Hlavní obsah

Válka a inflace vyvolaly zlatou horečku, poptávka po zlatu stoupla o třetinu

Foto: Shutterstock.com

Zlato potvrzuje roli bezpečné investice, tvrdí zpráva Světové rady pro zlato. Ilustrační obrázek.

Reklama

10. 5. 7:12

Ruská invaze na Ukrajinu a rostoucí inflace. To byly hlavní faktory, které v prvním čtvrtletí ovlivnily růst ceny zlata i poptávku po něm. Cenný žlutý kov tak potvrzuje roli bezpečné investice, tvrdí zpráva Světové rady pro zlato.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Globální trh se zlatem zatím zažívá opravdu solidní rok. Světová poptávka po cenném kovu v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 34 procent, a to především díky silnému přílivu kapitálu do burzovně obchodovaných fondů (ETF) na zlato (ty mohou kopírovat cenu fyzického zlata nebo například cenu akcií těžařů zlata). Situace tak odráží postavení zlata jako bezpečné investice v době geopolitické a ekonomické nejistoty, uvádí čtvrtletní zpráva Světové rady pro zlato.

Geopolitická krize vyvolaná válkou na Ukrajině totiž výrazně zatížila světovou ekonomiku ale zároveň oživila zájem investic do zlata, což v březnu jeho cenu krátkodobě vyhnalo až na 2 070 dolarů za unci, tedy jen těsně pod historickým cenovým maximem 2 074,60 dolarů za unci.

Nejnovější zpráva ukazuje, že ETF fondy na zlato zaznamenaly nejvýraznější čtvrtletní příliv kapitálu od třetího čtvrtletí 2020. Objem drženého zlata se meziročně zvýšil o 269 tun, příliv kapitálu tedy s přehledem přebil jeho odliv z loňského roku, který dosáhl ekvivalentu 173 tun.

„První čtvrtletí roku 2022 bylo bouřlivé, poznamenané geopolitickými krizemi, potížemi v dodavatelském řetězci a prudkým růstem inflace. Tyto globální události a tržní podmínky upevnily status zlata jako bezpečného přístavu, a to nejen pro investory, ale i pro drobné spotřebitele,“ uvádí ve shrnující zprávě Louise Streetová, analytička Světové rady pro zlato.

Zatímco například nejznámější kryptoměna bitcoin letos odepsala asi 27 procent hodnoty, světové trhy s akciemi a dluhopisy klesly zhruba o deset procent. Zlato od začátku roku naopak asi o 2,5 procenta posílilo.

Ze zprávy dále vyplývá, že poptávka po zlatých slitcích a mincích byla o 11 procent vyšší než pětiletý průměr a činila 282 tun. Obnovené lockdowny v Číně a vysoké ceny komodit v Turecku v místní měně ale napomohly k meziročnímu poklesu poptávky o 20 procent ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2021.

Méně šperků, více do trezorů bank

Pokud jde o klenotnický sektor, celosvětová poptávka po zlatě v něm meziročně klesla o sedm procent na 474 tun, a to především v důsledku nižší poptávky v Číně a Indii. Koronavirové uzávěry v Číně navíc podle organizace utlumí poptávku také v následujících měsících. Čína totiž nadále drží svou politiku nulové tolerance proti koronaviru, což omezuje běžný provoz a fungování obchodů.

Poptávka po zlatě v oblasti technologického sektoru, tedy například pro výrobu součástek, zato dosáhla čtyřletého maxima 82 tun, což je o jedno procento více než v prvním čtvrtletí loňského roku. Přestože poptávka v tomto sektoru zaznamenala mírný růst, celý technologický sektor postihly problémy, především kvůli zmíněným obnoveným výlukám v přístavu Šanghaj, což mělo dopad na dodavatelské řetězce s elektronikou.

Kdo ale zlato masivně nakupoval, byly centrální banky. Jejich nákupy se oproti předchozímu čtvrtletí více než zdvojnásobily, když banky do svých zásob přikoupily celkem 84 tun. Nákupům dominovaly Egypt a Turecko. Ačkoli je tento objem o 29 procent nižší než v prvním kvartálu loňského roku, centrální banky nadále oceňovaly „výkonnost“ zlata v dobách nejistoty, uvádí zpráva.

Poptávka po zlatě zůstane silná.
Louise Streetová, analytička Světové rady pro zlato

Celková produkce zlata se meziročně zvýšila o čtyři procenta. K tomu přispěla zvýšená těžba v dolech, která stoupla na 856 tun. Vyšší cena zlata měla také ještě jeden zajímavý dopad, zvýšila recyklaci tohoto kovu například z odpadu součástek.

Právě recyklace se oproti předchozímu roku zvýšila o 15 procent a dosáhla tak úctyhodných 310 tun. To v rámci prvních kvartálů představuje šestileté maximum.

„Vzhledem k současné dynamice trhu se očekává, že investiční poptávka po zlatě zůstane silná, protože kombinace vysoké inflace a zvýšeného geopolitického napětí bude pravděpodobně podporovat poptávku,“ odhaduje analytička Streetová.

„Na druhé straně spotřebitelům po celém světě se rapidně zvyšují životní náklady, mnozí z nich tak přehodnotí způsob, jakým utrácejí své peníze. Přestože se po vlnách koronaviru spotřebitelská poptávka pomalu zotavuje, její další růst by mohl být tlumen rostoucími náklady a celkovým zpomalením ekonomiky,“ dodává na závěr Streetová ze Světové rady pro zlato.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované