Článek
Válka s Íránem a omezená doprava přes Hormuzský průliv přinesly americkým ropným společnostem jedno z nejvýnosnějších období posledních let. Zatímco řidiči ve Spojených státech platí za benzin výrazně více než před začátkem konfliktu, ExxonMobil, Chevron i velcí provozovatelé rafinerií hlásí prudký růst zisků. Příznivý vývoj je vidět také na burze.
Hormuzský průliv je pro energetický trh mimořádně citlivým místem. Za běžných podmínek jím proudí ropa a ropné produkty v objemu odpovídajícím zhruba pětině jejich světové spotřeby, vyplývá z údajů amerického Úřadu pro energetické informace. Omezení přepravy po americko-izraelských útocích na Írán proto nejen zdražilo ropu, ale zároveň narušilo dodávky benzinu, nafty či leteckého paliva.
Budoucnost nejsou jen války a stárnutí populace. Všude se skrývají investiční příležitosti, jen je objevit. Podcast Ve vatě zve na živé natáčení s investorem Václavem Dejčmarem a Dominikem Stroukalem. Vstupenky na www.letnipodcastovascena.cz.
Právě druhý efekt je pro výsledky amerických firem zásadní. Vyšší cena ropy zpravidla pomáhá těžařům, protože za každý prodaný barel inkasují více. Rafinerie ale těží také z rostoucího rozdílu mezi cenou nakupované surové ropy a cenou paliv, která z ní vyrábějí.
Čím větší tento rozdíl je, tím vyšší bývá jejich rafinérská marže. Mezinárodní energetická agentura uvedla, že se marže na začátku července dostaly na čtyřletá maxima. Ropa přitom už na začátku července prakticky smazala celý cenový nárůst od vypuknutí války, zatímco benzin, nafta a další ropné produkty zůstávaly výrazně dražší.
Ropy je dost, paliva chybí
„Zatímco ropy je relativně dostatek, chybí správná paliva na správném místě. Proto ceny produktů rostly podstatně rychleji než cena surové ropy,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Lukáš Brodníček, portfolio manažer Fio investiční společnosti.
Do cen nafty se podle něj vedle odstavených blízkovýchodních rafinerií promítají také útoky na ruské rafinerie. Rusko tak nyní vyváží více nezpracované ropy, ale výrazně méně hotového dieselu.
Podobně situaci hodnotí Marek Janečka, portfolio manažer J&T Investiční společnosti. Za jednoznačné vítěze posledních měsíců považuje firmy s výrazným zaměřením na rafinérský byznys, například Valero nebo Phillips 66.
„Tyto společnosti také nejvýrazněji překonaly očekávání trhu při zveřejnění výsledků za druhé čtvrtletí,“ říká pro Seznam Zprávy.
Vyšší ceny ropy podle něj výsledkům pomohly také, ale představovaly spíše druhotný faktor. Americké rafinerie mají navíc výhodu, že operují mimo konfliktní oblast a mohou hotová paliva exportovat.
Miliardové zisky a rostoucí akcie
Na hospodaření největších společností je změna dobře vidět. ExxonMobil ve druhém čtvrtletí vydělal zhruba 14,5 miliardy dolarů, více než dvojnásobek proti stejnému období minulého roku. Chevron vykázal zisk 12,1 miliardy dolarů, téměř pětkrát tolik co před rokem a nejvíce za minimálně šest let.
Chevron navíc těžil z toho, že jeho produkci výpadky na Blízkém východě zasáhly méně než některé konkurenty, upozornila agentura Reuters. Ještě výraznější změna nastala u společností zaměřených především na zpracování ropy.
Největší americký rafinér podle objemu Marathon Petroleum zvýšil čtvrtletní zisk více než čtyřnásobně na 5,1 miliardy dolarů a jeho rafinérská marže na zpracovaný barel se meziročně zdvojnásobila. Valero Energy vykázalo nejvyšší zisk za druhé čtvrtletí ve své historii a více než čtyřnásobně vzrostl také zisk společnosti Phillips 66.
