Koruna je nejsilnější za 15 let. Centrální banka může tasit finanční bazuku

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká národní banka (ČNB) v loňském roce vedla boj s rozkolísanou českou měnou, kterou prozatím dokázala úspěšně zkrotit. Za pomoci intervencí, tedy částečným rozprodejem svých eurových rezerv, dokázala kurz koruny proti euru dostat na takové úrovně, které v posledních měsících působí jako protiinflační faktor.

Silná koruna totiž zlevňuje dovážené zboží, především pak klíčové energetické suroviny obchodované v eurech a dolarech, kam patří ropa a zemní plyn. Na druhou stranu její síla poškozuje vývozce, kterým se prodražují jejich výrobky v zahraničí, konkurenceschopnost těchto firem se tak snižuje.

V poslední době se už ale mnozí ekonomové a analytici domnívají, že tuzemská měna, která nedávno oslavila třicetiny, je k euru silná možná až příliš, a mohla by se tedy podívat na slabší úrovně. Se slabším kurzem pro tento rok počítá v nové prognóze i ČNB. V průměru by měl být 24,50 Kč/EUR, což je asi o 70 haléřů slabší úroveň proti té současné.

Není ale rozhodně vyloučeno, že koruna se ještě podívá na silnější úrovně. Klíčovou roli přitom bude hrát nejen vývoj zahraničního obchodu a obecná nálada na trzích, ale zejména pak vývoj měnových politik hlavních centrálních bank v čele s americkou centrální bankou (Fed) a Evropskou centrální bankou (ECB).

Tuzemská měna v posledních týdnech působí jako měnový šampion. Je premiantem mezi měnami v regionu, tedy polským zlotým a maďarským forintem, které zdaleka nemají mezi investory takový úspěch. Velmi dobře si vede i vůči dalším měnám. Co ale za takovou dominancí měny přesně stojí?

První důvody hledejme už v červnu 2021. Tehdejší „stará“ bankovní rada pod vedením exguvernéra Jiřího Rusnoka začala v důsledku rostoucí inflace navyšovat základní úrokovou sazbu, a to jako jedna z prvních centrálních bank.

Česká měna se díky vyšším úrokům postupně dostávala do hledáčku investorů a stávala se atraktivnější. Oproti tomu Evropská centrální banka klíčovou depozitní sazbu dlouhou dobu držela dokonce v záporném teritoriu a úrokový diferenciál mezi ČNB a ECB se začal postupně zvětšovat. Pro investory tedy bylo a stále ještě je výhodnější držet koruny než eura.

Připomeňme, že bankovní rada ČNB v průběhu loňského roku prošla radikální obměnou. Noví radní razantně změnili směr měnové politiky a boje s inflací. Zatímco by někdejší bankovní rada pod vedením Rusnoka jednoznačně hnala úrokové sazby ještě výš, než je současná sedmiprocentní úroveň, nová rada pod vedením Aleše Michla na to šla přes kurz koruny. Rozhodla se použít finanční bazuku v podobě intervencí na podporu domácí měny, kterou začala uměle posilovat.

Prostředky na to má, její devizové rezervy jsou v mezinárodním srovnání opravdu vysoké, a tudíž pro ČNB nebyl problém korunu dostat na silnější úrovně. Na devizovém trhu tak nakupovala koruny s cílem snižovat dováženou inflaci. Podle posledních údajů devizové rezervy v lednu meziročně klesly o 27 miliard eur na 129,27 miliardy eur. Ve srovnání s prosincem byly nižší o dvě miliardy eur.

ČNB intervenovala naposledy v říjnu, ale už tehdy nebyly tyto obchody nijak velké, protože koruna posilovala i vlivem dalších faktorů. Nejvíce se centrální banka „zapotila“ v červenci, kdy ze svých rezerv vyprodala téměř deset miliard eur, aby korunu ochránila před oslabením.

Nejsou to však pouze intervence, které naší měně pomohly na silné úrovně. Stojí za tím i další faktory – zmíněné vyšší sazby v porovnání se zahraničím, příznivý vliv má pokles cen komodit na světových trzích, ale i světlé vyhlídky světové ekonomiky. Výsledkem je nejsilnější kurz koruny proti euru za 15 let. Jedno euro stojí v současné době méně než 23,80 korun.

Devizový analytik Jan Berka z finanční skupiny Roklen vidí za růstem koruny ještě jeden dost možná podstatný důvod.

„Současná situace je peklem pro vývozce. Zejména pro ty, kteří nejsou zajištění nebo jim zajištění brzy skončí. I ti ale mají možnost okliky, a to formou eurových úvěrů, které následně promění do korun a budoucí splátku splatí z utržených eur v zahraničí. To je mimochodem i jedním z faktorů, proč je koruna na tak silných úrovních,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

Tuzemské měně do značné míry pomáhá i jasná deklarace centrální banky, že žádné prudké oslabení tolerovat nebude, naopak bude kurz koruny aktivně v případě potřeby bránit. Už jen toto opakované sdělení, že ČNB bude na trhu nadále přítomna, odradilo investory a spekulanty, kteří se sázkami proti koruně víceméně přestali. A může koruně otevřít další prostor pro růst.

