Likvidátorka chce prodat Sberbank jako celek

Tuzemská Sberbank, která přišla v důsledku války na Ukrajině a napojení na Rusko o bankovní licenci, se možná nebude porcovat. Likvidátorka Jiřina Lužová by ji ráda prodala jako celek.

„Chci udělat vše pro to, abychom pohledávky všech věřitelů uspokojili co nejdříve a v plné výši, pokud se podaří prodat aktiva banky rychle v rámci likvidace,“ uvedla pro SZ Byznys.

„Nejrychlejší cestou by samozřejmě byl prodej celé banky naráz nějakému potenciálnímu kupci. Pokud se to nepodaří, prodávalo by se po balíčcích,“ řekla Lužová.

Předpokládá, že o jednotlivá portfolia banky bude mezi kupci zájem. „Banka byla zdravá a stabilní a podíl klasifikovaných úvěrů nízký,“ uvedla likvidátorka.

„Zatím si musíme počkat, až vznikne nějaký informační balíček, který ukáže, v jakém stavu portfolio Sberbank je,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.

„Když to hodně zjednoduším, byla to banka pro retail a malé a střední podniky. My jako jedna z největších bank v ČR se rádi na portfolio podíváme. Zatím je předčasné spekulovat, zda bychom měli zájem o jednu či druhou část nebo jestli bychom vůbec měli zájem,“ doplnil.

Podle analytika České spořitelny Josefa Bočka byla Sberbank relativně zdravá banka, která měla relativně slušnou kapitálovou přiměřenost. „Nebyla moc výdělečná, ale ani ztrátová. Položila ji jen ztráta důvěry po vypuknutí války na Ukrajině, protože ji přes rakouskou entitu vlastní Rusové,“ řekl už dříve pro SZ Byznys.

Ukazatel podílu úvěrů v selhání se ve velkých tuzemských bankách za rok 2021 pohyboval v rozmezí dvou až tří procent. Ve Sberbank to bylo 2,14 procenta, ovšem za rok 2020. Novější výroční zprávu banka nezveřejnila.

„Sberbank byla standardně fungující banka, ale tvrdit, že hodnotu jejího majetku neovlivnilo odnětí bankovní licence, je stejné jako tvrdit, že hodnotu auta neovlivní jeho náraz do zdi,“ podotkl Michal Žižlavský, advokát a insolvenční správce. I on má zvláštní povolení ministerstva spravedlnosti k řešení úpadku bank, finančních institucí a korporací, byl tak jedním z možných kandidátů na likvidátora Sberbank.

Zatím není jasné, zda půjde Sberbank CZ do likvidace, nebo insolvence. Teprve se totiž sestavuje mimořádná účetní uzávěrka a audit aktuální hodnoty banky, které by měly být hotové do konce léta. Pokud likvidátorka zjistí, že bude moci ze sta procent uspokojit všechny věřitele, zůstane banka v likvidaci. Když zjistí, že je Sberbank předlužená, bude muset podat insolvenční návrh.

I když firma zůstane v likvidaci, musí likvidátor pravidelně zkoumat majetkovou situaci likvidovaného subjektu. Říká se tomu test insolvence.

„A to zejména z hlediska, zda není dán důvod pro vstup do insolvenčního řízení. Tomu nejčastěji bude v případě, kdy subjekt nebude mít dostatečný majetek na splacení svých závazků a současně bude mnoho věřitelů,“ popisuje advokát Jiří Hartmann.

Likvidace každé banky je trochu jiná. „Sberbank CZ čelí sankčnímu režimu, se kterým se budu muset v průběhu likvidace vypořádat. Těžko v tuto chvíli přesněji odhadnout, zda se někteří věřitelé rozhodnou prodat rychle své pohledávky za bankou s nějakou slevou,“ uvedla Lužová.

Pohledávky vznikly hlavně z vkladů na účtech, kde byly zůstatky nad pojištěným limitem 2,5 milionu korun. „Řekla bych spíše, že vyčkají do rozhodnutí, zda se bude banka ubírat cestou likvidace, či insolvence,“ dodala.

Na trhu už se nicméně nabídky na odkup pohledávek za Sberbank objevily. Hodnota peněz totiž časem klesá a někteří věřitelé nebudou chtít čekat roky, než se dostanou ke svému majetku. Není také vůbec jisté, kolik nakonec dostanou zpět.

Jako první začal odkupovat pohledávky klientů za Sberbank fond IFIS. Ten aktuálně věřitelům nabízí odkup za polovinu nominální hodnoty. Podle brněnského advokáta a většinového akcionáře firmy Marka Indry jsou ve hře pohledávky v objemu okolo 50 miliard korun.

„Za naším výkupem vkladových pohledávek vůči Sberbank není spekulace na to, že by výnos z následné insolvence byl vyšší, než kolik nyní za pohledávky nabízíme. Hodláme s pohledávkami dále aktivně pracovat, nikoli pouze čekat, jaké procento na ně bude jednou vyplaceno,“ vysvětluje Indra.

Fondu IFIS se podařilo u Sberbank dosáhnout zápočtu vzájemných pohledávek, tedy bankovních vkladů a úvěrů. Proto se nabízí, že by právě s technikou zápočtu mohl IFIS v rámci likvidace pracovat. Marek Indra to jako jednu z možností, jak naložit s nakoupenými pohledávkami, nevyloučil.

