Článek
V červnu a červenci Indie dovážela více než 2,6 milionu barelů ruské ropy denně, což představuje výrazný nárůst oproti únorovému minimu ve výši jednoho milionu barelů denně a tvoří více než polovinu celkového dovozu ropy do země, uvedl Sumit Ritolia, hlavní analytik poradenské společnosti Kpler. Celkový dovoz ve výši pěti milionů barelů denně se podle údajů společnosti Kpler drží na nejvyšší úrovni od konce února, kdy Spojené státy a Izrael začaly bombardovat Írán.
Indie přitom dříve dovoz ruské ropy omezila poté, co americký prezident Donald Trump vloni zemi obvinil z financování ruské válečné mašinérie. Jelikož však mírová dohoda mezi Washingtonem a Teheránem zůstává v nedohlednu, slábnoucí tok ropy z Hormuzského průlivu zahnal Indii při zajišťování jejích energetických potřeb zpět k Rusku.
Ve snaze zmírnit dopady krize v Zálivu udělil Trump výjimky umožňující nákup ruské ropy. Indie kryje dovozem více než 90 procent své spotřeby ropy a plynu a půlroční konflikt v Perském zálivu naplno odhalil zranitelnost energetické bezpečnosti nejlidnatější země světa.
Ve svém projevu ke Dni nezávislosti, který pronesl tento měsíc, označil premiér Naréndra Módí energetickou bezpečnost za „akutní potřebu dneška“ a dodal, že je „důležité, abychom vrhli veškeré síly do rozvoje alternativních zdrojů“. Fosilní paliva zůstávají pro energetiku klíčová – podle vládního think-tanku Niti Aayog zajišťuje uhlí téměř 60 procent a ropa 28 procent energie. Na jaderné palivo připadá pouhých 1,6 procenta.
Spojená rizika
Indie představila řadu iniciativ zaměřených na diverzifikaci svých energetických zdrojů, a to včetně otevření jaderného sektoru soukromým subjektům a výzvy domácím rafineriím, aby zvýšily produkci plynu na vaření. Odborníci však upozorňují, že taková transformace si vyžádá čas. „Systém nelze změnit ze dne na den,“ uvedl Hemant Mallya, vedoucí týmu pro průmyslovou udržitelnost v novodillíjském think-tanku Rada pro energii, životní prostředí a vodu (CEEW).
Při zajišťování uhlí, ropy i plynu „čelí Indie vzájemně se propojujícím rizikům spojeným se závislostí na dovozu, koncentrací dodavatelů, omezenými skladovacími kapacitami, úzkými hrdly v infrastruktuře a přímým vystavením výkyvům světových cen,“ napsal Mallya ve zprávě z letošního června, na níž se pro CEEW autorsky podílel. Tyto tlaky, jak zpráva dodává, „dopadají současně na domácnosti, průmysl, státní finance i inflaci“.
Ve svém projevu k národu Módí zmínil „podporu efektivního využívání energie“ a uvedl, že během jeho dvanáctiletého působení ve funkci vzrostl počet měst s přístupem k rozvodné síti zemního plynu ze 70 na 700, což představuje zásobování pro 17,5 milionu domácností. To je však jen kapka v moři v porovnání s více než 330 miliony indických domácností, které jako hlavní palivo pro vaření stále využívají propan-butanové láhve. Krátce po vypuknutí války zvýšily indické rafinérie výrobu LPG z původních zhruba 36 tisíc tun na více než 50 tisíc tun denně. Organizace CEEW však upozornila, že i LPG vyrobené přímo v Indii – které pokrývá přibližně 40 procent domácí poptávky – pochází „převážně z dovezené ropy“.
Jen zásoby ropy nestačí
V rámci svého dlouhodobého uvažování o energetické bezpečnosti se Indie v současnosti více zaměřuje na posilování zásob. Vláda tento měsíc zákonodárcům sdělila, že země je schopna ve svých strategických rezervách uchovat 5,33 milionu tun ropy a v kombinaci s komerčními zásobníky dokáže uskladnit ropu a ropné produkty v objemu odpovídajícím 74 dnům dovozu. Zároveň zvažuje i další možnosti, jako je uskladnění části zásob ve Spojených arabských emirátech.
Vibhuti Gargová, ředitelka Institutu pro energetickou ekonomii a finanční analýzu (IEEFA) pro jižní Asii, k tomu poznamenala: „Zatímco v případě ropy disponuje Indie strategickými rezervami, pro LPG ani LNG zásoby na tolik dní neudržuje – a právě proto vyvolávala spotřeba LPG největší paniku.“ Když válka přiškrtila dodávky plynu z Blízkého východu, vrátila se Indie – podobně jako mnoho dalších asijských zemí – k využívání uhlí pro zásobování svých měst energií. Roční těžba uhlí v Indii se za desetiletí od března 2015 zvýšila o 70 procent na 1,04 miliardy tun.
Válka USA s Íránem podle Ritolii „ukázala, že pro Indii je nyní diverzifikace dodávek ropy a přepravních tras stejně palčivou výzvou jako samotný odklon od ropy“. Navzdory snaze o diverzifikaci však dodal: „Vzhledem k ekonomickému růstu Indie a stoupající poptávce zůstane ropa po dlouhou dobu klíčovou součástí energetického mixu, i když se její podíl bude postupně měnit.“
