Česko chce vypálit Rakušanům rybník. Sníží ceny na plynové dálnici

Poslat plyn přes Česko by příští rok mělo být levnější. Navrhuje to Energetický regulační úřad (ERÚ), který za příslušný ceník zodpovídá. Nižší poplatky hájí jako pokus konkurovat okolním zemím a stáhnout tranzit z jejich území do prázdných tuzemských plynovodů.

„Čísla neúprosně dokládají pokles zájmu o tranzit přes ČR,“ uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort k novému cenovému rozhodnutí pro rok 2025. V něm jsou ceny za využití čtyř hraničních bodů zdejší plynárenské sítě v průměru o pět procent nižší.

Směrem na Slovensko, což je potenciálně nejzajímavější trasa, činí sleva 3,2 procenta. Rakousko, které je pro přepravu plynu ze západní Evropy na východ hlavní konkurent, už dříve oznámilo zvýšení tranzitních poplatků na trojnásobek. Česká trasa by proti tomu vycházela levněji.

Slevy za tranzit se však nelíbí velkým domácím odběratelům, jako jsou chemičky nebo teplárny. Šéf Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek kritizuje ERÚ za to, že tranzit nyní bude levnější než kratší dodávka z hranic k místním odběratelům. To považuje za nespravedlivé, podobně jako kdyby kamion jedoucí z Německa do Prahy měl dražší mýto než za průjezd až na Slovensko.

„Co se nevybere na tranzitu, to spadne na nás,“ obává se Hájek. ERÚ kritizuje za to, že cenové rozhodnutí vyšlo bez transparentní výpočetní metodiky a že v něm úřad jde na ruku ministerstvu průmyslu ve snaze pomoci nedávno zestátněnému a předluženému podniku NET4GAS. To ERÚ popírá a ceník hájí jako pokus získat od tranzitních přepravců aspoň něco a tím v konečném důsledku ulevit i domácím zákazníkům.

Česko se v důsledku překopání tras ocitlo zcela mimo hlavní proud toho, co se v Evropě nyní s přepravou plynu děje. Dříve Česko fungovalo jako důležitá trasa pro přepravu ruského plynu na západ. Po otevření velkokapacitního baltského plynovodu Nord Stream v roce 2011 začal ruský plyn proudit do Evropy přes Německo a přes Česko dál na Slovensko.

Po ruském vpádu na Ukrajinu však plyn přes Česko neproudí ani jedním směrem. Nord Stream se zavřel jednak kvůli snaze odbourat závislost na Rusku a jednak kvůli dosud nevyjasněnému výbuchu v září 2022. Do Maďarska, Rakouska a na Slovensko sice dál ruský plyn proudí, ale přes Ukrajinu. Česko dováží norský nebo zámořský plyn přes Německo, ale jen pro sebe, tranzitní přeprava spadla na minimum.

Její objem je nejlépe vidět na vývozu plynu z Česka. Za první čtvrtletí roku 2022 dosáhl podle ERÚ objemu 8,5 miliardy kubických metrů. Loni za první čtvrtletí to bylo jen 450 milionů a letos už jen 21 milionů. „Za takové situace je snížení cen za tranzitní přepravu možností, jak učinit trasu přes ČR konkurenceschopnější,“ uvádí Kebort.

Propad tranzitu byl hlavním důvodem, proč se NET4GAS dostal do ekonomických potíží a nakonec do rukou státu. Do loňska podnik patřil zahraničním privátním vlastníkům, kteří do jeho sítě před válkou masivně investovali na dluh ve vidině velkých tranzitních objemů. Když poté NET4GAS o tranzit přišel, vláda se ho rozhodla ve jménu energetické bezpečnosti zestátnit, a to i s dluhy dohromady za 33 miliard korun.

Tranzit by teoreticky mohl ožít v případě, kdyby kvůli válce skončil nebo klesl transport ruského plynu přes Ukrajinu. Pak by Česko mohlo znovu zafungovat jako západní spojka pro Slovensko nebo Maďarsko. Zestátnění NET4GAS vláda hájí také tím, že v budoucnu by podnik mohl fungovat jako důležitá transportní trasa pro vodík z Ukrajiny do EU.