Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) po několika měsících opět oživil téma zestátnění ČEZ. V úterý novinářům řekl, že první kroky k převzetí ČEZ provede na valné hromadě v červnu. Konkrétní plán však nespecifikoval.
K plánovanému zestátnění firmy Babiš řekl, že to nepůjde rychle. „Plán na zestátnění platí. Je to důležité, abychom mohli pomáhat občanům i celé ekonomice. Energie jsou k tomu klíčové,“ řekl premiér. Firma, v níž teď stát drží cca 70 procent, se podle něj neměla nikdy privatizovat.
Dříve Babiš hovořil pouze o ovládnutí výrobní části. V tom případě by muselo dojít k rozdělení skupiny. Distribuční část by podle dosavadních informací mohla zůstat na burze. Distribuce ČEZ by však pro investory nebyla ani zdaleka tak atraktivní jako celá firma.
Zestátnění ČEZ by mohlo trvat roky a nabízí hned několik variant, jak by jej bylo možné provést. Každá z nich by měla dopad buď na stát, ČEZ, nebo samotné minoritní akcionáře, kterých je bezmála 150 tisíc.
Kdo by akcie vykupoval?
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) už dříve avizoval, že náklady na zestátnění by nešly na bedra státu a že by neměly negativně zasáhnout ČEZ, stát ani minoritáře. ČEZ je však nejhodnotnější firmou v českých rukou. Často skloňovanou částkou, za kterou by se mohla obří transakce uskutečnit, je 250 miliard korun.
Tyto peníze nemá ani ČEZ, ani stát. Ať už by odkup akcií realizovala jakákoli ze stran, musela by si na něj půjčit a úvěr pak splácet, což by se negativně odrazilo na jejich zadlužení a výsledcích hospodaření. Čím horší by byly výsledky ČEZ, tím nižší by vyplácel dividendy, které jsou také příjmem státního rozpočtu.
Je možné, že by se část zestátnění financovala z dividend, které by už ČEZ akcionářům nevyplácel. Další teorií financování vládního plánu je forma dlouhodobých dluhopisů na desítky let.
Jak by zestátnění probíhalo?
Pokud by došlo k zestátnění ČEZ pomocí výkupu akcií, musela by se nabídnout cena, která odpovídá valuaci. Havlíček dříve uvedl, že zestátnění by mohlo vyjít na zmíněných 250 miliard korun. Podle tohoto výpočtu by to znamenalo cenu akcie 1500 korun.
Výkupní cena při nuceném vytěsnění menšinových akcionářů by měla odpovídat průměrné ceně akcie za poslední půlrok. Zda budou chtít akcionáři svůj podíl prodat, záleží na nabídnuté ceně. 1500 Kč však ČEZ na burze nikdy nestál, v pondělí posílil a obchodoval se za zhruba 1200 korun za akcii. Pravděpodobně by k ceně stát nabídl prémii, která by motivovala akcionáře k prodeji.
Pokud by menšinoví akcionáři nabídnutou cenu považovali za nepřiměřeně nízkou, mají právo se bránit a domáhat se přezkumu u soudu.
Kolik stát musí vykoupit?
Aby stát získal nad energetickou skupinou kontrolu, nemusel by získat 100 procent akcií. Stačilo by mu ovládnout 90 procent firmy, zbylých 10 procent akcionářů by mohl vytěsnit. Minoritáři se vytěsnění nemohou bránit, musí za své akcie dostat přiměřenou cenu.
Jak dlouho může výkup trvat?
Pokud stát podnikne přípravné kroky k zestátnění už letos, proces by mohl být spuštěn v příštím roce. Stát počítá s tím, že převzetí ČEZ dokončí do konce volebního období, tedy do konce roku 2029.
Výkup se může táhnout, ale také by mohl být rychlý, pokud k tomu budou na trhu podmínky. Pokud by se například na burze objevily jiné firmy, do nichž by chtěli lidé či fondy investovat, mohli by se akcionáři podílu v ČEZ zbavit a koupit jiné akcie.
Kdyby měl však výkup trvat příliš dlouho, státu či ČEZ by se mohl prodražit, protože by cena šplhala nahoru. Cena akcií nyní reaguje hlavně na výroky politiků ohledně zestátnění skupiny.
Co by zestátnění ČEZ přineslo?
Babiš sice slibuje větší kontrolu nad cenami energií i nad investicemi do nových jaderných bloků, ale odborníci nad tím pochybují. Levnější energie domácnostem a firmám by zestátnění ČEZ nepřineslo. I podle šéfa ČEZ Daniela Beneše má stát jiné a levnější prostředky, jak cenu energií snížit.
Návrh na zlevnění energií je navíc pozdní, neboť cena elektřiny od roku 2023 postupně klesá. Přestože nyní jsou ceny elektřiny a plynu výš než na začátku letošního roku kvůli válce v Íránu, stále jsou citelně nižší než v předchozích letech.
