Článek
Když litr mléka letos ve slevách klesl pod deset korun, mlékaři obviňovali obchodníky z podrážení cen. Vedle mléka privátních značek řetězců v akci za devět korun se prodávala dvakrát dražší značková mléka tuzemských mlékáren a nikdo je nekupoval.
Teď přišel ještě větší extrém. Síť Penny vrhla do regálů trvanlivé polotučné mléko vlastní značky Boni s cenovkou 5,90 Kč. Nejnižší neakční cena tohoto mléka za posledních třicet dní podle etikety byla 7,90 Kč.
Konkurence nezahálela. Sesterský řetězec Billa ze skupiny REWE prodával v minulém týdnu polotučné trvanlivé mléko Bohemilk za 6,90 Kč. Některé další řetězce prodávaly mléko v akci za 8,90 Kč.
Podle Jiřího Kopáčka z Českomoravského mlékárenského svazu jsou ceny nesmyslně nízké a rozhodně pod výrobní cenou mlékáren.
„Je to totální deformace cen. Mohu k tomu říct jen to, že loni touto dobou se litr mléka z mlékáren nakupoval za 13,30 Kč bez DPH, letos za 9,70 Kč. Jak je možné, že se prodává tak levně, když jen obal stojí 2,50 Kč,“ podivuje se. Dál ovšem věc komentovat nechtěl s vysvětlením, že se svaz může dostat do problémů s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže. Vyjádření k cenám potravin jsou obecně citlivou záležitostí.
„Cena 5,90 Kč je silně pod náklady. Tak nízkou cenu si v mlékárenství nepamatuju za dvacet let. Výkupní cena mléka je stále okolo deseti korun,“ potvrdil jeden z významných dodavatelů mléka do řetězců, který však nechtěl zveřejnit jméno. „Je to určitě pod fakturační cenou. Je to dumping, který by tady z mého pohledu neměl být,“ dodal. Jakákoliv cena mléka na regále pod 10 korun podle něj neodpovídá reálným nákladům na výrobu, zpracování či logistiku.
Seznam Zprávy se řetězce Penny zeptaly, jak je možné dosáhnout tak nízké prodejní ceny, zda mléko pochází od českých dodavatelů a zda se ztráty kryjí zvýšenými maržemi jiného zboží. Řetězec se otázkám vyhnul.
„Konkrétní obchodní podmínky s našimi dodavateli, způsob financování jednotlivých promočních akcí ani prodejní objemy standardně nezveřejňujeme. Z konkurenčních důvodů proto nemůžeme komentovat ani kalkulaci ceny konkrétního výrobku nebo její promítnutí do cen dalších položek,“ uvedla mluvčí Markéta Smutná.
Penny je řetězec s nejhustší sítí prodejen v Česku. V posledních letech tento diskont navyšuje tržní podíl díky dravé cenové politice. Řetězec má v průměru starší zákaznickou základnu než konkurence.
„Do cen zasahovat nechceme“
Potravinový ombudsman, kterého zřídilo ministerstvo zemědělství, se žádnými podněty na prověření cen mléka nezabýval. Obavy producentů vnímá. „Samotná maloobchodní cena však neumožňuje zjistit, za jakou cenu obchodník výrobek nakoupil, ani zda náklady spojené se slevovou akcí nebyly přeneseny na dodavatele,“ reagoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Dodal, že téma regulace prodeje pod nákupní cenou je jedním z témat projednávaných v rámci Pracovní skupiny pro transparentnost potravinového řetězce. Téma se také bude diskutovat s přípravou revize směrnice EU o nekalých obchodních praktikách ve třetím čtvrtletí letošního roku.
„Cílem pracovní skupiny však není zasahovat do tvorby cen jednotlivých výrobků ani hodnotit konkrétní obchodní akce jednotlivých řetězců, ale identifikovat systémové problémy a hledat řešení, která povedou k vyšší transparentnosti trhu,“ uvedl mluvčí.
Farmářské ceny mléka za posledních dvanáct měsíců razantně klesly ze zhruba 13,40 koruny za litr na cca 10 korun. Důvodem je mimo jiné to, že zemědělci globálně navyšovali výrobní kapacity a užitkovost chovů, což vede k přebytkům mléka.
Výroba mléka v Evropské unii v květnu 2026 meziročně vzrostla o 3,7 procenta, tedy o 2,33 miliardy litrů. V České republice produkce vzrostla o 3,9 procenta. Produkce největších světových hráčů mimo Čínu a Indii ve stejném období narostla o 3,2 procenta (4,765 miliardy litrů), vyplývá z CLAL.it, italského specializovaného portálu a poradenské firmy, zaměřené na ekonomiku mlékárenství.
Přebytky mléka v Evropě vznikají proto, že výroba roste rychleji než spotřeba a vývoz. Krávy dávají díky šlechtění, kvalitnějšímu krmení a moderním technologiím více mléka, ale farmáři nedokáží produkci rychle snížit. Slabší zahraniční poptávka a levnější konkurence navíc omezují export. Přebytečné mléko se proto zpracovává na máslo, sýry a sušené mléko, jejichž rostoucí zásoby tlačí ceny dolů.
