Článek
Drahé bydlení a nedostupné hypotéky v Česku? Zapomeňte – ve srovnání s Polskem i Slovenskem si naše země vede velmi dobře.
V sousedním Polsku totiž ještě nedávno hypoteční sazby začínaly osmičkou – dolů šly až v posledních měsících, ale stále to není nic, co by klientům nahrávalo. „Takzvaná proměnlivá sazba tam začíná na 6,4 procenta, což je samozřejmě spíš pro ty bonitnější klienty. Ten nebonitní tam dál bude mít sedmičku,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Michal Jalovecký, šéf společnosti Ekonomické stavby Polsko s tím, že situaci nepomáhá ani extrémní růst cen.
Za dva roky dvojnásobek
„Za poslední dva roky se totiž cena metru čtverečního nově postaveného developerského projektu ve velkých městech zdvojnásobila. A stále roste. Pro mladé lidi je nereálné na bydlení dosáhnout,“ dodává Jalovecký. Ceny jsou podle něj dnes srovnatelné s Českou republikou. „Je ale potřeba připomínat, že v Polsku ten byt není dokončený na klíč a spousta věcí se v něm vždy musí dodělat. Nabídkové ceny jsou velmi často pouze na tu developerskou variantu, takže rozhodně neplatí, že by v Polsku byly nemovitosti levnější než u nás. Polsko nás dohnalo poměrně rychle,“ dodává Jalovecký.
Polská vláda sice slibovala pomoc rodinám a program, který by situaci zvrátil, ale k tomu nakonec nedošlo. „Bohužel veškeré sliby padly, nic z toho nevyšlo,“ říká Michal Jalovecký.
Podle něj tak v zemi došlo doslova k válce mezi vládou a developery. „Developeři v Polsku spoléhali na vládní program, který nepřišel. Vsadili na něj, zariskovali a doufali, že vydělají stejně jako při programu předchozí vlády. To se ale nestalo,“ dodává Jalovecký. Zmiňuje, že polští developeři navíc nejsou tak silní jako ti v Česku a i díky silné konkurenci jim často zůstaly rozestavěné nemovitosti. Do toho polská vláda zavedla novelu zákona o developmentu, který přináší další developerská omezení a s novými požadavky i zdražení nemovitostí - nově musí být například smlouva o záloze na byt sepsaná u notáře, což znamená další náklady.
S novelou je sice spojený i nový program, který má pomoci mladým rodinám s financováním bydlení. Cílí však pouze na sekundární trh – podmínkou totiž je, že předmětem nákupu bude alespoň pět let starý byt.
Na konci se silami
V Polsku tak téměř došlo k zastavení nové výstavby. „S tím, jak mají developeři nainvestováno a nedostavěno, logicky nemohou investovat dál. Nové investice tak už rok stojí. Podle dat statistického úřadu spadla vydaná stavební povolení i žádosti o hypotéku až o padesát procent. Myslím si, že vláda chce developery nechat vyhladovět, aby zlevnili, ale oni pravděpodobně nemají prostor zlevňovat právě proto, že mají napůjčováno. Je to takový trochu uzavřený kruh,“ dodává Jalovecký.
První developeři už situaci neustáli a rozestavěné projekty nabízí k prodeji.
Ekonomické stavby Polsko se zaměřují na rodinné domy. I tady se situace dost změnila. „My jsme dřív jeli hodně na objem, ale poslední dva roky jsme přišli do té fáze, že máme více těch bonitních klientů. To znamená, že se nám výrazně proměnila struktura domů. Dnes jsou větší a dražší, ubylo vyřizování hypoték, ale výsledek za první pololetí máme o dvacet procent větší, než jsme plánovali. Musím ale přiznat, že jsme ho měli hodně dole, protože jsme se báli vysokých sazeb,“ dodává.
Na Slovensku bez faktury
Jalovecký říká, že v Česku se firmě Ekonomické stavby daří - na rozdíl od Slovenska. „Tam je smrtící daň z finančních transakcí a v těchto časech je velmi těžké prodat někomu dům. Slovensko úplně stojí,“ dodává Jalovecký s tím, že transakční daň na průměrný rodinný dům dosahuje v přepočtu 80 až 100 tisíc korun.
„Často se tak na schůzce s klienty naši lidé dozvídají, že ti lidé nakonec půjdou nějakou šedou až černou cestou a budou stavbu částečně realizovat mimo systém. Bez faktury se tomu říká,“ dodává Jalovecký.
