Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání letos počtvrté přikročila ke snížení úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně.
Podle očekávání snížila úroky o další čtvrtinu procentního bodu, čímž se klíčová depozitní sazba, za níž si komerční banky ukládají přebytečnou likviditu u centrální banky, dostává na úroveň tří procent.
ECB ve čtvrtek zároveň zveřejnila aktualizovanou prognózu vývoje ekonomiky. Nyní počítá se slabším hospodářským růstem než v zářijovém výhledu. Na letošní rok čeká růst o 0,7 procenta, na příští rok o 1,1 procenta a na rok následující o 1,4 procenta. Na rok 2027 už ale ECB znovu očekává zhoršení a předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 1,3 procenta.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na následné tiskové konferenci připomněla zlepšení hospodářských výsledků ve třetím čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla o 0,4 procenta, ale varovala před zpomalováním.
Slabší dynamika
„Poslední informace naznačují, že ekonomika ztrácí dynamiku. Průzkumy ukazují, že průmyslová výroba stále klesá a růst ve službách zpomaluje. Podniky omezují své investiční výdaje kvůli slabé poptávce a vysoce nejistému výhledu,“ řekla.
ECB zahájila snižování úrokových sazeb letos v červnu. Naposledy banka přikročila ke snížení úroků v polovině října. Její prezidentka Christine Lagardeová tehdy uvedla, že inflace se dostává čím dál více pod kontrolu. Zároveň však poukázala na slabý výkon ekonomiky eurozóny a na rizika pro budoucí hospodářský vývoj.
Data o ekonomickém vývoji eurozóny v poslední době vykazují slabší výsledky, než se očekávalo, a často zaostávají za odhady. K tomu se přidává nejistota vyplývající z politických problémů v Německu a Francii, dvou největších ekonomikách eurozóny. Navíc hrozí nové riziko v podobě možného zavedení cel ze strany USA, což je záměr, který vznáší nově zvolený prezident Donald Trump.
Míra inflace v eurozóně se v září poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB, když klesla na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. V říjnu však vzrostla na dvě procenta a v listopadu se podle předběžných údajů zvýšila na 2,3 procenta.
Lagardeová dále vysvětlila, že inflace bude v blízké době kolísat kolem současné úrovně, než se udržitelně ustálí na přibližně dvouprocentním střednědobém cíli. „Zmírnění tlaků na růst nákladů práce a pokračující vliv našeho předchozího zpřísňování měnové politiky by měly tento proces podpořit,“ uvedla.
V příštím roce analytici počítají s rychlejším tempem uvolňování měnové politiky v eurozóně.
„Předpokládáme pokračování postupného uvolňování měnové politiky, a to až na úroveň 2,25 procenta, kam by se depozitní sazba měla dostat v dubnu příštího roku. Nová prognóza z dílny ECB pravděpodobně pro příští rok přinese revizi růstu HDP i inflace směrem dolů,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
K dosažení neutrální úrovně sazeb, tedy takové, která by nebyla ani stimulační, ani restriktivní pro ekonomiku, však centrální bance podle ekonoma Dominika Rusinka z ČSOB ještě zbývá spousta práce.
„Na úroveň dvou procent se dle našeho odhadu dostane v polovině příštího roku. Pokud by ale desinflační tlaky nabraly na obrátkách a/nebo růst HDP dále překvapoval negativně, nelze vyloučit ani nižší konečnou sazbu v tomto cyklu. Koneckonců eurový peněžní trh aktuálně zaceňuje konec cyklu snižování sazeb na úrovni 1,6 až 1,7 procenta,“ tvrdí ekonom.
