Hlavní obsah

České banky sčítají zisky, ale jejich akcie se potápí. Vhodný čas na nákup?

Lukáš Voženílek
redaktor SZ Byznys
Foto: Shutterstock.com

Českým bankám obchodovaným na pražské burze se finančně velmi daří. Jejich akcie jsou ale zbarveny doruda.

Reklama

22. 9. 10:10

ANALÝZA. Tuzemské banky patří dlouhodobě k držákům pražské burzy, kde mohou investoři počítat se stabilní cenou okořeněnou pěknou dividendou. Navzdory silným hospodářským výsledkům ale akcie bank letos padají. Proč tomu tak je?

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

Navzdory rostoucím ziskům se akcie českých bank dlouhodobě potápějí v červených číslech.

Akciové propady bankovních titulů jsou od začátku roku velmi výrazné, protože blížící se recese může poškodit hospodaření společností.

Dalšími negativními faktory jsou geopolitická krize, drahé energie poškozující dlužníky, klesající trh na akciových indexech ve Spojených státech a navrhovaná daň z mimořádných zisků.

Nyní je tedy dobrá doba pro nákupy těchto akcií.

Tuzemské banky zažívají z hlediska hospodářských výsledků opravdu solidní rok. Čisté zisky jim za pololetí meziročně vyskočily o desítky procent a podle zátěžových zkoušek, které v prvním pololetí provedla Česká národní banka, je bankovní sektor dostatečně odolný vůči případnému nepříznivému vývoji.

Na první pohled by se tak mohlo zdát, že na pozitivní vlně se svezou i akcie bank obchodované na pražské burze v rámci hlavního indexu PX. Opak je ale pravdou. Akcie Komerční banky, Monety Money Bank i Erste Group (matky České spořitelny) se v prvním pololetí potápí hluboko v červených číslech. Podle odborníků sráží cenu akcií především nejistoty spojené s ekonomickým výhledem a hrozbou recese.

Mohlo by vás zajímat

Válečná daň vytáhne z bank ročně mezi 10 až 20 miliardami. Schodky rozpočtu nespasí, myslí si šéf největší české banky. „Když se zavede mimořádná daň, je to určitá forma znárodnění,“ tvrdí ředitel České spořitelny Tomáš Salomon.

Rakouská bankovní skupina Erste Group, která vlastní Českou spořitelnu, v pololetí zvýšila čistý zisk meziročně o 23,9 procenta na 1,14 miliardy eur (přibližně 28,1 miliardy korun). České spořitelně stoupl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 67 procent na 11 miliard korun.

Čistý zisk Moneta Money Bank stoupl meziročně o 101 procent na 2,9 miliardy korun. Dobré pololetní výsledky ukázala i Komerční banka. Ta zvýšila v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 60,3 procenta na 8,426 miliardy korun.

Pokud se podíváme na souhrnný čistý zisk všech bank a spořitelen v Česku, ten v letošním prvním pololetí stoupl meziročně o 23,6 miliardy korun na 54,61 miliardy korun. Aktiva českých bank pak činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu více než na konci roku.

Souhrnný čistý zisk bank a spořitelen (v milionech Kč)

200920102011201220132014201520162017201820191. pololetí 20201. pololetí 20211. pololetí 2022
Zisk po zdanění59,74055,65653,33764,30761,04863,09266,37373,89875,35481,44091,12126,56731,06354,610

Zdroj: ČNB

Hnacím motorem úrokové výnosy

„Společnou charakteristikou výsledků domácích bank je jednoznačně podstatný růst úrokových výnosů, které pramenily jednak z růstu obchodních objemů, ale především z vyšších úrokových sazeb,“ říká pro SZ Byznys portfolio manažer Fio banky David Brzek. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí výše komerčních úvěrů, je nyní na úrovni sedmi procent.

Pozitivní vývoj úrokových výnosů podle Brzka ovlivňoval celkové provozní výnosy, které se meziročně podstatně vylepšily u všech bank. „Společným rysem byla rovněž umírněná tvorba opravných položek k úvěrovým portfoliím. U některých bank docházelo dokonce k rozpouštění těchto opravných položek,“ vysvětluje.

Tvorba opravných položek má zásadní význam pro odolnost bankovního sektoru. Slouží jako polštář proti očekávaným úvěrovým ztrátám a významně ovlivňuje ziskovost bank, což může mít dopad na jejich kapitálovou vybavenost a úvěrovou kapacitu.

„Banky byly a jsou velmi efektivní, dopředu snižovaly svoje náklady, navíc byly a jsou velmi silně kapitalizované a jsou schopné vyplácet vysoké dividendy z nevyplacených zisků z dob koronavirové pandemie, kdy měly banky v České republice nařízeno dividendy nevyplácet,“ komentuje pro SZ Byznys situaci bank analytik Ronald Schubert z Wood & Company.

