Článek
Švédsko, Dánsko a Finsko se brání plánu EU, která chce změnit označení cider u ochucených alkoholických nápojů, pokud takové obsahují namísto ovocné šťávy vodu. Severské země, které vyrábí cidery s různými příchutěmi od borůvky po jahody s citronem, nechtějí přijít o brand alkoholu, kde je sice důležitou složkou jablečná nebo hrušková šťáva, podíl ovocné šťávy ale může být klidně nižší než 20 procent.
Podle EU by se takovým drinkům mělo říkat „nápoj na bázi cideru“. Skandinávští europoslanci tvrdí, že se Francouzi a Španělé tímto způsobem snaží nekale chránit své vlastní tradiční produkty.
Do sporu se nyní podle Financial Times přidal i dánský pivovar Carlsberg, který vlastní značku Somersby. Ten tvrdí, že by nové označení nápojů mátlo spotřebitele, rozdělilo průmysl a snížilo konkurenceschopnost.
„Evropští výrobci i jednotný trh budou zbytečně rozdělení podle kulturních a geografických linií,“ řekl pro FT Kristian Henningsen, globální ředitel pro veřejné záležitosti dánské pivovarnické skupiny. „Domníváme se, že by Komise měla přestat tyto normy vyvíjet, protože zjevně odporují unijní agendě zjednodušování a konkurenceschopnosti.“
Jaký je podle původních plánů Bruselu mezi nápoji vlastně rozdíl? Systém mohou čtenáři znát například z džusů, kde podíl ovoce určuje název nápoje – ovocná šťáva, nektar a ovocný nápoj. Tradiční cider by tak byl ze stoprocentní jablečné šťávy. Cider by potřeboval nejméně 35 procent jablek a „nápoj na bázi cideru“ by jablečné šťávy obsahoval ještě méně.
Jak by to v budoucnu po změně označování mohlo vypadat, nastínil finský europoslanec Pekka Toveri. „Je léto 2027. Byli jste venku na slunci a míříte do svého oblíbeného baru na studený, osvěžující drink. Hledáte pípu se svým oblíbeným ciderem, požádáte o sklenici – a setkáte se s otázkou: Myslíte tradiční cider, cider, nebo ciderový nápoj?“
„Úředníci se obávají, že lidé nedokážou rozlišit mezi běžnými osvěžujícími cidery a tradičními regionálními produkty, jako jsou cidery z Normandie nebo Asturie. Tento pohled však spotřebitele výrazně podceňuje,“ pokračuje Pekka.
Jeden z diplomatů EU oslovený FT k tématu dodal: „Lidé vědí, zda si kupují řemeslný cider za 20 eur, nebo levný průmyslový.“ A dodal, že nějaká forma nového označování je pravděpodobná.
Komise po tvrdém odporu svůj návrh zmírnila. Ve svém nejnovějším návrhu, do kterého nahlédl deník FT, se pokouší najít kompromis vytvořením tří kategorií: klasický cider (classic cider), cider a ciderový nápoj (cider beverage), a to s ekvivalentními pravidly pro perry (hruškový cider).
Hledání kompromisu
„Jsme optimističtí, že je možné najít konstruktivní řešení, které umožní tradičnímu španělskému a francouzskému cideru koexistovat se švédským ciderem,“ uvedlo sdružení švédských pivovarů, které patřilo k odpůrcům původního návrhu.
Francouzi podle serveru Euractive návrh považují za příliš tolerantní, opakovaně říkají, že cider je „100% jablečný džus, nebo nic“.
Podobný názor jako francouzští výrobci mají i ti čeští. „Za náš svaz výrobců řemeslného cideru mohu s určitostí prohlásit, že kvalitativní rozlišení cideru může být pro výrobce řemeslných ciderů určitě výhodou. Pro nás je konkurenční prostředím trh, na kterém se kromě ciderů vyráběných z jablek umístí cidery vyráběné průmyslovou cestou, ať už z různých koncentrátů a podobně, ale hlavně vyráběné z vody,“ komentuje pro Seznam Zprávy majitel Tátova sadu Jan Abt.
Voda podle Abta „tvoří největší složku těchto nápojů, a proto tyto nápoje mohou v obchodě stát do 20 korun, protože v nich prostě ta ovocná část chybí“, pokračuje.
Mluvčí Komise uvedl, že si je vědom „výzvy, kterou představuje zavedení harmonizovaných norem napříč trhem EU“. „Komise bude pokračovat v diskuzích se všemi členskými státy, aby dále prozkoumala možnosti, které mohou být prospěšné pro odvětví cideru v EU jako celek,“ dodal s tím, že stále hledají řešení, „které může získat podporu všech členských států“. Doplnil však, že Komise „zjevně nemá v úmyslu tlačit věci kupředu za každou cenu, pokud nebude mít dostatečnou podporu ze strany odvětví a členských států“.
