Článek
Česká národní banka (ČNB) zaznamenala v roce 2024 úspěšný rok při správě svých velkých devizových rezerv, které v letošním dubnu činily v přepočtu 3,4 bilionu korun. Hlavním motorem pozitivního výsledku byly investice do akcií, které přinesly výnos ve výši 100 miliard korun. Podle výroční zprávy centrální banky za rok 2024 tvořily právě akcie hlavní zdroj ziskovosti celého portfolia devizových rezerv.
Centrální banka vykázala rekordní účetní zisk ve výši 151 miliard korun, což je téměř trojnásobek oproti předchozímu roku. Za tímto výsledkem stála především silná výkonnost devizových rezerv, konkrétně akciové části portfolia.
Výnosy z devizových rezerv dosáhly celkem 161 miliard korun, přičemž necelé dvě třetiny tvořily právě zisky z akcií. Tyto výnosy ale nelze zaměňovat s celkovým účetním ziskem banky, protože ten je ovlivněn i dalšími faktory, jako jsou kurzové rozdíly nebo nižší náklady na domácí měnové operace.
Akciová portfolia ČNB jsou spravována pasivně – banka tedy nesází na jednotlivé firmy, ale s důrazem na diverzifikaci kopíruje vývoj hlavních světových indexů.
Největší váhu mají evropský index MSCI Euro, který tvoří přes 40 procent akciového portfolia (cca 315 miliard Kč), a americký S&P 500 s více než třetinovým podílem (cca 262 miliard Kč). Vedle toho má ČNB zainvestováno v britském indexu FTSE 100 a japonském Nikkei 225.
Podíl akcií roste
Na konci roku 2024 se tržní hodnota akcií v bilanci banky vyšplhala na 768,6 miliardy korun, což je výrazný nárůst oproti 602,3 miliardy o rok dříve. Celkový objem devizových rezerv přitom přesáhl 3,5 bilionu korun. Akcie tak nyní tvoří 28,4 procenta investiční tranše a 22,6 procenta celkových devizových rezerv – o téměř čtyři procentní body více než na konci roku 2023.
I přes zpomalení oproti mimořádnému zhodnocení o 21 procent v roce 2023 si ČNB v loňském roce udržela dvouciferný výnos – konkrétně 15,92 procenta, což odpovídá vývoji na globálních trzích. Například americký index S&P 500 přidal v roce 2024 celkem 24 procent, evropský MSCI Euro zhruba 15 procent.
S ohledem na tyto výsledky schválila bankovní rada ČNB na jaře 2024 novou strategii, podle níž má během pěti let podíl akcií vzrůst až na 38 procent investiční části rezerv, které banka spravuje, což by odpovídalo 30 procentům celkových rezerv. Cílem je podle výroční zprávy „navýšit očekávaný výnos při jen mírném nárůstu volatility“.
Přestože se díky výsledkům podařilo snížit kumulovanou účetní ztrátu na 277 miliard korun, ČNB stále zůstává v záporných číslech. Pokud by si však udržela zisk okolo 150 miliard ročně, mohla by tuto ztrátu smazat už během dvou let. Do značné míry ale bude záležet na dalším vývoji akciových trhů, které banka plánuje ještě intenzivněji zapojit do správy svých mohutných rezerv.
Minus 100 miliard
Zatímco loňský výsledek byl výrazně pozitivní, letošní rok se zatím vyvíjí opačně. K 10. květnu vykazovala ČNB dle zveřejněné bilance účetní ztrátu 106 miliard korun, a to především kvůli nerealizovaným ztrátám z tržního přecenění aktiv. Na výsledek dopadlo zejména posílení koruny vůči euru a dolaru, které snížilo korunovou hodnotu devizových rezerv.
Negativně se do bilance promítl i pokles amerického indexu S&P 500, jenž zasáhl akciovou složku portfolia. Vývoj do konce roku tak bude záviset na tom, jak se trhy budou dál vyvíjet.
„Turbulence, které jsme v posledních týdnech viděli na finančních trzích, rozkývaly portfolia mnoha investorů a nemohly se nedotknout ani toho největšího v zemi, tedy devizových rezerv spravovaných ČNB,“ napsal v nedávném komentáři pro SZ Byznys člen bankovní rady Jan Kubíček.
Připomněl, že podobné výkyvy nejsou výjimečné – například v prosinci 2023 byla ČNB krátce ve ztrátě 55 miliard, ale rok nakonec uzavřela se ziskem stejné velikosti.
„Výkyvy v takovém rozsahu jsou logickou cenou za velikost rozvahy… a viděli jsme je i v minulosti,“ dodal. Současné tržní turbulence podle něj jen prověřily staré známé pravdy – především význam diverzifikace, která je důležitá i mezi akciovými trhy. Zatímco americké a japonské indexy letos ztrácely, evropské akcie si svou hodnotu z velké části udržely.
Hodně záleží na koruně
Kubíček zároveň upozornil, že účetní výsledek nelze zaměňovat s reálným stavem portfolia, protože jeho součástí jsou jak realizované, tak nerealizované výnosy a náklady. „Účetní výsledek odráží co nejpřesněji aktuální hodnotu majetku a závazků a je třeba ho brát jako fotografický snímek, který poskytuje informaci platnou k danému okamžiku,“ vysvětlil.
Zároveň připomněl, že korunová hodnota devizových rezerv je přímo závislá na kurzu koruny. V říjnovém rozhovoru pro SZ Byznys Kubíček poznamenal, že „stačí změna kurzu eura o desetník a hodnota našich rezerv se změní o 13 miliard korun“.
„Čím je koruna silnější, tím je korunový výsledek horší a naopak. A tak zatímco posilování dolaru (primárně vůči euru, ale potažmo i vůči koruně) v roce 2024 přispělo k hospodářskému výsledku zhruba 86 miliardami, ústup dolaru v letošním roce si bere tyto korunové zisky zpět,“ píše člen bankovní rady dále v komentáři.
Vedle rostoucí role akcií pokračovala ČNB v roce 2024 také v posilování zlaté složky rezerv. V rámci strategie diverzifikace nakoupila celkem 21 tun zlata, z nichž menší část (0,49 tuny) byla určena na ražbu mincí a další aktivity.
Objem zlata ve vlastnictví centrální banky tak vzrostl z 30,67 na 51,18 tuny, přičemž v prosinci došlo i k fyzickému přesunu jedné tuny zlata z britské centrální banky do centrály ČNB. Na konci roku tvořilo zlato tři procenta devizových rezerv.
Růst zlatých rezerv přitom pokračuje i letos – k začátku května 2025 drží ČNB už 58,7 tuny zlata, což znamená, že od začátku roku přibylo více než sedm tun. Cílem ČNB je do roku 2028 podíl zlata dále navyšovat až na 100 tun – především kvůli jeho stabilizačnímu efektu v období tržních výkyvů.
