Cirkus Štrasburk. Přesuny europoslanců na zasedání stojí miliardu ročně

/Od zvláštního zpravodaje ve Francii/

Nedělní odpoledne. Na zahrádce štrasburské restaurace Le Männele dojídají poslední opozdilci oběd. Číšník obchází tři obsazené stoly tak často, že už se hosté na jeho otázku, zda si nedají něco dalšího, neobtěžují odpovědět. Jen mírně mávnou rukou, že ne. Dvanáctkrát do roka se ale podnik obklopený ze tří stran silnicí a ze čtvrté trávníkem mění na centrum dění. Le Männele leží totiž poblíž Evropského parlamentu a zaměstnanci instituce se mu při plenárních schůzích o tržby postarají.

„Obvykle se nahrnou hned po práci. Pak máme plno. Tržby jsou za jeden večer plenárního zasedání zhruba dvojnásobné. Le Männele bývala malá hospůdka, ale v posledních letech jsme k původní budově přistavěli novou část vnitřního posezení a střešní terasu. Máme obří výhodu, že okolo nás není jiná restaurace, která by nám konkurovala,“ říká pro Seznam Zprávy Byznys tamní číšník Alexandr.

Při nájezdu bruselské „hordy“ se nemění jen tržby jednoho podniku. Taxikáři hlásí své nejlepší výdělky za měsíc. Ceny ubytování letí nahoru. Lůžkové kapacity města se vyčerpávají pod náporem zhruba pětitisícového zástupu zájemců složeného z europoslanců, jejich asistentů, tlumočníků pracujících ve 24 jazycích, lobbistů a novinářů.

„Štrasburk je město dvou tváří. Většinu roku zde čas ubíhá pomalu. Se začátkem týdne, v němž probíhá plenární zasedání parlamentu, se však tvář města dramaticky proměňuje. Koncentrovaného příjezdu tisíců lidí nejenom z Bruselu, ale i z ostatních míst napříč EU, využívají majitelé ubytovacích zařízení, kteří na tyto čtyři dny napjatě čekají, aby zvedli své ceny, běžně o polovinu i více. Přesto o zájemce nemají nouzi,“ popisuje Seznam Zprávám veterán Evropského parlamentu Jan Tlamycha, který v instituci pracuje přes dvacet let.

Celý cyklus se opakuje dvanáctkrát ročně a zahrnuje přibližně 48 zasedacích dnů. Restaurace podél náměstí Place Kléber a ve čtvrti Petite France se plní vícejazyčnými hosty, kteří si nechávají jídlo proplácet. Hotely, které byly minulý týden poloprázdné, jsou najednou plně obsazené. Město se přehřívá.

Pár minut chůze od restaurace Le Männele sídlí štrasburská Asociace hoteliérů a restauratérů.

„Máme ve Štrasburku 20 tisíc hotelových lůžek, které jsou mimo vrcholy sezony, jako jsou plenární zasedání parlamentu nebo vánoční trhy, poloprázdné. Hoteliéři pak snižují ceny a chybí jim hosté. Přitom se pořád staví další. Doufáme, že to přestane, ale nepřestává. Vidíte tamhletu budovu,“ ukáže ředitel asociace Christopher Weber z okna své kanceláře na několikapatrový dům s nápisem Hotel. „Má asi 200 pokojů. Teď ho budou bourat a místo něj postaví větší s kapacitou 300 pokojů.“

Řada z nových ubytování jsou čtyřhvězdičkové hotely, které běžní turisté většinou nechtějí. „Cena v nich během hlavní sezony přesáhne i tisíc eur za pokoj,“ vysvětluje Weber.

„Roli hraje i lokalita. Čím blíž leží ubytování parlamentu, tím výš stoupá cena. Ve Štrasburku se připlácí i za možnost dojít do EP snadno pěšky nebo k němu dojet tramvají. A když není zbytí, dá se přespat i v parlamentní kanceláři, která je vybavena rozkládací pohovkou,“ dodává Tlamycha.

Nedostatek hotelových kapacit dohání rostoucí nabídka krátkodobých pronájmů přes online platformy, jako je například Airbnb. Podle ředitele hotelové asociace pokřivují trh.

„Airbnb jsou během vytížených týdnů často ještě dražší než hotely. Přitom nemusí plnit stejné standardy. Chceme se domluvit s radnicí, aby stanovila nějaká pravidla, skrze něž dostaneme situaci pod kontrolu,“ říká.

Pozoruhodná je i cena samotného přesunu pojízdného cirkusu, jak se přejezdu europoslanců do alsaského města občas přezdívá. Britský deník The Telegraph získal v roce 2024 interní dokumenty Evropského parlamentu. V nich stojí, že za přesun zaměstnanců europarlamentu na dvanáct plenárních schůzí probíhajících ve Štrasburku utratí EU zhruba 45 milionů eur ročně. V přepočtu na koruny jde o více než miliardu.

Naopak Štrasburk a jeho okolí z návštěv europoslanců a dalších dobře placených pracovníků finančně těží. Ve Štrasburku navíc sídlí řada dalších evropských institucí, jako je Rada Evropy či Evropský soud pro lidská práva. Podle studie poradenské společnosti EDR vytvářely v metropolitní oblasti Strasbourg–Kehl dohromady přidanou hodnotu až 600 milionů eur ročně.

Stejně tak studie na sledovaných letech 2012 až 2014 spočítala, že více než deset tisíc pracovních míst v oblasti se přímo či nepřímo pojilo s evropskými institucemi. Významnou zásluhu na proměně města na hranici Francie a Německa má podle EDR oněch 12 týdnů, během nichž ve Štrasburku od pondělí do čtvrtka schůzují europoslanci. Novější analýzy k tématu nejsou k dispozici. Vývoj ve městě ale ukazuje, že evropské instituce jsou pro něj stále významným ekonomickým hybatelem.

Ve čtvrtek odpoledne v restauraci Le Männele zavládne opět líná idyla. Číšník Alexandr s platem plandajícím podél těla brouzdá mezi několika obsazenými stoly. Nic nenasvědčuje tomu, že ještě 24 hodin zpátky totéž místo kypělo životem. Z města všemi směry vyjíždí karavana aut a Štrasburk se vrací ke svému běžnému stavu. Prosperujícímu, ale průměrnému francouzskému městu, známému po zbytek roku spíše pro svůj vánoční trh a gotickou katedrálu než pro přítomnost evropských institucí.