Článek
Tradiční hradecký výrobce pianin a klavírů loni prodělal 44 milionů korun a stejnou čistou ztrátu měl i rok předtím. Náklady v posledních letech prudce rostly a trh se dramaticky změnil. Klasické nástroje vytlačuje digitalizace i nabídka z druhé ruky.
Aby Petrof přežil, přesunul výrobu levnějších modelů do Asie, propouštěl a hradecký provoz zmenšuje do jediné budovy.
Mnohdy bylo hůř. Za 162 let historie značky už Petrofové ustáli řadu krizí. Vždy si dokázali nějak poradit a firmu udržet na nohou. V době světové hospodářské krize ve 30. letech dvacátého století podnik vyráběl i železniční pražce. Přežil nacismus, komunistické znárodnění i hrozící bankrot v roce 2004. Během hypoteční krize po krachu banky Lehman Brothers se Petrof pustil do výroby luxusního nábytku. A dnes, po covidové a inflační vlně, se zmenšuje, část nástrojů vyrábí v Indonésii a hledá náhradu za výpadky odbytu v Číně a v Rusku.
Výsledky senátních voleb 2026 a kdo kandidoval
Do dalšího obtížného období ale teď Petrof poprvé vstupuje s majitelkou, která svůj čas rozdělí mezi firmu a politické angažmá. Přitom ještě v roce 2016 v rozhovoru pro deník E15 vstup do politiky odmítala. „Nikdy jsme jako rodina Petrof nebyli v politice angažovaní a ani já nemám tyto ambice,“ řekla.
Jak nyní vysvětlila pro Seznam Zprávy, ke změně postoje ji přiměla nespokojenost s postupem vlády ANO, s rychlými změnami zákonů a se způsobem, jakým vláda hospodaří.
„Stokrát jsem si pokládala otázku, jestli mi to za to stojí. Do politiky jsem jít nechtěla. Nelíbí se mi ale, jak se situace vyvíjí, jak postupuje vládnoucí hnutí ANO, jak rychle mění zákony a jak přistupuje k rozpočtu. Kdy jindy vstoupit do politiky než teď,“ vysvětlila Zuzana Ceralová Petrofová, co ji k rozhodnutí motivovalo. Do Senátu kandidovala za ODS.
Reportáž z výroby klavírů Petrof.Video: Šimon Felenda, Seznam Zprávy
Petrof už čtyři roky řídí její dcera Anna. Nově zvolená senátorka zastává pozici jednatelky a prezidentky firmy, často létá na zahraniční cesty a těchto rolí se vzdát nechce. „Teď nevidím důvod některou z funkcí opouštět. Pokud by se ale ukázalo, že to nezvládám, řešila bych to stejně jako jiné záležitosti ve firmě,“ uvažuje. Dodává však, že by dala přednost Senátu, pokud by se důležité hlasování krylo s cestou za zásadním zahraničním klientem.
Pokračování ve firmě považuje za svou výhodu oproti kariérním politikům. „Ve chvíli, kdy tyto praktické věci opustím, stanu se panákem v politice, a to nechci,“ řekla.
Kromě toho, že se představitelka páté generace rodiny Petrofů vymezuje proti vládní politice, kritizuje také směřování Evropské unie a praktické naplňování environmentálních ambic.
„Green Deal má nesmyslné podmínky, vylijeme vaničku i s dítětem. Ve mně už to přeteklo. Než všechny firmy odejdou podnikat mimo Evropu, je potřeba se k tomu postavit čelem,“ předkládá další důvod, který ji přiměl ke vstupu do politiky.
„Namísto toho, aby EU naplno řešila obranu, konkurenceschopnost a tržní prostředí, přibývají regulace a dotace běží v plném proudu,“ vyjádřila se.
Už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla, že Evropa je na výrobu příliš drahá, a to hlavně kvůli cenám energií nebo práce, ale i kvůli dalším povinnostem, jako jsou hygienické kontroly, kontroly bezpečnosti práce nebo provozu lakoven. Kritizovala rostoucí byrokracii okolo dokládání původu materiálů a certifikátů.
Petrofová zdůraznila i důležitost ekonomické diplomacie, která firmě pomáhá získávat zakázky například v Uzbekistánu a Saúdské Arábii. Hledání dalších odbytišť je pro výrobce klavírů zásadní, protože poptávka po akustických pianech v Číně se podle konkurenční Yamahy za tři roky do začátku roku 2025 propadla zhruba na čtvrtinu a Petrof po ruské invazi na Ukrajinu přišel také o ruský trh. Ještě v roce 2014 do Ruska směřovala přibližně pětina jeho prodejů.
Čínu však Petrof neopustil. Jak by tedy jeho spolumajitelka v Senátu hlasovala o spolupráci s Tchaj-wanem, pokud by tím mohla ohrozit čínské zakázky firmy? Na to Petrofová přímo neodpověděla. Zdůraznila, že se těžiště rodinného podnikání přesunulo jinam, mimo jiné na Blízký východ, do Singapuru a navzdory americké celní politice si buduje zázemí i v USA.
Předstupněm jejího vstupu do politiky bylo více než tříleté působení v Národní ekonomické radě vlády (NERV). V poradním sboru kabinetu Petra Fialy se v letech 2022 až 2025 podílela na přípravě opatření na podporu hospodářského růstu a pomoc průmyslu během energetické krize.
Byla členkou pracovní skupiny vedené Dominikem Stroukalem, která připravila 37 návrhů na rozhýbání ekonomiky, zveřejněných v lednu 2024. Zahrnovaly například pružnější zákoník práce, efektivnější státní správu či rychlejší povolování výstavby. Zapojila se také do pracovní skupiny k přijetí eura.