Podle Michala Žižlavského je však zatím prodej pohledávek sázkou do loterie. „Velká část věřitelů jsou firmy, družstva, obce a kraje. Jejich představitelé musí jednat s péčí řádného hospodáře a k tomu potřebují informace. Zatím nemáme oficiální výstupy z činnosti likvidátorky,“ vysvětluje právník. „Nevíme také, jak přesně bude probíhat zpeněžování aktiv Sberbank. Proto je obtížné kvalifikovaně odhadovat výši uspokojení pohledávek. Takže ten správný čas pro jejich prodej možná teprve přijde,“ dodal.

Do hry vstoupila také investiční skupina Natland. Ta ve společném postupu s LitFin a za podpory Asociace malých a středních firem nabízí možnost financování vymáhání nároků poškozených klientů, tzv. litigační financování.

„Pro klienty to znamená, že hradíme veškeré výdaje na právní zastoupení a soudní poplatky,“ konstatoval Václav Žalud, šéf restrukturalizací a litigace skupiny Natland a advokát kanceláře Glatzová & Co. V případě výhry si uskupení vezme procentuální odměnu.

Vzhledem k tomu, že municipality získaly příslib pomoci od státu, cílí Natland hlavně na malé a střední podniky. „Pro ty může být proces mimořádně nepřehledný a jejich individuální nároky proti bance příliš malé,“ vysvětluje Žalud. S klasickým odkupem pohledávek Natland počítá jen v individuálních případech. Diskont by v takovém případě odpovídal míře převzatého rizika ztráty.

„To ale není naše hlavní strategie. Nespekulujeme na zisk z rozdílu mezi nákupní cenou pohledávky a mírou jejího uspokojení. Snažíme se dosáhnout co nejvyššího uspokojení pohledávek klientů,“ popsal advokát Václav Žalud.

Jednou z variant řešení je započtení nakoupených pohledávek vůči úvěrům ve Sberbank. „Navíc řada klientů může dostáhnout na refinancování, což je nejvýhodnější řešení jak pro banku, tak pro poškozené klienty,“ dodal Žalud.

Insolvenční správce Michal Žižlavský si myslí, že Sberbank neskončí v likvidaci, ale půjde do insolvence.

„Když se potvrdí informace o kvalitě portfolia úvěrů, které poskytovala Sberbank, a když se likvidátorka vyhne soudním sporům, může na věřitele čekat v insolvenčním řízení poměrně slušné uspokojení, podstatně vyšší než 50 procent,“ míní. „Nebude to ale zadarmo. Bude to vyžadovat aktivní výkon věřitelských práv,“ podotkl.

V likvidačním řízení by se měli jednotliví věřitelé vyplácet až po zpeněžení všech aktiv banky. Žádný by přitom neměl mít výsadní postavení.

Naproti tomu v insolvenčním řízení mají někteří věřitelé přednost. Tam mohou být pohledávky uspokojovány postupně prostřednictvím částečných rozvrhů.

„Na pomyslném vrcholku stojí pohledávky tzv. „zapodstatové“ a jim postavené na roveň,“ popisuje advokát Jiří Hartmann. To jsou například pohledávky spojené se samotným procesem insolvence, náklady spojené s udržováním a správou majetku dlužníka nebo mzdy jeho zaměstnanců. Tyto pohledávky jsou uspokojovány v maximální možné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Na dalším místě žebříčku stojí zajištěné pohledávky například zástavním právem k nemovitosti. Ty se primárně uspokojují ze zpeněžení předmětu, kterým jsou zajištěny. Až teprve nezajištěné pohledávky se standardně uspokojují v rámci závěrečného rozvrhu.

„Nejprve se uspokojí pohledávky Garančního systému finančního trhu, které vznikly vyplacením náhrad za pojištěné vklady do výše 100 tisíc eur. Poté se uspokojují mj. pohledávky klientů banky v rozsahu, ve kterém přesáhly limit 100 000 eur. A až následně dochází k uspokojení ostatních nezajištěných věřitelů,“ říká Hartmann.

Po nich jsou poté uspokojováni držitelé specifických nepreferovaných dluhopisů a na samém konci stojí pohledávky vyplývající z účasti na společnosti nebo v družstvu.

Podle likvidátorky Sberbank Jiřiny Lužové je v insolvenci pravděpodobnost, že pohledávky věřitelů budou uspokojeny ve vysoké míře. Procento uspokojení si ale zatím netroufla odhadnout.

Podle výroční zprávy Garančního systému finančního trhu za rok 2020 míra uspokojení věřitelů bank, kterým ČNB vzala licenci a které pak vstoupily do likvidace nebo konkurzu, činila průměrně 31 procent z uplatněných pohledávek.

Rekordmanem mezi tuzemskými případy zkrachovalých bank je Česká banka a. s., jež o bankovní licenci přišla koncem roku 1995. Následný konkurz skončil až v září 2015. Dvacet let trvající trápení, ve kterém se nevrátily skoro žádné peníze.

Nutno připomenout, že případ Sberbank je jiný. Neskončila proto, že by byla v problémech nebo vytunelovaná. Ale kvůli napojení na Rusko. Proto může být i výtěžnost pohledávek vyšší.