Nafty je nedostatek. Máme se učit šetřit, kritizuje vládu šéf unie čerpadlářů

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Cena ropy na světových trzích v posledních týdnech neklesá pod sto dolarů za barel. Za poslední tři měsíce vyskočila skoro o 30 procent. Napjatá situace na Blízkém východě se odráží i na cenících čerpacích stanic.

Nafta se v průměru obchoduje kolem 50 korun za litr, benzin je o zhruba čtyři koruny levnější. V obou případech se ceny blíží svým maximům z jara roku 2022, po útoku Ruska na Ukrajinu.

I proto se vláda od 1. října vrátí k cenovým stropům na paliva. Ministerstvo financí bude znovu - stejně jako na jaře - pravidelně vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty pro následující den. Zároveň sníží spotřební daň z nafty na minimum stanovené Evropskou unií. Litr nafty by jen díky tomu mohl zlevnit až o 2,35 koruny. U benzinu zůstane daň beze změn.

„Je to úplně zbytečný nástroj, viděli jsme to letos na jaře,“ hodnotí vládní krok předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček a upozorňuje na to, že čerpací stanice byly často nuceny prodávat pohonné hmoty za nižší cenu, než za které je nakoupily.

Měsíční úspora po zavedení cenového stropu navíc pro průměrného řidiče dosáhne přibližně 150 korun, vypočítává Indráček, což je podle něj zanedbatelné. Vládu to bude stát přibližně miliardu korun měsíčně. Indráček dodává, že ve srovnání s průměrnou mzdou jsou pohonné hmoty dnes levnější než v roce 2009.

Nafty je na světovém trhu nedostatek, upozorňuje Indráček. Vláda by podle něj v této situaci měla spotřebitele motivovat, aby pohonnými hmotami šetřili, udělala ale pravý opak.

Za celé první pololetí podle Indráčka řidiči tankovali více než v loňském roce. A zatímco velké řetězce zaznamenaly růst, menší čerpací stanice o část zákazníků přišly. Podle Indráčka to je kvůli tomu, že vládní regulace vyrovnává cenové rozdíly napříč trhem a bere řidičům motivaci hledat čerpací stanice s nižšími cenami. „To je jediný, nechtěný efekt, který to přinese,“ dodává.

Rafinériím kabinet omezí marže, a to novou mimořádnou daní. Daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně. Daň bude 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025.

Podle Ministerstva financí se vláda inspirovala podobnou daní v Polsku. Inkaso za příjmy rafinerií uskutečněné v letošním roce by podle ministerstva mělo být zhruba 5,5 miliardy korun.

Mimořádná opatření by měla skončit 31. října. Podle Indráčka je ale vláda bude dále prodlužovat tak, jako to dělala na jaře. Šéf unie petrolejářů připouští, že pozice vlády není jednoduchá. „Bylo by ale státničtější říkat lidem, že ten problém nevzniká tady, ten problém může vést v budoucnu k nedostatku paliv, že možná budeme muset začít pohonnými hmotami šetřit,“ uzavírá.