Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Maroku/
Byla to nešťastná penalta. Kapitán marockého týmu si ji vymohl od rozhodčího na finále Afrického poháru ve fotbale. To rozzuřilo fanoušky soupeřícího Senegalu. A tak se právě teď za marockým brankářem pere zhruba sto Senegalců s pořadateli. Rvou se pěstmi, tyčemi i židlemi. Občas někdo hodí láhev.
Na druhé straně hřiště čekají hráči obou týmů s rozhodčím na kopnutí penalty. Pořadatelé se pokouší uklidnit rvačku asi deset minut. Neúspěšně. Rozhodčí pískne a soupeřící týmy začnou hrát na senegalské straně, zatímco ve stejnou chvíli u marocké branky probíhá pranice. Autor textu, který na stadionu pro 70 tisíc lidí právě sleduje svůj první fotbalový zápas v životě, dostal víc, než pro co přišel.
Podívaná je o to bizarnější, že po celou dobu svítí mezi sponzory zápasu nápis: „EU držíme při sobě“. Evropská unie totiž patří ke sponzorům Afrického poháru ve fotbale.
Současná garnitura EU hledá odpověď na největší investiční projekt na světě, který vede Čína. Jedná se o Hedvábnou stezku, do jejíž stavby nateklo podle oficiálních zdrojů více než bilion dolarů a funguje ve 140 zemích světa. Plánem Pekingu je vytvořit či obnovit obchodní trasy s centrálou právě v Číně.
S ní a dalšími mocnostmi Evropa závodí o ekonomický vliv. Proto vytvořila nástroj Global Gateway zastřešující investiční aktivity sedmadvacítky. Projekt postupně otevírá Unii cestu ke vzácným nerostným kovům například z Afriky. Cílem je vytvářet příležitosti pro export a uzavírat strategická partnerství se státy mimo EU.
Na investice v zahraničí „mobilizovala“ ze soukromého i veřejného sektoru Evropská komise 400 miliard eur. Český eurokomisař Jozef Síkela GG vede. Podle něj mají i peníze vložené do finále Afrického poháru ve fotbale, jehož se jako zástupce Unie zúčastnil, svůj strategický smysl.
„Mise měla investiční i strategické pozadí. Evropa je dlouhodobě největším investičním i rozvojovým partnerem Afriky a zároveň největším globálním investorem do rozvojové agendy. Dopad investic ale neodpovídal naší pozici. Proto se teď více soustředíme na cílené strategické kampaně, práci s daty a na to, aby evropské investice byly viditelné,“ uvedl pro Seznam Zprávy eurokomisař.
Klíčový kontinent
V současném stavu, kdy se Spojené státy od Evropy vzdalují a Peking drží většinu vzácných kovů stejně jako dominanci v jejich zpracování, tyto závody dostávají existenční rozměr. Miliony eur létají vzduchem a firmy členských států přihlašují své investiční projekty, Čechy nevyjímaje. Podle Síkely je Afrika pro budoucnost Evropy klíčovým kontinentem.
„Rychlý demografický růst představuje obrovskou výzvu, ale také příležitost. Pokud se nám podaří spolupracovat na strategických investicích do místní přidané hodnoty, pracovních míst a dovedností, může se Afrika stát silným ekonomickým partnerem. Pokud ne, dopady pocítí i Evropa,“ vysvětlil.
Právě na „klíčovém kontinentu“ operují i české firmy. Draslovka patří k leaderům v oblasti kyanidové chemie. Ta se používá k louhování zlata a využívá se u zhruba 90 procent světových ložisek. Tuzemská firma dokáže vytěžit i další vzácné kovy, což se Evropě hodí v případě uzavření partnerství se Zambií.
„Klíčovou inovací je v kontextu našeho zapojení do Global Gateway technologie glycinového loužení. Tu jsme vyvinuli a patentovali. Umožňuje šetrnou extrakci kovů, jako je zlato, měď, kobalt nebo nikl. To je zásadní zejména u kritických surovin, bez nichž se neobejde moderní ekonomika – od elektromobility po obnovitelné zdroje. Evropa si dnes velmi dobře uvědomuje svou závislost na dovozu těchto kovů,“ vysvětluje význam projektu v Zambii pro Seznam Zprávy ředitel pro vnější vztahy Draslovky Erik Švamberk.
Firma připravuje stavbu projektu „Centrum excelence“. Jeho cílem je přenést model, který Draslovce funguje, blíže k africkým dolům.
„Bude sloužit jako testovací a výzkumná platforma, kde se budou ověřovat nové postupy přímo na místních rudách, školit noví metalurgové a podporovat lokální univerzity,“ popisuje africký projekt Draslovky Švamberk.
Jako deštník
Global Gateway je podle něj jako deštník zastřešující všechny aktéry, kteří se dojednávání dohod ekonomické diplomacie účastní. Takzvané národní týmy členských států komunikují s firmami a pomáhají jim upravit projekty tak, aby obstály na místě investice dlouhodobě.
Unie se totiž chlubí tím, že na rozdíl od Číny nejsou jí navržené investice jen krátkodobé pochybné půjčky s nechtěnými dopady na cílovou zemi. Projekty Pekingu se proslavily špionážními aférami. Občas se stalo, že stavba železnice skončila uprostřed pouště. Některé země musely Číně podstoupit kus svého území a tak dále. Češi to chtějí dělat jinak.
„Připravujeme vznik Centra excelence pro moderní těžební a metalurgické technologie. Jeho cílem je přenést model, který nám funguje v Austrálii, blíže k africkým dolům. Centrum bude sloužit jako testovací a výzkumná platforma, kde se budou ověřovat nové postupy přímo na místních rudách, školit noví metalurgové a podporovat lokální univerzity,“ popisuje práci v Zambii Švamberk.
Fotografie ze zmíněného fotbalového utkání.
Kromě Draslovky se závodů o investice mimo EU účastní také Škoda Transportation nebo TRL Space. Kromě firem v něm figurují i neziskové organizace jako Czech Health Technology Institute.
„V Zambii řešíme projekt, který se týká posilování primární péče. Řešíme tam stavbu nové nemocnice na úrovni číslo dvě. Jeho cena se pohybuje kolem třiceti milionů eur. Měl by se objevit v novém finančním rámci s dalšími 70 miliony eur. Snažíme se konkurovat primárně Číně i dalším asijským státům, které mají nižší ceny. Bez projektů typu Global Gateway, kde se soukromé peníze kombinují se státními, bychom těžko obstáli,“ komentuje pro Seznam Zprávy ředitel organizace Marek Svoboda.
Neziskový sektor je i podle Síkely důležitou součástí všech zapojených aktérů, mezi něž patří šéfové podniků, ministerští i evropští úředníci, vědci a řada dalších. Globální bránu spustila Evropská komise v roce 2021. Proces domlouvání smluv skrze GG je složitý a Čína má před EU navíc náskok.
Zatímco Brusel mobilizuje peníze a složitě domlouvá smlouvy odpovídající hodnotám a nárokům, které na sebe starý kontinent klade, Peking jede. Centrálně řízená ekonomika se pokouší proinvestovat z problémů vnitrostátní ekonomiky. Čínské společnosti a banky tak budují po světě elektrárny, železnice, dálnice, přístavy, továrny na baterie a telekomunikační infrastrukturu. Za to získávají části území, vliv v rozvojových zemích i přístup ke státním penězům. Jestli ji Evropa chce konkurovat, stojí před ní nelehký úkol.
