Článek
Český miliardář Daniel Křetínský se přihlásil do soutěže o největší německý energetický majetek v rukou státu. Jeho EPH, energetická část EP Group, podala nezávaznou nabídku na převzetí celého energetického koncernu Uniper.
Pro Křetínského by to byla největší akvizice v dosavadní historii skupiny, která by předčila i nákup britské Královské pošty za 100 miliard korun. EP Group se k transakci nevyjádřil.
EP Group je dnes rozsáhlým holdingem, pod který spadá energetika, logistika i velkoobchod. Loni jeho tržby vzrostly na 66,8 miliardy eur, hrubý provozní zisk byl 5,3 miliardy. Do skupiny přitom ještě nebyly plně započítány všechny akvizice z poslední doby, jako například německé Metro, britská královská pošta a logistická společnost GLS či navýšení podílu ve Slovenských elektrárnách. Při započtení akvizic za celý rok by hrubý provozní zisk (EBITDA) dosáhl téměř 7 miliard a tržby 81 miliard eur.
Německý stát chce prodat zhruba 74 % akcií energetické skupiny Uniper (drží 99,12 % a chce si podržet 25 % plus jednu akcii). Tržní kapitalizace Uniperu na burze je kolem 19,5 miliardy eur, takže hodnota podílu vychází na 14,5 miliardy.
„Reálně ale bude cena zřejmě nižší, protože tento kurz v sobě již zahrnuje očekávanou prémii za převzetí, a navíc je množství volně obchodovatelných akcií nižší než jedno procento. Při tak nízkém množství dochází k situaci, kdy hodně peněz nahání málo akcií, a výsledkem je umělý tlak na růst ceny,“ uvedl investiční stratég skupiny Direct Tomáš Pfeiler.
Podle informací Seznam Zpráv by tuto sumu EP Group nemělo problém zaplatit. Současný čistý finanční dluh EP Group ke konci loňského roku činil 10,9 miliard eur, což je zhruba dvojnásobek hrubého provozního zisku. Samotný energetický holding EPH má tento poměr zadlužení ještě nižší (cca 1,5násobek).
Zvučná jména mezi soupeři
Křetínský však není jediným zájemcem. Podle Bloombergu podaly společnou nezávaznou nabídku investiční skupina KKR společně s německou RWE. Své nabídky mají i norský Equinor a konsorcium Brookfield Asset Management a kanadského penzijního fondu CPPIB. Mezi uváděnými zájemci jsou také TAQA z Abú Zabí, TotalEnergies (v němž Křetínský drží zhruba pětiprocentní podíl), Fortum, Vattenfall, JERA a CDPQ, přičemž jde o nepotvrzené nabídky.
Nejzajímavější je spojení RWE s americkým fondem KKR, kteří jsou pro Křetínského největšími rivaly. Šéf RWE Markus Krebber ještě v srpnu tvrdil, že o koupi Uniperu zájem nemá. RWE je největším německým konkurentem Uniperu. Společná nabídka přitom může naznačovat, že s finančním investorem KKR by si mohli majetek rozdělit, kdy RWE by získala jen vybrané části, například obchodování, paroplynové elektrárny a vodíkové projekty, aby se vyhnula nařčení z tržního monopolu.
„Nevýhodou pro investory je zejména skutečnost, že si německý stát plánuje ve firmě ponechat blokační menšinu. To znamená, že kupující nebude se společností moci zacházet čistě dle svého uvážení, nemůže například libovolně rozprodávat aktiva. Z toho vyplývá, že se skupina spíše hodí do portfolia strategickému investorovi,“ dodal Pfeiler.
Křetínského může hendikepovat i německá politika. Podle Handelsblattu nebude snadné získat na svou stranu zaměstnance, jelikož odbory od začátku avizovaly, že prodej strategickému investorovi by vnímaly jako nepřátelské převzetí. V případě britské Královské pošty však už Křetínský potvrdil, že se dokáže dohodnout i s odbory.
Obrovský krach a záchranná akce
Uniper je düsseldorfský koncern, který se v roce 2016 oddělil od E.ONu. Působí ve více než 40 zemích – hlavními trhy jsou Německo, Británie a Švédsko – a zaměstnává přibližně 7 200 lidí. Zajišťuje nákup, uskladnění, obchod a prodej plynu a elektřiny a vyrábí elektřinu v uhelných i plynových elektrárnách. Dodává zhruba pětinu německého plynu, provozuje největší německé zásobníky a ovládá téměř čtvrtinu systémově důležité záložní kapacity.
Když Rusko po invazi na Ukrajinu zastavilo dodávky plynu, musel Uniper nakupovat náhradní plyn za rekordní spotové ceny, ale zároveň dál dodávat zákazníkům za dříve sjednané ceny.
Formálně nezkrachoval, ale k insolvenci měl blízko. Realizované dodatečné náklady za plyn v roce 2022 činily asi 13,2 miliardy eur a celkové 19,1 miliardy. Koncern skončil v obrovské ztrátě 19,1 miliardy eur. Německo následně do firmy vložilo 13,5 miliardy eur nového kapitálu a získalo 99,12 % akcií.
Celková podpora však byla podle Reuters výrazně vyšší než přímá injekce. Evropská komise záchranu schválila s podmínkou, že stát do konce roku 2028 sníží podíl na 25 % plus jednu akcii.
V roce 2023 však už zase firma začala vydělávat a stabilizovala se. I letos se jí dařilo. V prvním pololetí vzrostl hrubý provozní zisk o 88 % na 711 milionů eur a upravený čistý zisk o 187 procent na 388 milionů.
Pro Křetínského to je už druhý kontakt s touto německou firmou. V roce 2019 EPH přebral od Uniperu všechna jeho aktiva ve Francii, mimo jiné společnost zabývající se prodejem energií, dvě plynové elektrárny v Saint-Avold, dvě uhelné elektrárny v Saint-Avold a Gardanne, elektrárnu na spalování biomasy v Gardanne a větrné a solární elektrárny.
Přímý prodej strategickému investorovi je však jen jednou variantou, která navíc nebude dokončena dříve než příští rok. Druhou je prodej státního podílu přes burzu. Pro německé politiky je nejdůležitější důvěryhodnost investora, jelikož Uniper zajišťuje strategické dodávky plynu.