Obavy z recese

Navzdory velmi solidní finanční výkonnosti akciové tituly všech tří bank od začátku roku výrazně ztrácí. Akcie Monety se nyní obchodují kolem ceny 77 korun za kus a od začátku roku ztrácí 18 procent. Cena jedné akcie Komerční banky je aktuálně 660 korun a od začátku roku jsou níže o 30 procent. Ještě hůře jsou na tom však akcie Erste Group, které od začátku ledna propadly o 37 procent na cenu 634 korun za kus.

Zmíněné banky si zároveň vedou podstatně hůře v porovnáním s evropským bankovním sektorem, který reprezentuje index STOXX Europe 600 Banks. Ten od začátku roku poklesl přibližně o deset procent.

Proč jsou na tom akcie bank i přes velmi dobré finanční výsledky letos tak bídně? „Akciové propady bankovních titulů jsou od začátku roku velmi výrazné, protože blížící se recese může poškodit hospodaření společností,“ vysvětluje pro SZ Byznys jeden z důvodů propadů investor Jaroslav Šura.

Dalšími negativními faktory jsou podle něj současná geopolitická krize, drahé energie poškozující dlužníky, medvědí (klesající) trh na akciových indexech ve Spojených státech a v neposlední řadě také navrhovaná daň z mimořádných zisků (windfall tax).

Podobně to vidí také David Brzek z Fio banky. „Přes nadále velmi dobré hospodaření investoři zohledňují nejistoty spojené s ekonomickým výhledem a hrozbou recese. Vysoká inflace a ceny energií mohou způsobit zhoršení platební morálky řady dlužníků, což budou muset banky reflektovat v postupném nárůstu nákladů na riziko. V neposlední řadě se negativně projevují snahy státu o zavedení nesystémových a nelogických daní z neočekávaných zisků,“ říká portfolio manažer.

Foto: Seznam Zprávy

Navzdory velmi solidní finanční výkonnosti akciové tituly všech tří bank obchodovaných na pražské burze od začátku roku výrazně ztrácí.

Podle Ronalda Schuberta z Wood & Company hrají u propadů roli dvě zásadní věci.

„Očekávání investorů, jak se bude vyvíjet ziskovost bank, klesají. Investoři se bojí, že v budoucnu budou klesat zisky bank z důvodu nastupující recese v ekonomice spojené s geopolitickým rizikem, vysokými cenami energií a vysokou inflací. Obavy jsou, že jak fyzické, tak i právnické osoby mohou mít kvůli těmto vlivům problémy se splácením úvěrů, a tedy banky budou muset vytvářet vyšší opravné položky na špatné úvěry, což by způsobilo propad zisku,“ vysvětluje Schubert.

„Druhou obavou je zdanění neočekávaných zisků. Zde se hovoří o dani okolo 40 až 60 procent z nadprůměrných zisků. Přestože žádná daň ještě nebyla stanovena, tak vidíme odliv zahraničních investorů z českých bankovních akcií, právě z důvodu nejistoty, jak bude daň vysoká, na jak dlouho se zavede a z čeho se vlastně bude vypočítávat,“ dodává analytik.

Našly už bankovní akcie dno?

Jak by se mohlo zavedení nové daně promítnout do akcií tuzemských bank? Investor Jaroslav Šura se domnívá, že nová daň z mimořádných zisků ještě není plně v cenách akcií zahrnuta.

„Po zavedení daně je možné, že akcie dále oslabí. Z propadu by se však měly postupně otřepat. Bude ale dost záležet na tom, na jakých cenách se budou akcie nacházet v době zavedení daně. Obecně by další vlnu výprodejů mohlo spustit potvrzení ekonomické recese, vypnutí ruského plynu pro celou EU, pokračování výprodejů na globálních akciových, ale i dluhopisových trzích,“ shrnuje investor.

Index PX a banky

  • Akciový index PX se aktuálně skládá z deseti nejobchodovanějších firem na pražské burze. Jejich zastoupení v indexu je vypočítáváno na základě tržní kapitalizace.
  • Nalezneme zde společnosti, jejichž váha v indexu je několikanásobně vyšší než váha jiných společností.
  • Více než polovinu váhy indexu zastupují banky.
  • Každého čtvrt roku probíhá aktualizace složení báze indexu, která se provádí v zájmu udržení kvality a stability indexu.

Zda už akcie bank na pražské burze našly své dno, je podle Brzka z Fio banky těžké odhadovat.

„Podstatná část negativních aspektů je v kurzu již zohledněna a z mého pohledu jsou pro střednědobé investory akcie domácích bank atraktivní pro postupné nákupy. Trh bohužel nemá moc přesných informací o tom, jakým způsobem by stát chtěl aplikovat windfall tax, ale lze očekávat, že pokud k tomu nakonec přistoupí, tak se to v kurzech krátkodobě negativně projeví,“ vysvětluje portfolio manažer.

