Článek
Češi platí za elektřinu méně než před rokem, což ale neznamená, že si v evropském srovnání polepšili. Podle evropského statistického úřadu Eurostat v prvním pololetí roku 2026 platily české domácnosti za elektřinu 288,4 eura za megawatthodinu včetně regulovaných poplatků a DPH.
V přepočtu je to 7026 korun za megawatthodinu. Za loňský rok vykázal Eurostat průměrnou částku vyšší, zhruba 7837 korun.
„V databázi agentury zatím nejsou zveřejněna data za všechny státy, nicméně už teď lze vidět, že ceny energií v Česku opět klesly, stejně jako již několik let v řadě. Česko se řadí mezi devět zemí EU, ve kterých k meziročnímu zlevnění došlo. Naopak ve 14 zemích agentura eviduje zdražování,“ říká mluvčí ČEZ Ondřej Svoboda.
Nižší ceně napomohl pokles obchodní ceny na začátku roku a především převedení poplatku za obnovitelné zdroje ze spotřebitele na stát, což je úspora ve výši 599 korun za megawatthodinu.
Klesla také obchodní část ceny elektřiny, kterou si účtuje sám dodavatel, meziročně naopak vzrostla regulovaná část, kterou tvoří poplatky za distribuci a přenos elektřiny nebo právě podpora obnovitelných zdrojů. „Regulovaná složka se zvýšila meziročně kolem pěti procent,“ říká Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
V evropském srovnání, zahrnujícím zatím 32 států, je však i přes pokles oproti loňsku domácí cena vysoká. Elektřina v Česku vychází jako sedmá nejdražší, stejně jako loni.
Němci platí za transformaci
Dražší elektřinu v cenovém vyjádření má jen Německo, Belgie, Rakousko, Švédsko a Polsko. V Německu podle Eurostatu spotřebitelé platí 361,8 eura za megawatthodinu, tedy zhruba 8812 korun, což je zhruba o tisíc korun více, než kolik platí Češi.
„Stále je tam velká část nesilové složky, jinak Němci mají silovou elektřinu levnější než Češi a řada jihoevropských států. Transformace německé energetiky zahrnuje velké investice do sítí ještě ve větším měřítku než u nás. Staví stále severojižní koridor, a to samozřejmě zvyšuje regulovanou část ceny elektřiny,“ říká Gavor.
Při přepočtu na paritu kupní síly se však strany obracejí. Německo i další země jsou na tom lépe a tamní domácnost si může za svou mzdu koupit více elektřiny než ta česká. Při přepočtu na mzdy je Česko dokonce třetí nejdražší.
Proti loňsku se v žebříčku posunulo Polsko, kde domácnosti platí 299,9 eura za megawatthodinu, tedy asi 7307 korun. Polská vláda totiž dlouho dotovala ceny elektřiny formou vládního stropu. Ještě loni platila pro domácnosti cena 500 zlotých, tedy 2780 korun. Úlevy však definitivně skončily k 31. prosinci 2026 a od té doby platí plná tržní cena.
Naopak v Maďarsku je elektřina šestá nejlevnější. Stát ji totiž již několik let masivně dotuje, což představuje značnou zátěž pro maďarský státní rozpočet, v přepočtu 30 až 60 miliard korun ročně. Výdaje Maďarska na dotování energií jsou hlavním důvodem dlouhodobých problémů s udržením rozpočtového schodku.
Česko si polepšuje
Ceny reportované Eurostatem by měly odrážet to, co zákazníci skutečně platí. Největší dodavatelé elektřiny, kteří obsluhují přibližně 90 procent trhu, poskytují údaje o cenách elektřiny, které mají jejich zákazníci na fakturách, Českému statistickému úřadu a Energetickému regulačnímu úřadu. Ty pak posílají konečnou průměrnou cenu Eurostatu.
Gavor však srovnává také ceníkové ceny, které jsou aktuálně v nabídce. „Pozice České republiky se ve druhém čtvrtletí 2026 výrazně zlepšila. Nyní odběratelé žijí spíš ve strachu, že se ceníky zvyšují, zato druhý kvartál je plný krásného očekávání, že do léta bude s Íránem vymalováno. Celé čtvrtletí se ceníky prakticky nezměnily,“ popisuje Gavor.
Většina dodavatelů začala ceny navyšovat až v létě, nejčastěji během srpna, takže se nárůst cen projeví až ve statistikách za třetí čtvrtletí.
„Je třeba zdůraznit, že z našeho pohledu je poměrně obtížné stanovit průměrnou cenu za první pololetí, protože je potřeba vzít v potaz celou řadu proměnných: různé ceny v různých distribučních sazbách, různé produkty, měnící se ceníky v čase u fixovaných produktů, kde se mohou projevit změny i v jednotlivých měsících v čase,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Konečná cena elektřiny na dobu neurčitou v distribuční sazbě D02d v distribučním území PREdistribuce u PRE vychází na 6423 Kč za megawatthodinu. U ČEZ vychází stejná sazba na stejném území na 5927 Kč včetně DPH, na území obsluhovaném ČEZ Distribucí konečná částka vychází na 6608 Kč.
Záleží tak na distribuční sazbě, místě, ale i produktu, které mají domácnosti sjednané. Například sazbu pro odběratele, kteří elektřinou topí, má Česko tradičně ve srovnání s Evropou jednu z nejlevnějších, naopak v nejběžnější distribuční sazbě DO2d cena roste.
„U menší spotřeby, kterou Eurostat označuje jako hlavní, se ceny meziročně snížily o cca deset procent. U střední spotřeby domácností byl pokles dokonce o 14 procent, což je třetí nejrychlejší tempo v EU. U malé spotřeby se ceny pohybují mírně nad průměrem zveřejněných států, u střední spotřeby je naopak lehce levnější,“ říká Svoboda.
Mezi státy s nejlevnější elektřinou patří kromě Maďarska i Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Eurostat do statistiky zahrnuje i Gruzii a nejlevnější Turecko, kde cena podle úřadu odpovídá 65,7 eura za megawatthodinu (cca 1600 korun).
