Hlavní obsah

Když je nicnedělání v pořádku. Investoři věří, že se úroky v USA nezmění

Foto: Federalreserve/Flickr.com

Šéf Fedu Jerome Powell.

Reklama

Americká centrální banka bude rozhodovat, zda bude dál pokračovat ve zvyšování úroků. A poprvé po mnoha měsících se zdá, že by nemusela dělat nic. Pro investory může jít o dobrou zprávu

Článek

Fed na začátku května dle očekávání zvýšil úrokovou sazbu do pásma 5 až 5,25 procenta, tedy o čtvrt procentního bodu. Bylo to již desáté zvýšení v řadě a podle analytiků jedno z nejagresivnějších zpřísňování měnové politiky v historii USA.

Nyní však data naznačují, že po velké úrokové jízdě bude následovat uklidnění.

Jedním z důvodů je snížení inflace v USA, která se v dubnu poprvé za dva roky dostala lehce pod pět procent. Stále se sice nachází daleko od dvouprocentního cíle Fedu, ale psychologickou hranici už prorazila.

Kromě růstu cen sleduje Fed také data z trhu práce a i zde mají jeho představitelé důvod ke spokojenosti. Nezaměstnanost totiž klesla na rekordní minimum a s aktuálním číslem 3,4 procenta se nachází nejníž za 53 let.

Další díl do skládačky přineslo vyjádření Národní asociace realitních kanceláří, podle kterého se realitní trh začal ochlazovat. I přesto, že v některých částech země přetrvávají vyšší ceny kvůli trvající poptávce a nízkému počtu nabídek.

Na základě těchto skutečností analytici předpokládají, že při dalším rozhodování o měnové politice zůstane úroková sazba nehybná. Důvody pro zvyšování nyní vymizely a experti se shodují i na tom, že zatím není ani důvod pro pohyb dolů.

Přimět Fed ke snižování sazeb by mohly třeba rychlé prodlužování front na úřadech práce nebo výrazně zhoršená situace v bankovním sektoru. Ačkoliv se to po krachách bank, jako jsou Silicon Valley Bank, Signature Bank a First Republic Bank, nemusí zdát, věří převážná většina ekonomických představitelů ve stabilitu v bankovním sektoru.

Pro investory do akcií by měla úroková stabilita na kondici jejich portfolií daleko lepší dopad, než kdyby Fed začal sazby snižovat.

To dokládá například švýcarská banka Credit Suisse ve své zprávě z 9. května. Uvedla, že index S&P 500 historicky vzrostl v průměru o 16,9 procenta během 12 měsíců po posledním zvýšení sazeb v rámci cyklu Fedu. Naopak po prvním snížení sazeb centrální bankou index poklesl o jedno procento během 12 měsíců.

Ačkoliv není snižování úrokových sazeb zcela vyloučeno, tak podle toho, co představitelé Fed doposud naznačovali, není pravděpodobné, že by k němu došlo.

Reklama

Doporučované