„Banky v České republice mají velmi silnou kapitálovou přiměřenost a jsou spíše konzervativně oceněny s perspektivou až desetiprocentního dividendového výnosu. Tento měsíc se například akcie KB dostaly na úroveň 568 korun, což je v podstatě ‚covidová‘ úroveň. Tam jsme již zřejmě letošní dno viděli a podobně bych viděl i akcie Monety a Erste,“ říká Schubert z Wood & Company.

Před větším propadem by tyto akcie měl podle něj chránit faktor vysokého dividendového výnosu přes deset procent a také silné kapitálové přiměřenosti. „Samozřejmě pokud vláda přijde s ‚windfall tax‘ na úrovni 60 procent, tak se trh může k minimům dosaženým 9. září opět přiblížit,“ odhaduje.

Čas na nákup

Investor Jaroslav Šura upozorňuje, že současné tržní valuace českých bankovních titulů jsou na velmi dobrých úrovních, a je tedy podle něj vhodná doba pro nákupy těchto akcií.

„Předpokládám, že již během jednoho až dvou roků uvidíme ceny bankovních akcií o desítky procent výše. Na druhou stranu, pokud by přišly další poklesy, je vhodné zachovat chladnou hlavu a akcie spíše postupně přikupovat,“ radí investor.

„Pro investora, který chce dostávat vysoké dividendy, je český bankovní sektor svou stabilitou a nízkou rizikovostí velmi dobrou investicí. Na trhu bude jistě stále poměrně vysoká volatilita, způsobená nervozitou na globálních trzích. Do cen akcií českých bank se jistě promítne i navržená nová daň,“ upozorňuje Schubert z Wood & Company.

„Na druhou stranu zastropování cen energií v EU i v ČR by mělo přispět ke stabilitě podnikatelského sektoru i sektoru privátního, takže bych banky při případných poklesech doporučil koupit,“ dodává analytik.

Nejistota kolem mimořádné daně

Náladě investorů vůči akciím bank na pražské burze rostoucí riziko ohledně takzvané windfall tax rozhodně nenahrává. Podrobnosti plánu vláda zatím nezveřejnila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinerií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun.

Jsou ale zisky bank opravdu mimořádné, jak tvrdí ministr Stanjura? Data zveřejněná na konci minulého týdne Českou národní bankou ukazují, že hlavní ukazatele ziskovosti bank se letos po pandemickém propadu vrátily do blízkosti let 2018 a 2019, tedy na úrovně před koronavirovou pandemií.

Například ukazatel zisku po zdanění vztažený k aktivům dané banky byl letos v prvním pololetí v souhrnu – za celý tuzemský bankovní sektor – stále pod úrovní celého období let 2008 až 2019, jak dokládá graf níže.

„Letošní ziskovost bank je stále pod úrovní ziskovosti z doby světové finanční krize před třinácti lety a zároveň pod úrovní ziskovosti éry vlády premiéra Bohuslava Sobotky z let 2014 až 2017. Sobotka sice s myšlenkou zvláštní bankovní daně koketoval, ale nakonec ji nezavedl. Přestože banky tehdy byly ziskovější než dnes,“ upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Na některé zásadní nedostatky ohledně daně z mimořádných zisků upozornila v minulém týdnu i Česká bankovní asociace (ČBA).

„Zahrnutí pandemických let 2020 až 2021 do výpočtové základny směrodatné pro zjištění výše daně považujeme za neobhajitelné. Oba pandemické roky lze označit za zcela mimořádné a výjimečné, které se zcela vymykají jakékoli představě o standardním politicko-hospodářském prostředí,“ stojí ve zprávě ČBA.

„Navíc to byly striktně vzato v nemalé míře i státem uvalené zákazy a omezení, následkem kterých došlo k masivnímu propadu a zkreslení veškerých hospodářských výsledků a ukazatelů, a to až do polohy jejich nepoužitelnosti. Zisk bankovního sektoru v roce 2020 se propadl meziročně o téměř 50 procent a byl nejnižší za poslední více než dekádu. Zahrnutí pandemických let do výpočtu ‚běžného‘ období je tak těžce obhajitelné,“ uvádí dále ČBA.

Vládní návrh bude pravděpodobně vycházet z návrhu Národní rozpočtové rady, která doporučuje zdanění dodatečnou sazbou 40 až 60 procent zisků před zdaněním nad úrovní jejich průměrné hodnoty předchozích pěti let. Pokud by bylo opatření schválené, mělo by být podle vyjádření vládních činitelů dočasné a dopadnout by mělo na zisky společností včetně bank nejdříve od roku 2023.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované