Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jen loni přidala skupina Czech Inn Hotels do svého portfolia hned tři hotely – převzala Grand Hotel Prague Towers, dříve známý pod názvem Corinthia Prague. Získala majoritu ve Wellness Hotelu Step u pražské O2 areny a koupila Brněnský Barceló Palace. I díky tomu si připsala rekordní výsledky téměř tři miliardy korun a provozní zisk 843 milionů korun
„Rok 2024 jsme vyhodnotili jako nejlepší rok v historii. Ubytovali jsme více než dva miliony hostů, dosáhli maximálního počtu zaměstnanců a také nejlepších tržeb,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys majitel sítě Jaroslav Svoboda.
Tentokrát skupina posílí v Maďarsku - kupuje čtyřhvězdičkový hotel Achat se 134 pokoji, mezonetovými apartmány a konferenčními prostory nedaleko sportovního stadionu Puskás Aréna a nejznámějšího a nejdůležitějšího budapešťského železničního nádraží Budapest-Keleti.
Loni jste výrazně posilovali, v Česku je stále dost hotelů na prodej, přidáte do svého portfolia další?
V České republice je v zásadě na prodej skoro každý hotel, ale důležitá je cena a profitabilita daného hotelu. Jeho ziskovost a další potenciál. My máme určitě v Praze i jiných významných městech České republiky vyhlídnuté další hotely, určitě je přidat chceme, ale teď se zaměřujeme také na zahraničí, zejména na naše okolní země směrem na východ.
Visegrádská čtyřka hotelů
Další akvizice tedy bude v zahraničí? Kde?
My už jsme v Portugalsku, kde jsou čtyři hotely, máme hotel v Gruzii, Arménii, tam chceme i další, a investovali jsme také do projektu v Edinburghu, kde chceme přestavět na hotel budovu v centru města. Tohle je ale spíš taková diverzifikace, náš hlavní cíl je nyní visegrádský prostor a přebírání hotelů od nás na východ.
Takže Maďarsko, Polsko…
Právě jsme dokončili nákup prvního hotelu v Budapešti. Chceme postupovat dál na Slovensku v Bratislavě, v Polsku v Krakově a ve Varšavě. Visegrádský prostor jsme si dobře zmapovali a hotely si tam chceme buďto pronajímat, nebo kupovat.
Co je to za hotel v Budapešti?
Koupili jsme turisticko-byznysový hotel Achat v širším centru Budapešti, který má čtyři hvězdy. Má 135 pokojů a je to ten typ hotelu, který umíme dělat. Je to hotel, který doteď provozovala poměrně velká německá hotelová společnost. I tam je tedy situace stejná jako v Česku a odchází tam řetězec z té velké skupiny. Přebíráme hotel, který je ve slušném stavu. V prvním roce plánujeme investice několika desítek milionů korun do vnitřního vybavení.
Podle čeho se rozhodujete, kdy hotel koupit a kdy ho provozovat?
Osvědčily se nám obě varianty. Koupit hotel pro nás znamená větší pohodlí a komfort - můžeme dělat, co chceme, můžeme investovat do zlepšování, jak chceme.
Pronajmout hotel je vždy o nějakém závazku, o dohodě s majitelem, jakým způsobem hotel dál provozovat. Koncovému klientovi je to ale úplně jedno. Pro něj je důležitý provozovatel, ať už hotel koupil, nebo ať ho má v nájmu.
Polsko a Maďarsko nás předběhly skoro ve všem
Jak je zajištěno financování?
My standardně spolupracujeme s bankami - část půjčuje banka, část dáváme my jako Czech Inn Hotels. V případě, že je to nějaký velký hotel, spolupracujeme i s partnery a investory. V tomto případě to však bylo podstatně jednodušší a poradili jsme si s vlastními prostředky a naší lokální bankou.
Proč právě Budapešť a proč právě Visegrádská čtyřka?
Bavili jsme se o tom interně ve firmě a dospěli jsme k tomu, že máme jít tímto směrem. Maďarsko i Polsko jsou země, které nás předběhly skoro ve všem. Nám tady ujíždí vlak. Jako Czech Inn si tam chceme pořídit hotely a uspět na tom trhu.
Předběhly skoro ve všem?
Před covidem byla Česká republika před těmito zeměmi. Po covidu ztrácíme v cenách, v obsazenosti – prostě tyto země umí dnes dělat cestovní ruch lépe než Česká republika.
Jaký je rozdíl v cenách a obsazenosti Praha versus Budapešť či Varšava?
Sledujeme a vyhodnocujeme čísla za každý měsíc podle Centrální databáze hotelů. To je celkem přesná statistika. Ještě před covidem mělo Česko vyšší ceny než Polsko a Maďarsko. Dnes má třeba Maďarsko cenu o 14 procent výš než české hotely.
Čím to je?
Lépe využívají své možnosti. Dokážou přitáhnout víc lidí, mají víc dálnic, letišť i cest. Dokážou lidem nabídnout akce. Dnes už to není jen o poznávání památek. Lidé jezdí tam, kde se něco děje. Ať jsou to sportovní, kulturní nebo společenské akce. U nás se toho děje málo. Jednak nemáme dopravní infrastrukturu a pak nemáme ani ty haly, sály a stadiony. Do O2 areny se vejde necelých 20 tisíc lidí. Na stadion v Budapešti 70 tisíc lidí a kromě toho je tam spousta dalších hal velkých jako naše O2 arena. Stejně tak v Polsku.

Hotel leží pět minut cesty autem od železniční stanice Budapest-Keleti a sportovního stadionu Puskás Aréna.
Kolik hotelů byste právě v té Visegrádské čtyřce chtěli ve finále mít?
Každým rokem přibíráme tři až pět hotelů. Tak už to děláme několik let a myslím, že v tom i další roky budeme pokračovat. Důvod, proč chceme jít mimo Česko, je, že Czech Inn je už velký a má zázemí a zdroje, které chceme uplatňovat v zahraničí.
Na druhou stranu jste říkal, že zahraniční řetězce teď z Česka odcházejí, protože neumí zdejší trh. Vy budete umět trh v Maďarsku nebo Polsku?
Ve visegrádském prostoru si jsou ty země velmi podobné. I kulturně vycházíme ze stejných poměrů a Češi tu mají dobré jméno. Velmi podobní jsou i zákazníci, prodejní mechanismy, kanály a principy. Nevidím důvod, proč bychom to neměli v těchto zemích umět.
Nejedeme v korporátním plánování na pětiletky
Každý rok přidáte tři až pět hotelů. Kolik jich bude na konci?
My tyhle plány nemáme. Nejedeme v korporátním plánování na pětiletky, desetiletky, rosteme organicky. Dnes máme 29 hotelů, ale ta čísla nejsou důležitá. Chceme přirozeně růst, zlepšovat se a posilovat.
Zaměstnanci, konkrétně třeba teď v Budapešti, zůstávají, nebo tam budete mít svoje?
Budeme tam chtít zaměstnat co nejvíce vlastních lidí a doplnit to o místní lidi. Na každém trhu potřebujete zaměstnance, kteří mluví místní řečí. Tohle my striktně vyžadujeme. V Česku se mluví mezi zaměstnanci česky a s českým klientem také. Je hrozné přijít v Česku do mezinárodního řetězce, kde na mě Ital mluví špatně anglicky.