Jak velký může být, je ale nyní klíčovou otázkou. Odborníci se vesměs shodují, že rozhodující bude nálada na trzích. Dokud bude převládat optimismus, navíc podpořen nad očekávání lepšími daty z evropské ekonomiky, koruna by měla zůstat pro investory atraktivní. Základem je absence hlubší energetické krize.

Podle Berky má česká měna navíc velkou výhodu v tom, že z ní intervenční režim České národní banky udělal takzvaný bezpečný přístav.

„Kurz nejenže profituje z nadále vysokých sazeb a lepšího ekonomického výhledu, má za sebou i nejsilnější tržní subjekt v podobě centrální banky, která v případě nadměrných výkyvů zasáhne. Sazby sice již dále neporostou, ale i tak zahraniční investor získá zajímavé zhodnocení s malým rizikem toho, že o ně přijde vinou prudkého oslabení kurzu koruny,“ vysvětlil Berka.

Na druhou stranu, nic neroste do nebe, a i zisky pro korunu mohou být omezené. Tím hlavním faktorem je první náznak snížení sazeb tuzemskou centrální bankou, jak upozorňuje Viktor Valent, ředitel dealingu ze společnosti SAB Finance. Na nejbližších zasedáních to však podle něj nehrozí.

„Dalším scénářem, který sice není zatím aktuální, ale nastat teoreticky může, je útok investorů a spekulantů na devizové rezervy České republiky. Zejména, pokud by se ČNB rozhodla intervenovat na nižších úrovních než koncem roku 2022. V případě silné a úspěšné jarní ruské ofenzivy, popřípadě eskalace konfliktu a nasazení zbraní, které by hrozily přímým zapojením NATO do války, by mohl tlak na oslabení koruny teoreticky nastat,“ uvedl pro SZ Byznys.

Hlavním faktorem, který by mohl nepochybně oslabit korunu, je podle Berky z Roklenu rychlý a nečekaný obrat nálady investorů.

„K tomu by mohlo nastat v důsledku zhoršení situace na Ukrajině nad rámec toho, co vidíme v posledních týdnech. To by zahraniční kapitál odlilo směrem pryč od rizikových měn regionu střední a východní Evropy. Milníkem by mohla být situace, kdy ČNB upustí od intervencí a nad očekávání rychlejší pokles inflace vyvolá debaty o možnosti svižného snížení sazeb. Tento scénář ale není aktuální,“ upozorňuje.

Zatímco již zaznívají hlasy, že koruna je překoupená a možná by si „zasloužila“ nějaké to oslabení, roste logicky i množství úvah, zda se nyní investorům vyplatí proti koruně vsadit.

Analytik Komerční banky Jaromír Gec předpovídá, že výrazné zisky z počátku letošního roku si koruna pravděpodobně neudrží.

„Do konce roku budou korigovány, zejména v souvislosti s dalším zužováním úrokového diferenciálu, tedy rozdílu v úročení koruny a dalších měn,“ uvedl. Celkově očekává, že koruna do konce roku 2023 oslabí na 24,25 Kč/EUR.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozorňuje, že rozdíl v úrocích je stále velký, a proto sázky na budoucí oslabení koruny nejsou tak atraktivní. „Dlouhodobě držet takovou pozici je pro investory nyní nákladné. Zároveň potenciální zisk z takové pozice – je právě i díky možnému vstupu ČNB při oslabení koruny na trh – opět omezený,“ říká.

Souhlasí s tím i analytik Jan Berka, a dodává, že sázka na výrazné oslabení koruny musí mít dvě věci – dostatek peněz a trpělivosti. Spekulanti, kteří se rozhodnou jít proti koruně, musí totiž řešit náklad této pozice.

„Koruny si půjčíte za vyšší úrokovou sazbu, než za kterou následně uložíte eura. Navíc si musíte uvědomit, proti komu stojíte. Vaším soupeřem je samotná centrální banka, která korunu nenechá oslabit. Rozhodně ne tak, aby se vám to jako spekulantovi s ohledem na náklady vyplatilo. Myslím, že v případě koruny se teď velká většina spekulantů bude držet známé poučky ‚nikdy nebojujte s centrální bankou‘,“ vysvětluje.

Viktor Valent ze SAB Finance však připouští, že oslabení alespoň na poslední intervenční hodnoty je v rámci roku 2023 určitě na místě. Nevidí už moc prostor pro další významné posílení koruny, ale spíše setrvání na aktuálně silných hodnotách.

„Ale pozor, možná se takového oslabení nedočkáme ještě hodně měsíců. Je velmi těžké odhadnout načasovaní, kdy do pozice na oslabení koruny nastoupit. Taková spekulace je zároveň drahá z titulu úrokového diferenciálu vůči euru či dolaru,“ zdůrazňuje.

Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš pak uvádí, že motivací pro uzavírání spekulativních pozic proti české koruně by byly rychle vyčerpávající se devizové rezervy, nebo výhled, že ČNB na některém z nejbližších zasedání ustoupí od kurzového závazku.

„Reálně ale centrální banka od přelomu září a října loňského roku intervenovat nemusela, což zavrhuje první podmínku, a ani komentáře členů bankovní rady nenaznačují, že by plánovala na slovním závazku něco měnit – alespoň do doby, než dojde k větší stabilizaci cenové hladiny,“ domnívá se.

Pokud tak nepřijde dostatečně silný impuls pro pohyb měn v regionu, koruna podle něj může dále zůstávat na silnějších úrovních.