Článek
Astronauti v březnu obletěli Měsíc a do roka kolem něj mohla létat i nová orbitální vesmírná stanice, na jejíž výstavbě a fungování se v rámci programu Artemis podíleli také Češi.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Komplex pojmenovaný jako Lunar Gateway byl původně navržený i jako výzkumná platforma, kde by se prováděly vědecké experimenty jako na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na zemské oběžné dráze, ale i jako přestupní zastávka pro astronauty, kteří by k ní přiletěli v lodi, zakotvili a na Měsíc pokračovali v modulu.
V takové vzdálenosti od Země už ale každou techniku i člověka ohrožuje vesmírné záření. A právě na jeho detekování a včasný systém varování se zaměřují detektory (kamery) od českého podniku Advacam.
„Naše kamery na rozdíl od kamer, které lidé běžně znají z foťáků, nejsou citlivé na viditelné světlo, ale na ionizující záření, což může být rentgenové záření a různé částice, které k nám přilétají ze Slunce a z vesmíru. Zjistí, co za částici přišlo, ze které strany přiletěla a jakou má energii. A jestli je potenciálně nebezpečná, nebo není,“ vysvětlil už dříve pro SZ Tech spoluzakladatel firmy a vědec Jan Jakůbek.
Český nápad a účast na Artemis
Tři různě těžké - a podle toho nebezpečné - typy částic uvolňují sluneční erupce. Jako první za osm minut přiletí lehké fotony, které vším projdou, ale nejsou škodlivé. Do půl hodiny pak dorazí těžší elektrony, které však lze odstínit, a tak ani ty neškodí elektronice či astronautům. Třetí a nejtěžší protony, které letí jednu až čtyři hodiny, ovšem s sebou přinášejí silnou radiaci. A po nich ještě do tří až pěti dnů může dorazit i nejhorší plazmový oblak.
„V okamžiku, kdy zaznamenáme takovou signaturu, že přiletí jedna složka záření, potom druhá, pak se chvíli nic neděje, tak můžeme predikovat, co bude následovat,“ dodal Jakůbek.
Advacam už se účastnil i mise Artemis II, při níž čtyři astronauti v březnu letěli okolo Měsíce. Dodal pro ni šest čipů Timepix, které NASA použila do vlastního zařízení HERA pro vyhodnocení radiace v lodi Orion. A budou i v dalších misích.
Pro lunární stanici Gateway už měl český podnik dodat celé své vlastní řešení – detektor Minipix Space, aby monitoroval obytný modul. Do systému IDA jej chtěla použít spolupracující Evropská kosmická agentura (ESA).
„Ta přímo do zadávací dokumentace napsala, že součástí toho přístroje musí být detektor našeho typu. To znamená, že my jsme se na Gateway vlastně nedostali tak, že bychom se sami přihlásili, že tam chceme být, ale přihlásil se subdodavatel, který tam dodává celý ten systém, a oslovil logicky nás, protože my jsme byli v tu chvíli jediní, kdo mohl ten detektor typu Timepix, abych byl konkrétní, na stanici Gateway dodat,“ vysvětluje pro SZ Tech i CEO sesterské firmy AdvaSpace Martin Tyburec.
Škrty kvůli Trumpovi
NASA ale v březnu ve strategii celého návratu lidstva na Měsíc oznámila i podstatné změny. Stanici Gateway, a tedy klíčovou součást programu Artemis, oficiálně zrušila.
Místo její výstavby na lunární oběžné dráze se plánuje více soustředit na vybudování trvalé základny přímo na povrchu Měsíce, která má stát 20 miliard dolarů, čili skoro 420 miliard korun, a být hotová do roku 2032. Astronauti tam však mají přistát ještě předtím a škrtání jiných projektů má hlavně vést právě k tomu, aby to stihli do konce mandátu Donalda Trumpa, tedy do roku 2028.
Škrty v rozpočtu NASA, a to nejen lunární oběžné stanice, ale i vědeckých misí, experti kritizují. Gateway, respektive její první část – obytný modul HALO a pohonná jednotka PPE –, se měla k Měsíci dostat za 5,3 miliardy dolarů. Stavba Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vyšla pro srovnání podle odhadů na 100 až 150 miliard dolarů.
„My se nebojíme, že bychom kvůli zrušení projektu Gateway nedostali zaplaceno. To je podle našich zkušeností nezávislé na tom, jestli nakonec někdo někam poletí. Ty smlouvy jsou podepsané, oni nám budou muset zaplatit. Ukazuje se na tom trochu absurdita rušení takového programu, protože Američané sice zruší nebo odloží stanici, ale stejně většině dodavatelů nakonec budou muset zaplatit,“ vysvětluje Tyburec z AdvaSpace.
„Znamená to, že ušetří na tom, co by dělali odteď dál, ale neušetří na tom, co už bylo doteď zadáno,“ dodává.
V Advacam na detektoru Minipix Space pracovali několik let. Projekt celého vývoje stál zhruba osm milionů korun. „My v současnosti prodáváme komerční zařízení, v němž jsou využity věci, které jsme se v průběhu toho projektu ESA/IDA naučili,“ doplňuje Martin Tyburec s tím, že zařízení možná na Gateway nepoletí, ale zkušenosti už jim pomohly ke stavbě dalších přístrojů.
A dveře do vesmíru pro Advacam zavřené nejsou. ISS do roku 2030 doslouží a na budoucí vesmírné stanici takové zařízení bude potřeba, přičemž česká firma mezi svými zákazníky nemá „pouze“ vědecké instituce a kosmické agentury. „Jsou to americké firmy, které uvažují, že postaví novou soukromou orbitální stanici, kde budou lidé. A tam opět má smysl mít naše detektory,“ doplňuje CEO firmy AdvaSpace.
Do vesmíru se přitom chystají i další tuzemské firmy. Společnosti Stellar Exploration a Stellar Nuclear vyvíjejí modulární jaderný reaktor, který by měl dodávat elektřinu do základen mimo Zemi.
Rodinná firma Lasting ze Sokolova zase dodala oblečení pro astronauty z mise Artemis II. „S NASA jsme komunikovali dlouho, dokonce tak dlouho, že jsme tomu už nepřikládali důležitost. Udělali jsme si z ní normálního zákazníka, nijak výrazně se to nelišilo oproti jiným obchodům. Ale samozřejmě to nebylo něco, co bychom čekali, a jsme na to dodnes hrdí,“ uvedl pro Forbes Martin Walter, syn zakladatele Lastingu, který ve firmě řídí export.
