Česká ekonomika šlape. Foukají jí do zad i rostoucí mzdy

Výtlak tuzemské ekonomiky bude lepší, než prognózy čekaly. V letošním roce poroste hrubý domácí produkt (HDP) o 2,1 procenta a v tom příštím o dvě procenta, odhadují ekonomové předních českých bank. Ekonomika poroste dvojnásobným tempem oproti loňsku.

Dvanáctka ekonomů z bank, které sdružuje Česká bankovní asociace (ČBA), ještě v květnu předpovídala Česku růst téměř o půl procenta nižší. Za čerstvým optimismem stojí několik faktorů.

HDP roste už čtyři čtvrtletí v řadě. Ve druhém kvartálu přidal 2,4 procenta a výsledek se ještě patrně bude revidovat k lepšímu, avizuje prognóza. Jako exportní ekonomika těžili Češi z toho, že se svět v obavách z obchodní války lecčíms předzásobil.

Negativní dopad Trumpových 15procentních cel na Evropu k nám doputuje také. Bude ovšem méně významný, než se čekalo, mají za to ekonomové. Odhadují, že v letošním a příštím roce cla český HDP „oberou“ o 0,6 procentního bodu.

Ekonomice budou naopak nadále „foukat do zad“ rostoucí mzdy. Průměrná nominální mzda sice loňské tempo (+7,2 procenta) nedožene, i tak ale přidá v průměru 6,2 procenta. V reálu si lidé mají letos polepšit o 3,6 procenta. V příštím roce tempo navyšování mezd dál zvolní.

Zbylé ekonomiky Visegrádu v letošním a příštím roce růst české ekonomiky v průměru překonají. I spotřeba jim roste rychleji. Ovšem za cenu vyššího zadlužení. Zatímco český vládní dluh se čeká na úrovni necelých 45 procent HDP, například Polsko míří k 58 procentům.

Také inflace je u polských sousedů méně zkrocená než ta česká, v zemi trvají přísnější úrokové sazby. (Polsko 5,25 procenta versus Česko 3,5 procenta). U nás prognóza ČBA počítá pro letošek s inflací mírně vyšší, spotřebitelské ceny mají za letošek stoupat tempem 2,5 procenta.

V roce 2026 se ovšem inflace přiblíží dvouprocentnímu ideálu České národní banky (ČNB), když bude oscilovat kolem 2,2 procenta, odhadují ekonomové. A vyhlíží opatrné snižování hlavní úrokové sazby ČNB.

Dražší hypotéky, než na jaké si lidé před covidem zvykli, ovšem zatím přetrvají. V prvním čtvrtletí příštího roku klesne repo sazba ČNB jen nepatrně, na 3,25 procenta, předpokládají ekonomové.  Hlavně díky silnější koruně, nižší úrokové sazbě Evropské centrální banky a měnové politice amerického Fedu.

Jaká nás čeká po zbytek roku inflace, naznačí i výsledek říjnových parlamentních voleb. ČBA počítá pro letošek s 2,5 procenta a pro příští rok s 2,2 procenta. Pokud se příští vláda pustí do dalších úspor, nižší sazby se mohou stát realitou. Naopak výraznější utrácení by podnítilo inflační tlaky a rada ČNB by patrně s úroky dolů nespěchala, domnívá se bankovní prognóza.

„Náš panel očekává setrvání deficitu veřejných financí v tomto i příštím roce mírně nad dvěma procenty HDP a jen velmi pozvolné zvyšování míry zadlužení Česka směrem k hladině 45 procent HDP. V tomto smyslu tak předpokládá, že vláda vzešlá z blížících se parlamentních voleb nezavede českou fiskální politiku na zřetelně neudržitelnou cestu,“ uvedl Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny.

V 11:30 rozebereme v tomto textu výhled s hlavním ekonomem ČBA Jaromírem Šindelem. Sledujte video nahoře.