Přesto organizace nereagovala na napadení Arménie, která po azerbajdžánské ofenzívě podpořené Tureckem v roce 2023 ztratila kontrolu nad částí sporného území Náhorního Karabachu.
Jerevan v pondělí hostil summit Evropského politického společenství (EPC), na kterém se sešly desítky západních lídrů, včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V úterý se pak konal separátní summit mezi EU a Arménií. Po obou si Kreml předvolal arménského velvyslance, aby vysvětlil, proč jeho země Zelenského hostí.
