Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Jerome Powell letos v polovině května skončí jako předseda americké centrální banky (Fed). To je jasné. Otázkou ale je, zda tím jeho role ve Fedu končí definitivně nebo zda si nechá otevřená dvířka a zůstane dál jako člen Rady guvernérů. Právě to může být pro investory daleko důležitější než samotná výměna v čele instituce.
Proč na tom záleží? Fed není jen instituce, která „určuje sazby“. Je to kotva důvěry v americký finanční systém. A ve chvíli, kdy se kolem jeho nezávislosti rozjíždí politický a právní střet, může být jeden člověk ve správnou chvíli na správném místě víc než jen personální detail.
Powell má ve skutečnosti dva paralelní mandáty. Jeden jako předseda Fedu, který mu končí 15. května. Druhý jako člen Rady guvernérů, který mu běží až do konce ledna 2028. Zákon předsedu centrální banky automaticky nenutí vzdát se současně i guvernérského mandátu.
Přesto historicky platilo, že šéfové Fedu po skončení předsednické funkce odcházeli rovnou i z rady. Ve většině případů tomu tak skutečně bylo, jednoduše proto, že odchod předsedy znamenal jistý restart vedení bez přítomnosti bývalého šéfa u rozhodovacího stolu.
Kdyby tedy Powell zůstal, šlo by o velmi neobvyklý krok. Za poslední výrazný precedent se obvykle považuje Marriner Eccles, který po konci předsednictví v roce 1948 zůstal v Radě guvernérů až do roku 1951. Zdroje zároveň připomínají i pozdější, spíše krátkodobé výjimky. Ale obecné pravidlo posledních dekád bylo, že končí-li předseda, končí i jeho působení ve Fedu.
Powell nekomentuje
Powell se ke svému setrvání ve Fedu opakovaně odmítá vyjádřit. Říká, že je rozhodnutý dovést do konce svůj předsednický mandát, ale k tomu, zda po 15. květnu zůstane guvernérem, nedává jednoznačnou odpověď. „Opravdu, znovu, nemám k tomu dnes nic,“ opakuje na tiskových konferencích s tím, že je příliš brzy cokoli komentovat.
Na první pohled jde o standardní „no comment“. Ve skutečnosti si ale Powell touto odpovědí může nechávat otevřené možnosti. A čím víc se kolem Fedu stupňuje politický tlak, tím větší váhu tato vyhýbavá věta získává.
Podle části komentátorů si Powell tímto mlčením nechává otevřenou možnost setrvat ve Fedu – ne jako osobní strategii, ale jako rezervní variantu, pokud by se tlak na nezávislost centrální banky dál stupňoval.
Americký prezident Donald Trump už oznámil svého favorita na Powellovo místo, bývalého člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe, jehož nominaci musí ještě potvrdit Senát.
Investory to zajímá, protože centrální banka funguje na důvěře a předvídatelnosti. A nový předseda, obzvlášť pokud přichází v politicky vyhrocené atmosféře, musí nejdřív přesvědčit dvě publika zároveň – kolegy uvnitř Fedu a finanční trhy.
Podle tržních komentátorů bude Warsh po nástupu čelit složitému úkolu. Musí získat důvěru ostatních členů měnového výboru i trhů, které jsou citlivé na jakékoli náznaky politizace centrální banky. Nejde jen o to, co bude říkat. Jde o to, jestli mu budou věřit, že Fed zůstane Fedem, a ne „prodlouženou rukou politiky“.
Případ Cookové
Do toho přichází právní spor kolem členky Rady guvernérů Fedu Lisy Cookové. Tu se Trumpova administrativa pokusila odvolat. Případ nyní řeší Nejvyšší soud USA a jeho verdikt může rozhodnout o tom, jak silné pravomoci má prezident nad členy vedení centrální banky. A může také dát signál, jak bude soud nahlížet na prezidentské pravomoci vůči členům vedení nezávislých institucí. Samo o sobě to ale nemusí definitivně vyřešit všechny související otázky.
Jednoduše řečeno, soud může vymezit, zda jsou guvernéři Fedu skutečně chráněni před politickými zásahy, nebo zda je bude možné snáze odvolávat. Právě proto je tento případ sledován nejen právníky, ale i investory po celém světě.
Institucionální hráz
Právě v tomto kontextu se objevuje úvaha, že by Powell mohl zůstat v Radě guvernérů i po konci předsednického mandátu jako jakási institucionální pojistka proti případným pokusům oslabit nezávislost Fedu.
„Domníváme se, že je nyní pravděpodobnější, že Powell zůstane guvernérem, aby pomohl chránit Fed po skončení svého mandátu předsedy,“ uvedl Krishna Guha, ekonom a místopředseda společnosti Evercore ISI, která patří mezi respektované investiční domy sledující měnovou politiku a centrální banky.
Prakticky by to znamenalo, že by si Powell ponechal hlas při měnových rozhodnutích a zároveň by zkomplikoval rychlou personální přestavbu vedení centrální banky. Pro nového předsedu by to navíc znamenalo nutnost spolupracovat s předchůdcem, který má silnou autoritu nejen uvnitř instituce, ale i mezi centrálními bankéři v zahraničí.
Předseda Fedu sice udává tón, ale Fed není „firma jednoho muže“. Je to tým a systém pravidel, procedur a hlasování. A v prostředí, kde se řeší hranice politického vlivu, může zkušený guvernér uvnitř instituce fungovat jako stabilizační prvek.
Někteří analytici upozorňují, že právě tento scénář by mohl být pro trhy uklidňující. Powell je vnímán jako garant kontinuity měnové politiky a důsledného boje s inflací. Jeho úplný odchod by naopak mohl zvýšit volatilitu, zejména pokud by byl nahrazen osobností spojovanou s politickými tlaky.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
