ČNB nakoupila grafické karty. Investice do hardwaru nestačí, míní AI expert

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl na síti X na konci ledna oznámil, že centrální banka nakoupila čtyři grafické karty Nvidia H200. „Stáváme se lídrem v oblasti AI a modelování v české veřejné správě,“ napsal guvernér.

Podle mluvčího Jaroslava Krejčího ČNB umělou inteligenci využívá například při dohledové činnosti v oblasti analýzy dokumentů a zpracování dat, v ekonomickém výzkumu nebo při programování.

„Jedním příkladem za všechny je využití AI nástrojů při kontrole dokumentace žadatelů o licence pro poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy (podle nařízení MiCA – Nařízení o trzích s kryptoaktivy, pozn. red.). ČNB obdržela celkem 248 takových žádostí, což je nejvyšší počet v celé EU. AI nástroje, které běží na našich vlastních serverech, pomáhají zejména s obsahovou kontrolou dokumentací, identifikací nesouladů mezi předloženými podklady či vyhledáváním chybějících informací, a poskytují tak důležitou podporu pro zvládání stanovených lhůt i při tak velkém objemu práce. Výsledné rozhodnutí o udělení, či neudělení licence je však samozřejmě nadále na příslušných odborných pracovnících ČNB,“ uvedl Krejčí.

Centrální banka pořídila čtyři grafické karty jako součást serveru Dell PowerEdge XE7740. Pořizovací cena celé zakázky byla 2,97 milionu korun bez DPH. To je v kontextu centrálního bankovnictví spíše skromná investice, jak hodnotí odborník na kybernetickou bezpečnost společnosti Sysnetshield Patrik Žák.

Například Evropská centrální banka podle něj začala s nasazením AI do svých procesů už před šesti lety a dnes ji používá v široké škále úloh. Vytvořila například platformu Athena, která pomocí jazykových modelů klasifikuje dokumenty, analyzuje sentiment a identifikuje trendy v milionech dokumentů od dohlížených subjektů. ČNB tak spíše dohání trend, který jinde běží už několik let, míní Žák.

Podle experta se investice ČNB do budování vlastního serveru vyplatí. „Za necelé tři miliony korun získala ČNB výpočetní kapacitu, kterou může používat neomezeně bez měsíčních poplatků. Při ceně cloudového GPU se investice vrátí poměrně rychle. Pro instituci, která musí chránit data na úrovni národní bezpečnosti, je vlastní hardware logická volba,“ vysvětlil.

Centrální banka totiž pracuje s velmi citlivými daty a vlastní infrastruktura zajišťuje, že veškerá data zůstávají na území státu v souladu s regulacemi.

„Z pohledu kyberbezpečnosti je vlastní server jasná volba. Když pošlete citlivá data do cloudu, rozšiřujete útočnou plochu, jelikož přibývají API endpointy, síťová komunikace, závislost na třetí straně. Na vlastním hardwaru máte plnou kontrolu nad tím, kdo a jak k datům přistupuje,“ dodal Žák.

Experta na umělou inteligenci Tomáše Mikolova krok ČNB také nepřekvapuje. „Technologie umělé inteligence je už dávno součástí finančního světa – pokud chcete správně odhadovat různé parametry finančního systému, třeba jako budoucí inflaci, na základě analýzy miliard veřejně dostupných dokumentů, finančních ukazatelů, výsledku firem a všemožných statistik, tak tuto technologii budete muset použít. Tedy pokud chcete mít šanci tu analýzu provést alespoň tak dobře jako vaši globální soupeři,“ uvedl.

Evropské země by si však podle Mikolova měly dávat pozor, aby za hardware, který je pouze částí AI technologií, neutrácely „pod vlivem lobbingu firem, jako je Nvidia“, příliš mnoho peněz.

„V AI jsou totiž naprosto zásadní algoritmy a datasety – tedy jak ty grafické karty použijete, na základě jakých dat budete vytvářet modely, co přesně a jak budete počítat. Je velmi lehké vytvořit nějaký ,AI model' a propálit miliony za elektřinu; je ale něco úplně jiného vytvořit opravdu dobrý model, který funguje a je efektivní,“ uzavřel Mikolov.

V investicích do hardwaru či softwaru potřebných pro AI technologie bude ČNB pokračovat i nadále. Kromě toho chce posílit také vzdělávání expertů, kteří s těmito moderními technologiemi pracují.