Článek
Do pěti let může téměř třetina českých firem změnit své majitele. O odchodu z byznysu a prodeji firmy do pěti let totiž nyní uvažuje podle J&T Banka Business Reportu celkem 31 procent podnikatelů. Ve skupině těch, kdo začali podnikat mezi lety 1996 a 2005, jde dokonce o 35 procent respondentů z řad majitelů velkých českých firem.
Zpráva provedla průzkum mezi více než stovkou českých firem s průměrným ročním obratem nad 500 milionů korun.
„Český byznys vstupuje do další vývojové fáze. Nejde jen o přirozenou generační výměnu podnikatelů, kteří začínali v devadesátých letech. Firmy dospívají i jako organizace – přemýšlejí více strategicky, expandují, učí se z vlastních byznysových zkušeností a profesionalizují své řízení,“ komentuje výsledky ředitel úseku úvěrových obchodů a člen představenstva J&T Banky Jan Kotek.
Nejmladší podnikatelé chtějí vydělat
Za prodejem společností stojí zejména generační obměna, kdy „otcové zakladatelé“ nemají nástupce ve své rodině.
„Významné množství českých firem má vlastníky již od 90. let stále stejné. Jsou tedy o zhruba 35 let starší, než když firmy zakládali,“ uvádí partner poradenské firmy Deloitte Advisory Petr Dědeček. V době prodeje za pět let tak mohou mít často přes sedmdesát let.
Podobně se vyjadřuje rovněž zakladatel poradenské skupiny Talers Zdeněk Mikolášek: „Devadesátkoví zakladatelé se dostávají do důchodového věku a nástupnictví nějak musí řešit.“ Prodej je tak jednou z možností.
Své firmy ale plánují prodat nejen zakladatelé společností z devadesátek, kdy se začínal v Česku budovat kapitalismus. Zajímavostí je, že podobně jako nejstarší generace vlastníků chtějí prodávat své firmy rovněž nejmladší podnikatelé, kteří začali podnikat teprve po roce 2005.
„Ukazuje to, že mladší generace často nevnímá firmu jako svůj celoživotní odkaz. Chtějí vybudovat úspěšný byznys, prodat ho a věnovat se dalším projektům,“ upozorňuje Kotek.
„Zejména mladší ročníky mnohdy zakládají společnosti s vizí relativně brzkého prodeje a tím pádem již od začátku nejsou s firmou tolik emočně spojeni a prodej firmy je pro ně přirozeným krokem bez větších emocí,“ doplňuje ho výkonný ředitel Patria Corporate Finance Tomáš Adámek.
Podobně se vyjadřují i další experti. „Mladší generace podnikatelů někde s věkem do 35 let věku se na podnikání dívá spíše jako na investici. Platí to zejména v rychle se rozvíjeních sektorech, jako je IT, technologie apod.,“ popisuje Dědeček. Řada firem jsou navíc start-upy, kdy vlastníci završí její rozvoj právě prodejem.
Na trhu fúzí a akvizic jsou však viditelné i další trendy, které souvisejí s generační obměnou. „Setkáváme se se situacemi, kdy děti majitele firmu převezmou, několik let ji řídí, ale časem usoudí, že je podnikání nenaplňuje a požádají nás o prodej firmy,“ doplňuje Adámek.
Další změny souvisí s událostmi posledních několika let, kdy majitelé zažili několik krizí. Před šesti lety svět zasáhla světová pandemie koronaviru a následně přišla energetická krize spojená s ruskou agresí na Ukrajinu. A letos opět zažívá svět globální inflační vlnu kvůli útoku USA a Izraele na Írán, což zkomplikovalo dodávky ropy a zemního plynu přes Hormuzský průliv, kterým za běžných okolností proudí okolo pětiny světových dodávek ropy.
„V poslední době vidíme i trend částečného exitu českých vlastníků z podnikání a částečnou monetizaci svých podnikatelských aktivit. Je to přirozené chování v době rozsáhlých nestabilit a to zejména, pokud máte ‚vsazeno‘ na jednu kartu - vlastníte a řídíte jednu firmu,“ líčí Dědeček.
Transakce na trhu ale nebudou ovlivňovat jen prodeje firem, ale na druhou stranu i expanze českých podnikatelů. Zatímco jedni vlastníci budou prodávat, tak jiní hodlají nakupovat a to i v zahraničí. „České firmy mají vyšší ambice a chtějí se posunout skokově. Uvědomují si, že organický růst je pomalý, zatímco akvizice mohou přinést rychlejší dynamiku,“ říká Knotek.
Akviziční apetit
České firmy tak chtějí sice nejčastěji realizovat další růst pozvolným rozšiřováním byznysu, přičemž jde o 78 procent firem. Akvizice vidí jako další cestu pro svůj rozvoj 41 procent, což je staví na druhé místo mezi možnosti pro další expanzi.
Nejvíce firem – sedmdesát procent – chce růst na českém trhu i v zahraničí, 28 procent uvažuje o akvizicích jen v Česku a dvě procenta pouze na zahraničních trzích. Větší apetit na přebírání firem mají větší společnosti.
„Zejména větší firmy s vyšším tržním podílem na malém trhu, jako je ten český, se bez akvizic neobejdou. Také růst v zahraničí je mnohdy jednodušší formou akvizic,“ uvádí Dědeček. Postupně růst na zahraničním trhu může totiž být podle něj během na dlouhou trať. „Akvizicí konkurenta na zahraničním trhu obvykle vstupujete už do rozjetého vlaku,“ dodává.
Podle Adámka půjdou tuzemské firmy zejména na sousední trhy. „Historicky byla přirozená cesta vždy přes Slovensko a dále do regionu střední a východní Evropy. V současné době se však více a více firem vydává i na západ,“ dodává Adámek s tím, že jde hlavně o německy mluvící země. Absolutní většina přeshraničních akvizic podle něj „míří do Evropy a jen zřídka kdy za hranice Evropy“.
V zahraničí masivně investuje zejména vládce skupiny EP Group Daniel Křetínský, zbrojařský magnát Michal Strnad nebo například majitel skupiny KKCG Karel Komárek.
V příštích letech tak bude investiční aktivita českých firem vysoká. K tomu jim ostatně pomáhají solidní výsledky. Celkem 38 procent podniků totiž podle J&T Banka Business Report v uplynulém roce rostlo rychleji, než samy očekávaly, dalších 37 procent pak naplnilo své plány.
