Čínským bankám se v Česku nedaří. Většina se jen těžko dostává ze ztrát

V tuzemsku dnes působí tři čínské banky. Jako první získala licenci od České národní banky v roce 2015 Bank of China. O dva roky později zřídila v Česku svou pobočku vůbec největší banka na světě Industrial and Commercial Bank of China (ICBC). A od roku 2018 v Česku působí i Bank of Communications.

Všechny jsou vlastněny čínským státem a patří k největším bankám v Číně.

Do Česka všechny přicházely s velkými plány. Tvrdily, že Česko je pro ně středoevropský „hub“ (tj. centrum), který jim umožní expandovat dál po Evropě. A ve svých prezentacích to tvrdí dodnes.

„Česko má jako člen Evropské unie a díky své poloze v regionu střední a východní Evropy strategický význam pro globální operace ICBC. Z těchto důvodů si ICBC vybrala Českou republiku jako klíčovou oblast pro svůj další rozvoj,“ stojí v poslední výroční zprávě banky ICBC. Za „klíčovou zemi“ považuje Česko i Bank of Communications.

Realita je však trochu prozaičtější. ICBC loni po dvou letech výrazných ztrát vydělala loni pouze 1,6 milionu korun. Úrokové výnosy banky, což je hlavní zdroj bankovních výnosů, přitom činily jen něco přes 33 milionů korun. Na poplatcích a provizích si vydělala přes 66 milionů korun.

Žádná ze tří oslovených bank se na dotazy ohledně působení a dalších plánů v Česku nevyjádřila.

Ani další neexcelují. „Nejmladší“ z čínských bank v Česku, Bank of Communications, se zatím ze ztráty nedostala, přičemž ani výnosy jí nerostou. Úrokový výnos se jí loni meziročně snížil na 26 milionů korun (34 milionů v roce 2020). Výnosy z poplatků a provizí klesly z 1,7 milionu korun na 724 tisíc.

Banka má jen 17 zaměstnanců a dva vedoucí manažery, přičemž náklady na zaměstnance včetně sociálního a zdravotního pojištění činily 60 milionů korun.

Služebně nejstarší je v Česku Bank of China, kterou jel do Pekingu osobně lákat prezident Miloš Zeman v roce 2014. „Pan prezident se v Pekingu setkal s vedením Bank of China. Konkrétním výsledkem tohoto jednání je, že Bank of China nejpozději v příštím roce zřídí svou pobočku v Česku,“ uvedl tehdy mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Bank of China, která je odštěpným závodem maďarské pobočky čínské banky, jako jediná v Česku slušně vydělává. Loni to bylo 37 milionů korun, a v prvním pandemickém roce necelých 102 milionů čistého zisku. Jako ostatní čínské banky se věnuje hlavně podpoře česko-čínskému obchodu a finančním službám a vydělává na úvěrech i poplatcích.

Je přitom zajímavé, že při téměř stejném počtu zaměstnanců má podstatně nižší mzdové náklady než Bank of Communications. V loňském roce měla Bank of China 16 zaměstnanců a dva řídící manažery, přičemž náklady na ně včetně sociálního a zdravotního pojištění činily 42,7 milionu korun. Tedy o třetinu méně než u Bank of Communications.

Pomalý nástup čínských bank v Česku souvisí s vnitřními problémy Číny, ale i s nenaplněnými ambicemi na tuzemském trhu. Ještě přes šesti lety byl prezident Miloš Zeman plný velkých očekávání co do čínských investic v Česku.

„Jestliže jsem odhadoval, že objem čínských investic v tomto roce bude 45 miliard korun, hluboce jsem se zmýlil, je to jenom na tento rok 95 miliard korun,“ uvedl v březnu 2016 po jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na Pražském hradě český prezident. Později mluvil o stovkách miliard, které Číňané v Česku zainvestují v dalších letech.

Reálně činil v roce 2016 přitom příliv čínských zahraničních investic do Česka pouze 12,5 miliardy korun, a v dalších letech to bylo podobné.

Řada čínských investic přitom vykazovala problémy. Zkrachovalou čínskou skupinu CEFC, která nakoupila v tuzemsku řadu nemovitostí, pivovary či fotbalový klub Slavia Praha, musela zachraňovat jiná státní firma CITIC. Číňané zůstávají minoritními akcionáři J&T Finance Group slovenských rodin Tkáčů a Jakabovičů. Nevalnou reputaci mají čínští investoři jako minoritní akcionáři v ČSA. Pivovary Lobkowicz byly ziskové jen po vstupu čínských investorů v roce 2017. V dalším roce zaznamenaly největší ztrátu za pět let.

Motivaci čínských investorů osvětlil před pěti lety tuzemský šéf čínské banky ICBC. „Největší čínské firmy už tu investují, jsou v Paříži, Londýně, Španělsku, kupují fotbalové kluby… Teď přicházejí na řadu středně velké firmy, které zajímá spolupráce ve střední a východní Evropě. Zajímají je i společné podniky s tuzemskými firmami, které mají profesionální know-how a technické znalosti,“ uvedl Jang Jü v rozhovoru pro týdeník Euro.