Češi platí za elektřinu skoro nejvíc v Evropě. Mohou si za to částečně sami

České domácnosti mají jedny z nejdražších energií v Evropě. Již třetí období v řadě to ukazují data z evropského statistického úřadu Eurostat, podle nichž je nyní Česká republika v pořadí šestým státem s nejvyšší cenou elektřiny. Úřad srovnává ceny v devětatřiceti státech Evropy.

Tuzemské domácností platí podle Eurostatu za megawatthodinu elektřiny 317,9 eur, tedy v přepočtu 7736 Kč včetně DPH. Cena zahrnuje obchodní i regulovanou část ceny, včetně poplatků a daní. Podle dodavatelů energií tato částka sedí.

Částka reportovaná Eurostatem by měla reflektovat, kolik Češi skutečně za elektřinu platí. Český statistický úřad sbírá údaje od největších dodavatelů energií o cenách, které zákazníci platí na různých produktech, a údaje tak pocházejí od více než 90 procent maloodběratelů na trhu.

Více za elektřinu v prvním pololetí 2025 platili jen Němci, Belgičané, Dánové, Italové a Irové. O dvě příčky si však tuzemsko oproti druhému pololetí loni polepšilo, neboť ceny elektřiny v Itálii a Irsku byly letos vyšší.

Češi se stále nacházejí nad evropským průměrem, který je 287,2 eur za MWh (6982 Kč za MWh). Blíží se však cenovému průměru v eurozóně, což je 300,6 eur za MWh (7307,8 Kč za MWh).

Je třeba dodat, že toto srovnání zahrnuje spotřebitele jak s nižší, tak vyšší spotřebou. Ceny elektřiny se však liší podle toho, kolik jí domácnost spotřebuje. V Česku zákazníci, kteří proud využívají například k topení a ohřevu vody, platí za MWh méně než ostatní. Pokud by se ze statistiky oddělily právě tyto domácnosti, Češi by byli až 13. nejdražší. Naopak v Rakousku či Německu se mezi maloodběrateli a velkoodběrateli cenové rozdíly nedělají.

Proč mají Češi stále jednu z nejvyšších cen elektřiny, když ceny v nabídkách dodavatelů energií klesají a cena na velkoobchodním trhu stagnuje? Na jedné straně stojí neochota státu pokračovat v jakékoli státní pomoci občanům s cenami energií, na druhé straně „problému“ jsou však domácnosti samy.

Odpověď na danou otázku bude stejná, jako byla v průběhu roku 2024, kdy vláda rozhodla, že domácnostem již nebude žádným způsobem dotovat ceny energií. Ještě v roce 2023 jim totiž ze státního rozpočtu hradila část obchodní ceny, část poplatků za distribuci a přenos elektřiny a zároveň jim v plné výši dotovala částku za obnovitelné zdroje energie.

Češi tak nesou veškerou váhu ceny energií sami, zatímco v zahraničí tyto náklady často stále masivně dotuje stát. Úlevy se také odrážejí v cenových statistikách, což Česko posouvá automaticky mezi dražší země.

„Levnější ceny elektřiny mají právě ty státy, kde ceny energií pro domácnosti jsou výrazně státně regulované, jako Slovensko, Maďarsko, nebo Francie, kde stále dožívá systém, kde část elektřiny od státní společnosti EDF se prodává na trhu za dotovanou cenu,“ popisuje analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Stejně jako Česko však přišly o podporu i jiné státy, jako třeba Polsko. Tamní vláda loni zrušila nulovou daň u energií, vrátila ji na původní úroveň - a země se tak v evropské statistice posunula o devět příček výš mezi státy s vyššími cenami energií.

Nižší sazby DPH jsou mezi výjimkami, které Česko nepraktikuje. Na elektřinu má stále nasazenou vyšší sazbu 21 procent, přitom harmonizovaná sazba DPH je 15 procent. Nižší sazba je zároveň jednou z jednodušších cest, jak může stát občanům v ceně elektřiny ulevit.

Nižší DPH u energií už Česko v minulosti odzkoušelo, a to v posledních měsících roku 2021 a zkraje roku 2022. Za jejím snížením ještě stála předchozí vláda Andreje Babiše, ale tuto pomoc dosluhující ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) shledal jako nezákonnou a zastavil ji.

Vyšší sazbu má paradoxně jen Maďarsko, které elektřinu zdanilo 27 procenty. „Tamním spotřebitelům to však může být docela jedno, protože mají sraženou cenu komodity administrativně určeným stropem, a tak vysoké DPH nehraje roli. Cenu elektřiny jim sanuje stát,“ popisuje Gavor.

