Hlavní obsah

Rozvoj AI spustil hlad po plynových elektrárnách. Těží z toho i český výrobce

Hostem pořadu Agenda byl Vojtěch Křenovský, generální ředitel firmy 2JCP.Video: Sofie Krýžová, Seznam Zprávy

Výstavba datových center i odchod od uhlí pohánějí poptávku po technologiích pro plynové elektrárny. Výrobci 2JCP se proto daří a pozitivně vidí i příští roky. Zároveň přesouvá výrobu do zemí s levnější pracovní silou.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Plynovou energetiku teď chtějí všichni - Češi, Němci, Poláci a další. Evropa postupně mění své uhelné elektrárny a teplárny za plynové, což ještě před začátkem stavby naráží na jeden problém - kvůli vysoké poptávce výrobci technologií pro plynové zdroje nestíhají. Česká společnost 2JCP z fondu Jet Investment, která se zaměřuje na vývoj a výrobu technologií pro průmysl a energetiku, zažívá díky vysoké poptávce zlaté časy.

„Celý trh s plynovou energetikou zažívá silnou konjunkturu. Nemyslím si, že úplně tím hlavním, ale významným driverem je přechod od uhlí k plynu v Evropě. Ten hlavní driver je hlavně masivní výstavba datových center ve Spojených státech, samozřejmě umocněná všeobecnou globální elektrifikací v energetice,“ říká generální ředitel společnosti 2JCP Vojtěch Křenovský.

Pro 2JCP to znamená obchodně příznivé roky. „Způsobuje nám to příjemné starosti, a to především, jak ten rostoucí objem dodat včas, tak aby všichni klienti byli spokojeni,“ popisuje Křenovský.

Ostatní výrobci technologií pro paroplynové elektrárny, zejména výrobci turbín, jsou také zaplaveni objednávkami a bojují s časem. Kapacity trojice největších výrobců GE Vernova, Siemens Energy a Mitsubishi Power jsou plně vytíženy a na jejich turbíny se čeká i tři roky.

2JCP velký nárůst poptávky očekával již před dvěma lety, upravil proto svůj dodavatelský řetězec a výrobu méně složitých výrobků přesunul do regionů s levnější pracovní silou.

„Jelikož více než polovina těchto technologií končí ve Spojených státech, tak z hlediska logistických nákladů je jedno, jestli je přepravujete přes Pacifik nebo Atlantik. Z hlediska přímých výrobních nákladů dává smysl to vyrábět na Dálném východě,“ říká Křenovský.

Konkrétně část výroby 2JCP přesunula do Vietnamu, který se zařadil mezi jejích 11 produkčních lokalit v sedmi zemích světa. Firma má v hledáčku i další země. „Jsou to i dodavatelé z Mexika, z Latinské Ameriky, tam to má význam jak nákladový, tak i z hlediska zkrácení času potřebného na logistiku,“ říká Křenovský.

Někteří zákazníci si kladou podmínku, že výrobek musí pocházet z Evropy. „Snažíme se využívat zdroje a spolupráci s partnery v jihovýchodní Evropě, především v zemích jako Bulharsko a Rumunsko,“ popisuje.

Po hubených letech rychlý růst

Trh s technologiemi pro energetiku zažil v postcovidových letech 2021 a 2022 horší časy, ty už jsou nyní pryč. „Od roku 2023 jsme na růstové trajektorii, ta není lineární, ba naopak bych řekl, že zrychluje,“ říká Křenovský.

To se odrazí i na výsledcích skupiny. Zatímco loni 2JCP vydělala 2,1 miliardy korun a spolu s nově převzatou společností ACS International 2,7 miliardy korun, v roce 2026 cílí na zisk 3,8 miliardy korun, možná až téměř čtyři miliardy korun.

I když společnost začínala primárně s výrobou řešení pro energetické zdroje na bázi zemního plynu, postupně své portfolio rozšířila i o technologie pro udržitelnou energii a obnovitelné zdroje.

„Evropa vystřízlivěla ze zeleného snu. Nicméně obnovitelné zdroje energie v tom energetickém mixu budou - a je jedno, jestli se bavíme o českém nebo evropském - hrát významnou roli. Samozřejmě by to mělo reflektovat geografii a podmínky v daných zemích Evropské unie. Po extrémně pozitivních výhledech v letech 2022, 2023 došlo k vystřízlivění a na mnohých projektech se začalo konečně pátrat po investiční smysluplnosti,“ popisuje Křenovský.

Do obnovitelných zdrojů se však investuje globálně, což se podle něj nezmění. „Vidíme to i v zemích Latinské Ameriky a na Blízkém východě,“ říká Křenovský.

Loni plynová energetika zaujímala zhruba 60 procent obratu 2JCP, obnovitelná energetika dosáhla 30 procent. Firma předpokládá, že plynová energetika sice dál poroste, ale v roce 2030 bude zaujímat jen zhruba 40 až 45 procent obratu.

„Obnovitelné zdroje se budou pohybovat mezi 30 až 40 procenty a ten doplněk, který chybí do sta, tak budou síťová řešení, protože prvky stabilizace sítě, to je něco, na co bychom se rádi soustředili také,“ říká. Podle Křenovského bude poptávka po síťových řešeních stále vysoká.

Doporučované