Fischer naučil Čechy létat, ale přišly pády. Teď ho hledá v Německu policie

Kariéra podnikatele a někdejšího populárního politika Václava Fischera dostává zatím největší ránu ve městě, kde před téměř půl stoletím začala. V roce 1980 založil v Hamburku svou první cestovní kancelář, minulý týden pak tamní státní zastupitelství vyhlásilo po Fischerovi pátrání.

Podle hamburského státního zastupitelství žádala Fischerova společnost Fischer Air o státní podporu v souvislosti s pandemií covid-19 na základě zkreslených údajů, aniž by na ni měla nárok. Václav Fischer pro deník Bild všechna obvinění popřel s tím, že bude hamburskou prokuraturu sám kontaktovat. Prokuratura později uvedla, že jí Fischer již oznámil adresu, na které se zdržuje.

Obvinění německých státních zástupců jsou nicméně dalším těžkým úderem v kariéře česko-německého byznysmena. Fischer po pádu komunismu naučil Čechy létat k moři a díky své popularitě se stal senátorem, jeho úspěchy ale přehlušila série kauz, kontroverzí a soudních sporů.

V roce 1978 se čtyřiadvacetiletý čerstvý absolvent pražské Vysoké školy ekonomické Václav Fischer legálně vystěhoval za příbuznými do tehdejšího Západního Berlína. V roce 1980 začínal v Hamburku podnikat s agenturou prodávající letenky, z níž se časem stala cestovní kancelář Fischer Reisen.

Fischer Němcům nabídl to, s čím později uspěl i v Česku. Prodával letenky do různých evropských destinací z tehdejšího východního Berlína, které byly výrazně levnější než cesty ze západoněmeckých letišť.

„Letenka z Hamburku do Athén stála tehdy 600 marek, zatímco z východního Berlína jen 200. Němci byli nadšení a jezdily tam úplné davy,“ vzpomínal Fischer před dvěma lety v pořadu Face to Face na portálu Stream.cz.

Díky schopnosti dojednávat výhodné ceny se Fischerova firma podle jeho slov stala v polovině 80. let jednou z pěti největších cestovních kanceláří v tehdejší Spolkové republice Německo.

Po pádu komunistického režimu rozšířil Fischer svůj cestovatelský byznys do tehdejšího Československa, do Polska a do Maďarska. Pro obyvatele někdejšího Východního bloku, toužící po dosud jen těžce dostupných přímořských letoviscích, byly slogany CK Fischer „Kvalita za dobrou cenu“ a „Nejlepší je těšit se“ rajskou hudbou.

Na český trh vnesla CK Fischer dnes běžné marketingové principy předprodejů a doprodejů zájezdů. Dnes jsou známé jako first a last minute, v televizních reklamách CK Fischer se jim ale ještě říkalo „první moment“ a „last moment“.

Fischerův byznys se v Česku postupně rozrostl o vlastní leteckou společnost, vydavatelství, módní firmu i reklamní agenturu.

Jako úspěšný, bohatý a populární podnikatel se Václav Fischer rozhodl vstoupit do politiky. Jako dosavadní volič pravicové ODS neskrýval svůj odpor ke koaliční smlouvě, kterou v roce 1998 uzavřeli do té doby zapřisáhlí rivalové Václav Klaus a Miloš Zeman.

„Pro mě v podstatě program ODS přestal existovat podpisem opoziční smlouvy. Je s ní tak naprosto neslučitelný, že dnes už podle mě ani neexistuje,“ komentoval to později v rozhovoru pro portál iDnes.cz.

Po úmrtí senátora Václava Bendy sehnal dostatek podpisů na podporu své kandidatury a v doplňovacích volbách v centrálním pražském obvodě zvítězil hned v prvním kole se ziskem více než 71 procent hlasů. Herečka Jiřina Jirásková kandidující za ODS skončila s velkým odstupem druhá.

V kampani proti němu protivníci nasadili těžké kalibry. Václav Klaus jej obvinil, že přijal podporu komunistů, a v Praze se objevily billboardy upozorňující na jeho menšinovou sexuální orientaci.

Fischer se svou bisexualitou nijak netajil a na pokus o štvavou kampaň reagoval po svém vítězství s vtipem a s nadhledem. „Nekandidoval jsem do senátorské postele, ale do senátorského křesla. […] Moje orientace je bohatší. Můj život doprovodilo mnoho žen a také několik mužů a já jsem se tím nikdy netajil,“ prohlásil ve zmíněném rozhovoru.

Zanedlouho se stal nejpopulárnějším českým politikem a uvažovalo se o něm i jako o možném kandidátovi v budoucí přímé prezidentské volbě. Politika jej ale nenadchla. Překvapilo ho množství útoků z nečekaných stran i čas, který mu práce senátora zabírala.

V době, kdy Fischerova politická hvězda zářila nejjasněji, se zároveň začaly projevovat limity Fischerova byznysového modelu. Česká ekonomika se po transformačním boomu z 90. let dostala do recese, rostla nezaměstnanost a v zemi se usadila proslulá „blbá nálada“.

Hospodářské ochlazení a pokles poptávky dopadly i na CK Fischer, založené na rychlé expanzi. Firma si musela na splácení úvěrů brát další půjčky a v létě 2003 se Václav Fischer i jeho společnosti ocitli v exekuci.

Do CK Fischer vstoupil dravý miliardář Karel Komárek, který skoupil největší pohledávky za Fischerovou firmou. Komárkova skupina KKCG znásobila základní jmění CK Fischer a tím vytěsnila původní akcionáře a firmu nakonec zcela ovládla.

Komárek později cestovní kancelář prodal německé skupině REWE. Fischer se o svou cestovní kancelář soudil a spory dotáhl až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který ale jeho žaloby odmítl.

Václav Fischer poté přenesl své podnikatelské aktivity do Německa, kde oživil značky Fischer Reisen, spoluprovozoval síť restaurací Zlatá Praha a znovu se pustil do letecké dopravy. Dvě letadla Boeing 737-800 v hodnotě 80 milionů dolarů mu ale v rámci konkurzního řízení zabavily české úřady, Fischer kvůli nim zahájil několik mezinárodních arbitráží, které ale český stát vyhrál. Letadla kvůli sporům dlouhé roky stála na pražském letišti.

Ani další Fischerovo podnikání nebylo úspěšné. Jeho nová letecká společnost Fischer Air slibovala loni zahájení provozu, datum ale několikrát odložila. Odůvodnění jsou podle německých médií bizarní: Fischer tvrdí, že přípravné práce byly systematicky mařeny organizovanou skupinou bývalých politiků, podnikatelů, právníků a novinářů.

Kvůli údajné krádeži dvou zmíněných letadel Boeing podal u hamburské prokuratury stížnost na bývalého českého ministra průmyslu a obchodu a současného evropského komisaře Jozefa Síkelu.

Jak navíc upozornil německý deník Bild, z poslední zveřejněné výroční zprávy hamburské leasingové společnosti A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG, v níž má Fischer většinový podíl, vyplývá, že její nekryté dluhy v roce 2020 přesáhly 20 milionů eur.