Hlavní obsah

Mýtus padl. Důchodci za schodek 200 miliard nemůžou

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Reklama

Státní rozpočet skončil v dubnu rekordním schodkem 200 miliard korun. Tolik diskutované penze se na této „sekyře“ podílely necelými 27 miliardami. Víc pustily rozpočtu žilou platby za zastropované energie.

Článek

Také v dubnu překonal rozpočtový deficit rekord. Dvousetmiliardová částka přesáhla o osm miliard schodek z covidového roku 2021 a o 100 miliard loňskou bilanci.

Ministru financí Zbyňku Stanjurovi nezbylo než doslova zopakovat vysvětlení, které použil už v březnu: „Dosavadní nepříznivé hospodaření státu je meziročně negativně ovlivněno 100 miliardami korun navíc na rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií a více než dvojnásobné splátky především covidových dluhů,“ uvedl v tiskové zprávě.

Důchody sice jmenoval na prvním místě, přesto bližší pohled ukazuje, že penzisty za hlavní viníky označit nelze.

Výdaje na důchody sice proti prvním čtyřem měsícům vyrostly o 37,6 miliardy Kč, ovšem o něco víc odvedli také poplatníci na pojistném. Na dvousetmiliardovém schodku se tak penze podílely necelými 27 miliardami.

Větší nové náklady si vyžádala kapitola „běžné transfery podnikatelům“, konkrétně proti prvním čtyřem měsícům loňského roku o 34 miliard navíc. Z toho přes 27 miliard zamířilo na účty energetických firem, kterým stát doplácel zastropované ceny elektřiny a plynu.

Rychle rostly i další položky, které přesouvají peníze ze státní pokladny jiným veřejným institucím. Devatenáct miliard navíc proti loňsku stát odeslal obcím a krajům, z toho tři čtvrtiny na platy učitelů a sociálních pracovníků.

O čtrnáct miliard se navýšily příjmy dopravního fondu na investice. Osm miliard navíc pro příspěvkové organizace znamená podle Ministerstva financí především přilepšení o pět miliard univerzitám a výzkumu.

Platy zaměstnanců státu (bez učitelů a zdravotníků) vyrostly o čtyři miliardy, tedy o desetinu.

Ministr Stanjura dosud trvá na tom, že schodek udrží pod plánovanou úrovní 295 miliard. Podařit se to může i díky tomu, že řada opatření z úsporného balíčku, který vláda dokončuje, „bude možné aplikovat již na zlepšení vývoje letošního hospodaření“.

Skeptičtější je analytik Vratislav Zámiš z Raiffeisen Bank: „Dubnový výsledek vypadá ve vztahu k dosažení deficitu 295 miliard spíše pesimisticky,“ upozornil. Připouští však, že do státní pokladny ještě přijde dividenda ze společnosti ČEZ nebo výnos z daně z neočekávaných zisků.

Právě tyto příjmy by měly podle ministerských plánů vyrovnat nejrychleji rostoucí výdajovou položku, tedy náklady na cenové stropy energií.

Oprava: V tabulce Výdaje za leden-duben 2023 jsme opravili údaje o zvýšení proti roku 2022

Reklama

Doporučované