Zisky amerických ropných společností ve druhém čtvrtletí
| Firma | Čím se zabývá | Zisk Q2 2026 | Zisk Q2 2025 | Meziročně |
|---|---|---|---|---|
| ExxonMobil | Těžba ropy a plynu, rafinace a petrochemie | 14,53 mld. USD | 7,08 mld. USD | +105% |
| Chevron | Těžba ropy a plynu, rafinace | 12,07 mld. USD | 2,49 mld. USD | +385% |
| Marathon Petroleum | Především rafinace a prodej paliv, také přeprava ropy a plynu | 5,14 mld. USD | 1,22 mld. USD | +323% |
| Valero Energy | Především rafinace; také obnovitelná nafta a etanol | 3,72 mld. USD | 0,71 mld. USD | +421% |
| Phillips 66 | Rafinace, přeprava a skladování ropy a plynu, chemie a prodej paliv | 3,85 mld. USD | 0,88 mld. USD | +339% |
Zdroj: Výsledkové zprávy společností
Mimořádné výsledky už delší dobu oceňují také investoři. Akcie ExxonMobilu jsou od začátku roku výše zhruba o třetinu, zatímco u rafinérských společností je růst podstatně výraznější. Marathon Petroleum téměř zdvojnásobil svou hodnotu, Valero přidalo přes 90 procent a Phillips 66 zhruba dvě třetiny.
„Čistě rafinérské společnosti mají díky vysokým maržím nejlepší výkonnost od začátku krize v Hormuzu, zatímco velké integrované o něco zaostávají,“ říká Janečka. U společností typu ExxonMobil nebo Chevron je podle něj pozitivní efekt na cenu akcií menší také proto, že vedení firem samotnou krizi vnímá spíše jako jednorázový cenový výkyv.
Akcie ExxonMobilu od začátku roku posílily zhruba o třetinu.
Exxon ani Chevron kvůli současnému cenovému šoku nezvýšily své investiční plány. Velkou část mimořádné hotovosti místo toho využívají na dividendy, odkupy akcií a snižování dluhu, zatímco pokračují v již dříve naplánovaných projektech na růst produkce.
Brodníček z Fio investiční společnosti upozorňuje, že do ocenění těžařů vstupuje především dlouhodobější očekávání ceny ropy. „Počítá se s postupným návratem na nižší úrovně,“ říká. Připomíná zároveň, že akcie těžařů výrazně rostly už na začátku roku, tedy ještě před vypuknutím války na Blízkém východě. Současný růst proto nelze celý připsat pouze konfliktu.
Akcie Marathon Petroleum od začátku roku téměř zdvojnásobily svou hodnotu.
Trumpovi se vysoké zisky přestávají líbit
Prudký růst zisků však začíná být politickým problémem. Cena benzinu v USA od začátku konfliktu vzrostla zhruba o třetinu a nyní se celostátní průměr pohybuje kolem čtyř dolarů za galon. Před listopadovými volbami do Kongresu jde o citlivé téma také pro prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa jinak vůči domácímu ropnému průmyslu prosazuje vstřícnou politiku.
Vzniká tím poněkud paradoxní situace. Současný energetický šok je jedním z přímých důsledků války, kterou na konci února odstartovaly americké a izraelské útoky na Írán. Americkou vojenskou operaci přitom nařídil právě Trump.
Íránské útoky a hrozby následně fakticky zastavily většinu běžné dopravy přes Hormuzský průliv. Provoz se od té doby obnovuje jen omezeně, což vyhnalo vzhůru ceny ropy i pohonných hmot.
Trump se nyní obrací proti firmám, které z tohoto vývoje výrazně profitují. „Nelíbí se mi to. Chevron vydělává příliš mnoho. ExxonMobil také. Příliš mnoho peněz,“ řekl Trump minulý týden novinářům. Firmy podle něj mají část vysokých výdělků vrátit veřejnosti a snížit ceny pro spotřebitele.
Americký ropný institut naopak odmítl přisuzovat vysoké ceny jednotlivým ropným společnostem. Podle něj je žene především globální nabídka a poptávka a pokračující nejistota kolem Hormuzského průlivu a dalších klíčových přepravních tras.
Klíčovou otázkou pro investory tak je, jak dlouho mohou mimořádně příznivé podmínky vydržet. Janečka z J&T předpokládá, že efekt vyšších rafinérských marží může přetrvat i přes konec letošního roku, zároveň ale očekává postupnou stabilizaci ceny ropy na nižších úrovních.
„Z dlouhodobého hlediska považuji za největší riziko destrukci části poptávky po ropě, která může být částečně nevratná,“ říká. Přispívat k tomu podle něj může například rostoucí prodej elektromobilů nebo širší využívání jiných zdrojů energie namísto fosilních paliv.
Brodníček je v krátkodobém výhledu opatrnější. „Domnívám se, že průliv bude poměrně brzy opět zprovozněn, protože je to v zájmu všech stran,“ říká.
Pokud by naopak konflikt držel cenu ropy dlouhodobě vysoko, mohl by podle něj postupně přispět k širšímu hospodářskému útlumu a oslabit poptávku. V konečném důsledku by se tak vysoké ceny, ze kterých ropné společnosti nyní těží, mohly obrátit i proti nim samotným.
