EET má absurdní háček. Zálohu na večírek evidujete, doplatek už ne

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi nebo stáhnout do podcastové aplikace.

Práce v gastronomii se od pandemie potýká s nálepkou „nejisté“ a „špatně placené“. Od ledna začne platit novinka, která může s touto pověstí pomoct – spropitné v restauracích má nově získat daňové zvýhodnění.

Zaměstnanci si tak můžou přijít na vyšší čistou odměnu a podniky dostanou nástroj, jak si udržet personál v oboru, kde není dlouhodobě snadné sehnat lidi. Vyšší čistá mzda bude pro kuchaře a lidi „na place“ plus, osvobození „dýšek“ od daně z příjmu a sociálních a zdravotních odvodů má ale i svou stinnou stránku.

„Pokud spropitné nepodléhá žádné platbě pojistného, tak ta částka spropitného se nebude zaměstnancům počítat ani do důchodu, nebude se z toho vypočítávat náhrada za dovolenou,“ upozorňuje v Agendě SZ Byznys obchodní ředitel Piano Group Lukáš Urban.

Právě to může být pro zaměstnance nepříjemné překvapení. Na výplatní pásce uvidí vyšší čistý příjem, ale jejich budoucí důchod se tím nezvýší. Změna ovšem může pomoci zaměstnancům v gastru doložit potřebný příjem při žádosti o hypotéku. Zda ho však banky uznají, bude záviset na praxi každé z nich.

Úleva od daní a odvodů nebude neomezená. Zákon stanovuje hranici sedmi procent měsíčních příjmů podniku ze stravovacích služeb. Novinka je součástí změn spojených s návratem elektronické evidence tržeb a začne platit od 1. ledna příštího roku.

Zvýhodnění navíc nebude dostupné každému, kdo pracuje v gastronomii. Urban uvádí příklad majitele malé vesnické restaurace, který podniká na vlastní IČO a sám obsluhuje hosty.

„Pokud budete provozovat vesnickou restauraci sama na své IČO, budete si tam sama obsluhovat, bude vám pomáhat třeba jenom rodina, která nebude zaměstnaná, tak spropitné, které dostanete, není to spropitné, které si můžete nezdaněné a bez sociálního a zdravotního pojištění ponechat, protože nejste sama se sebou v zaměstnaneckém vztahu,“ vysvětluje.

Nejasnosti se mohou týkat také rozdělování dýšek mezi personál. Některé restaurace je dnes rozdělují i mezi pracovníky, kteří se přímo nepodílejí na přípravě a poskytování stravovacích služeb. Po zavedení nových pravidel bude podle Urbana potřeba rozlišovat, komu lze spropitné vyplatit ve zvýhodněném režimu a komu se bude danit.

Data z pokladních a platebních systémů společnosti Piano Group naznačují, že spropitné v Česku roste. U dýšek placených prostřednictvím QR platební aplikace se podle Urbana pohybuje průměrná výše kolem sedmi procent z útraty, plyne z dat společnosti.

„Určitě ta částka spropitného jde nahoru. V Praze dostávají významněji víc než v regionech, ale samozřejmě Praha je velmi ovlivněna turisty a jejich zvykem dávat vyšší dýška, než jsme zvyklí my,“ říká.

Kolik Češi nechávají obsluze v hotovosti, Urban z dat své společnosti vyčíst nedokáže. Ani samotné pokladní systémy podle něj neposkytují úplný obrázek o tom, jak restaurace s dýšky nakládají.

Zatímco spropitné může proměnit odměňování personálu, návrat EET znamená pro restaurace především přípravu pokladních systémů a nastavení evidence tržeb. Piano Group dodává pokladní systémy přibližně čtyřem tisícům zákazníků. U většiny z nich bude podle Urbana stačit aktualizace, část trhu ale může čekat investice do nového vybavení.

„Mám pořád pocit, že ten trh ten blížící se termín velmi podceňuje,“ říká Urban. Zákazníci podle něj mohou vycházet ze zkušenosti s předchozími vlnami, jejichž termíny se posouvaly. Tentokrát ale Urban odklad neočekává.

Nová pravidla mají být oproti původní EET v některých ohledech jednodušší. Restaurace například nebudou mít povinnost vydávat účtenky ani vyvěšovat oznámení o evidenci tržeb. Zároveň se mění způsob, jakým se posuzují jednotlivé platby.

Záleží, zda jsou kontaktní, nebo ne. Pokud například host zaplatí kartou přímo v restauraci, tržba se podle popisovaných pravidel eviduje. Podobně se má postupovat u platby QR kódem, pokud ji zákazník provede přímo u pokladny.

„To přináší potenciální problémy třeba při firemních akcích. Protože pokud si společnost domluví třeba vánoční večírek v restauraci, zálohu zaplatí hotově na místě, tak se ta záloha evidovat musí. Na doplatek vystaví restaurace firmě fakturu. Firma ji pošle ze svého bankovnictví po 14 dnech a ten doplatek se evidovat nemusí. Přijde mi to nelogické,“ říká Urban.

Zároveň ale upozorňuje, že tržba, která se nemusí evidovat v EET, nezmizí z účetnictví ani z daňového přiznání. Stát o ní může získat informace například prostřednictvím kontrolního hlášení.

Na kolik návrat EET restaurace přijde, bude záležet na tom, jaké vybavení už mají. U zákazníků Piano Group se aktualizace pokladen týkají jen několika procent z nich. Podniky, které pokladnu nemají nebo stále používají zařízení pořízené před deseti lety, mohou potřebovat nové řešení.

„Úplně nejlevnější, nejjednodušší pokladna je za několik málo tisíc. V podstatě můžete použít jakýkoliv tablet, na který si nainstalujete aplikaci, a můžete začít prodávat,“ popisuje Urban.

Za výhodu považuje, že stát nevyžaduje drahý certifikovaný hardware. Návrat EET by podle něj navíc mohl být impulsem k širší digitalizaci gastronomie. Pokladní systémy můžou hlavně drobným podnikatelům pomáhat lépe vyhodnocovat náklady, tržby i ceny jídel. „Neumí si spočítat správnou cenu surovin, jednají na základě pocitů,“ říká o části menších restauratérů.