Bývalé vládě hrozí „efekt Kroměříž“. Dohoda proti Babišovi drhne

Stejně jako Andrej Babiš nedávno oznámil, že chce mít při volbách do Senátu společné kandidátky s Motoristy a SPD, o dohodu se v těchto dnech snaží také čtveřice stran bývalé vlády – ODS, TOP 09, lidovci a Starostové.

Veřejně optimisticky prohlašují, že mají ambici se domluvit na společném kandidátovi ve všech 27 obvodech, tedy v oné třetině křesel horní komory, o něž letos na podzim ve volbách půjde. Zdůvodňují to tím, že Senát je poslední pojistkou proti Andreji Babišovi, který by během příštích dvou let mohl v horní komoře dosáhnout na většinu.

Již teď je ale jasné, že ambiciózní plán se nenaplní. Dohoda na řadě míst drhne a v některých obvodech budou kandidovat politici někdejší koalice Spolu proti STAN, ale i politici Spolu proti sobě.

„Snažíme se o spolupráci a na řadě míst jsme úspěšní. Ve všech obvodech ale dohoda nebude,“ připouští pro Seznam Zprávy předseda lidovců Marek Výborný.

„Za Starosty chceme obsadit zhruba 15 obvodů a ve všech ostatních jsme připraveni podpořit demokratického kandidáta. Takže naše nabídka je velkorysost sama. Že to ale někde fungovat nebude, se už teď zdá celkem jasné,“ doplňuje předseda STAN Vít Rakušan.

Například v Pelhřimově je senátorem Jaroslav Chalupský – člen klubu ODS a TOP 09, ale zvolený za Svobodné. Kromě něj se o post bude pokoušet lidovecký poslanec Jan Bartošek a zároveň starosta Pelhřimova Ladislav Med za ODS.

Lidovci zase nasadí populárního hejtmana Jana Grolicha na Vyškovsku, ačkoli tam obhajuje mandát senátor za STAN. Stejné to bude ve Frýdku-Místku či v Olomouci, kde se starostenského senátora pokusí porazit bývalý lidovecký poslanec Michael Kohajda.

ODS by zase ráda připravila Starosty o mandát třeba v Kolíně či v Praze 9. Protikandidáta posílají i v Hradci Králové, kde přitom hnutí STAN nasazuje těžkou váhu – bývalého ministra Martina Dvořáka – a stálo by o podporu bývalých partnerů.

Vypovídající je také to, že padla i nejzákladnější dohoda, na niž strany bývalé vládní koalice kývly již před časem. A sice že žádná z partají nenasadí protikandidáta v obvodu, kde obhajuje mandát některý z předsedů senátorského klubu.

Například ODS ale nasadí svého kandidáta ve Žďáru nad Sázavou, kde kandiduje šéf lidoveckého klubu Josef Klement. „Nějakého protikandidáta mít musím. Že je to ze strany ODS, mě mrzí, ale přijímám,“ řekl k tomu Klement.

Situaci ve Žďáru se do poslední chvíle snažilo zabránit vedení stran, ale v regionu si postavili hlavu. „Jsme demokratická strana, nejsme hnutí ANO a SPD a vůle v regionu byla jiná. A pokud má strana fungovat, musí mít lidé v ní pocit, že můžou něco rozhodnout a jsou respektováni,“ říká k tomu předseda Senátu Miloš Vystrčil, který letos svou funkci neobhajuje, ale za ODS se podílí na vyjednávání.

Právě regiony jsou často těmi, komu se tlak z centrály na společné kandidáty příliš nelíbí. Současně se senátními volbami totiž probíhají i ty komunální a regionální politici cítí jako výhodu, pokud obvod zároveň objíždí stranický kandidát do Senátu.

„Tenhle faktor jednání někdy komplikuje. V některých senátních obvodech kandidaturu senátora místní politici vnímají jako podporu v komunálkách. I když vědí, že třeba nemusí vyhrát,“ popisuje Vystrčil.

Oficiálně všechny strany mluví o tom, že spojenectví je potřeba, aby se neopakoval „efekt Kroměříž“. Naráží tak na volby před dvěma lety, kdy se v tomto středomoravském obvodu kandidáti vládních spojenců takzvaně vystříleli mezi sebou a do druhého kola postoupila kandidátka ANO a právnička Jana Zwyrtek Hamplová.

„Tu Kroměříž, kvůli které dnes máme senátorkou Zwyrtek Hamplovou, máme všichni v hlavě,“ připomíná lidovec František Talíř. Zároveň ale všechny strany sledují i své vlastní zájmy a chtějí posílit hlavně své vlastní kluby. Lidovci by rádi zdvojnásobili senátorský klub, na více míst si myslí i ODS.

Problém je, že strany bývalé vládní koalice letos obhajují naprosto drtivou většinu mandátů – 26 z 27. ANO obhajuje pouze v Karviné, kde zrovna ani jedna z konkurenčních stran nemá výrazné jméno.

Strany bývalé vlády si brousí zuby hlavně na místa hnutí STAN. Starostové totiž obhajují rekordních 11 mandátů, zatímco společný klubu ODS a TOP 09 devět a lidovci tři. Ve STAN si uvědomují, že obhájit tolik míst bude velmi problematické.

Víta Rakušana mrzí, že se dohoda nedaří v některých regionech, kde má tato část politického spektra historicky horší šance. „Podle mě je strategická chyba, pokud v takových regionech postavíme víc kandidátů, kteří se mohou vytloukat navzájem,“ míní.

Taková situace může nastat například ve Frýdku-Místku, kde za Starosty obhajuje v regionu známá Helena Pešatová, o kandidátovi zde ale uvažují i lidovci.

Spíš bokem vyjednávání zůstávají Piráti a senátoři za uskupení SEN 21. Obhajující pirátské senátorce Adéle Šípové z kladenského obvodu se kromě Starostů zatím nepovedlo získat ničí podporu, ODS proti ní naopak nasadí ředitele střední školy v Kladně Petra Patáka.

„Pokud Andrej Babiš uvažuje o společných kandidátech s SPD a Motoristy, měla by i demokratická část politického spektra postupovat strategicky a odpovědně. Dnešní doba není vhodná pro experimenty ani pro tříštění sil v demokratickém táboře,“ říká k tomu Šípová.

Úspěch při hledání podpory zatím neměl ani senátor Václav Láska (SEN 21) v Praze 5. Tam proti němu chtějí nasadit kandidáta zřejmě všechny strany, možná i Piráti, kterým Láska v Senátu vede klub.

Ve prospěch dnešní opozice nehraje ani fakt, že politická scéna se dál tříští. Do senátních voleb chce zasáhnout i Martin Kuba se svou novou stranou Naše Česko. Z ODS k němu přešel Tomáš Fiala, který chce obhájit na Strakonicku. Láká také královéhradeckého senátora za TOP 09 Jana Holáska a další senátory.

Tři kandidáty chce do voleb vyslat Přísaha Roberta Šlachty a za Prahu sobě letos kandiduje také Jan Čižinský.

Strany bývalé vlády hodlají na voliče zapůsobit tím, že je potřeba udržet většinu v Senátu a zajistit tak potřebnou pojistku proti vládě Andreje Babiše.

„Babiš tam chce mít poslušnou vycvičenou skupinu, která se mu nevzepře. Je to vlastně zrušení Senátu, jen jiným způsobem. Takže jestli lidé chtějí, aby byl Senát de facto zrušen, ať volí kandidáty ANO, SPD a Motoristů. A jestli chtějí, aby byl svébytnou komorou, tak ať volí naše kandidáty,“ uzavírá Miloš Vystrčil.