Rozdíl mezi dotovanou cenou elektřiny a cenou, do níž stát nezasahuje, ilustruje také Slovensko. Spotřebitelé tam podle dat Eurostatu platí o více než třetinu méně než Češi. Cenovka jedné MWh ukazuje 188,7 eur (4587 Kč). „Cenu částečně sanuje společnost Slovenské elektrárne, která spotřebitelům dodá elektřinu za nižší než tržní ceny výměnou za to, že na ni stát neuvalí zvláštní daň z nadměrného zisku,“ popisuje Gavor.

Do nepříznivého srovnání Česka s ostatními zeměmi promlouvá i fakt, že zhruba polovina tuzemských domácností zůstává na produktech na dobu neurčitou, kde jsou ceny napříč trhem vůbec nejvyšší. V porovnání s fixovanými produkty se cena za MWh může lišit i o tisícikorunu.

„Spousta spotřebitelů je dost pasivních. Miliony odběratelů jsou na produktu na dobu neurčitou a v podstatě nezměnili dodavatele desítky let. Každý dodavatel je i podnikatel, a ne že by tyto spotřebitele zanedbávali, ale nemají pro ně úplně nejlepší ceny,“ říká Gavor.

Podle něj však v tomto ohledu Češi nejsou více zpátečničtí než obyvatelé okolních států, jen nevyužívají možnosti, které jim dodavatelé dávají.

Pokles cen elektřiny v nabídce dodavatelů energií rychleji ukazují data společnosti ENA, která sleduje nabídku dodavatelů energií ve 12 státech Evropské unie, včetně Česka. Nereflektuje tak to, kolik domácnosti skutečně platí, ale jaké produkty jim obchodníci nabízejí.

Průměrná nabízená cena elektřiny vychází na 276 eur za MWh, tedy 6716 Kč s DPH. To je rozdíl přes tisíc korun oproti tomu, co lidé skutečně platí podle dat Eurostatu.

Z této statistiky vycházejí Češi podstatně lépe. Z dvanáctky zemí jsou pátí nejlevnější za Francií, Nizozemskem, Slovenskem a Maďarskem, kde s cenami výrazně pomáhá stát.

Výraznější pokles obchodní částky ceny elektřiny je nyní málo pravděpodobný, neboť ceny na burze stagnují. Dokazuje to i pomalejší zlevňování dodavatelů energií, kteří v posledních měsících jdou s cenou níž nanejvýš o stokoruny či pouze desetikoruny na MWh. Aby někteří docílili vyššího poklesu, snižují i svou marži.

Vývoj velkoobchodních cen potvrzuje, že se evropský energetický trh po turbulentních letech stabilizoval. „Ceny elektřiny i plynu se drží v poměrně úzkém pásmu a reagují spíš na krátkodobé vlivy – počasí, naplněnost zásobníků nebo náladu na komoditních trzích. Před nadcházející zimou ale zůstává několik otazníků, které mohou trh znovu rozhýbat,“ říká Tomáš Plocek, vedoucí oddělení pořizování energií společnosti E.ON Energie.

Cenu ovlivňují i zásoby plynu, které jsou menší než v předchozích letech. Stále je ho ale v zásobnících dostatek, i proto nejsou vidět na trzích velké cenové výkyvy. „Vzhledem k propojenosti evropských trhů ale nelze očekávat, že by se české ceny vyvíjely odlišně. Nižší zásoby a chladné počasí se nicméně projevily mírným nárůstem ceny plynu na přelomu září a října,“ popisuje Plocek.

V příštích letech by si však Česko mohlo v žebříčku cen elektřiny polepšit, pokud budoucí vláda hnutí ANO dodrží, co ohledně snižování cen energií slíbila. „Jeden z prvních kroků bude převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet. Věřím, že se takhle domluvíme v rámci nějakého koaličního partnerství, alespoň pro mě je to zásadní věc,“ uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Cena jedné MWh elektřiny by tak klesla o 599 Kč včetně DPH. Havlíček však plánuje použít evropský Modernizační fond k dotování nových projektů pro distributory elektřiny a provozovatele přenosové soustavy, což by se sice v budoucnu do cen elektřiny promítlo, ale otázkou je, kdy a v jaké míře. Je například možné, že by poplatky za distribuci a přenos neklesly, ale nezdražily by.

V cenách elektřiny z první poloviny roku 2025 by snížení o poplatky za obnovitelné zdroje poslalo Česko blíž k současnému průměru v EU a zároveň pod cenový průměr eurozóny.