Článek
Tuzemské stavební firmy mají velká očekávání od stavby nových dukovanských bloků. Podle politických proklamací i slibů investora Elektrárny Dukovany II a jihokorejského dodavatele KHNP by český průmysl měl obstarat alespoň 60 procent veškerých dodávek.
„Myslím, že 60 procent je veřejný slib, který tady padl a máme k němu směřovat, nebo i k většímu podílu. Vůbec si nepřipouštím, že bychom toho nedosáhli. Je to příležitost i pro korejské a české firmy s perspektivou dlouhodobější spolupráce. Předpokládám, že ani KHNP tady nebude chtít zůstat jen u této spolupráce na Dukovanech,“ řekl na konferenci Jádro prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Z daného podílu tvoří stavební část 20 až 30 procent, což představuje šanci pro tuzemské stavební firmy. Ty věří, že si sáhnou na maximum stavebních prací, které obří projekt nabízí. „Stavební firmy jsou připraveny dodat 100 procent stavební části,“ říká Karel Volf ze společnosti Metrostav.
České firmy mají šanci uspět ve všech oblastech výstavby, ale zejména ve stavební části, neboť dobře znají zdejší prostředí. „Jsem přesvědčený, že české firmy jsou schopné to dodat ve stejné kvalitě a ceně, jako firmy odjinud,“ dodává generální ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II Petr Závodský.
Účast na projektu v Dukovanech pro tuzemský průmysl představuje šanci na účast v jaderných zakázkách v zahraničí, pokud se osvědčí u dodavatelů, kteří je budou stavět. U Dukovan nejde jen o KHNP, ale také o americkou společnost Westinghouse, která bude jedním ze subdodavatelů.
„Součástí dodavatelského řetězce bude i Westinghouse, který bude stavět jaderné bloky v Polsku, takže i to je příležitost pro české firmy,“ říká ředitel sekce jaderná energetika na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Ehler.
Člen dozorčí rady společnosti Hochtief Pavel Růžička věří, že účast českých firem může přesáhnout deklarovaných 60 procent. „Bude to 80 procent, ale pro stavebnictví věřím, že to bude 100 procent,“ uvedl na konferenci Jádro.
Stavebnictví má mnoho možností, jak se na projektu podílet - od stavby ubytování pro pracovníky, přes dopravní stavby po práce na samotné elektrárně, kterou mohou postavit od základů po klíčové technologie, jako jsou chladicí věže či ochranná obálka reaktoru. Firmy nyní očekávají, že bude brzy vypsáno výběrové řízení na stavbu chladicích věží, které mají být vysoké přes 180 metrů.
Cíl 60 procent je reálný i z pohledu ministerstva průmyslu. „Věřím, že dosáhnou ještě většího čísla,“ říká Ehler.
Český průmysl má k dosažení či překročení milníku nejen ambice, ale podle Josefa Kotrby, předsedy Svazu energetiky, i schopnosti. „Když se budeme snažit, máme šanci to překročit, nebo toho dosáhnout. Máme tady pěkné kusy dodavatelské řetězce. Budeme usilovat o to, aby se české firmy mohly podílet i na dalších projektech,“ popisuje Kotrba.
Energetici i politici s oblibou říkají, že dukovanský projekt znamená spolupráci až na příští století. Počítá se s tím, že příprava a stavba jednoho bloku v Dukovanech zabere zhruba jedno desetiletí, dalších 60 a více let se budou bloky provozovat. V současnosti se však provoz bloků běžně prodlužuje i za horizont 80 let.
Stavební konstrukce tak musí být natolik kvalitní a bezpečná, aby vydržela právě 80 let, což podle zástupců stavebního průmyslu české firmy umí. Stavaři si také musí včas sehnat dostatek materiálu, přičemž mohou využít lokální suroviny jako štěrkopísek, kamenivo či cement. Jeden blok elektrárny totiž „spolkne“ zhruba 100 až 200 tisíc kubíků betonu.
Stavařům mohou chybět lidé i materiál
Z čeho a kdo velké strategické stavby, jako je jádro a dopravní infrastruktura, postaví, je pro tuzemské společnosti klíčovou otázkou. „Cena stavebních prací roste. Suroviny budeme získávat v zahraničí dráž, než když si je budeme dobývat doma,“ popisuje Zajíček.
Podle analýzy ministerstva průmyslu a obchodu bude pro stavbu nových bloků potřeba 8000 nových pracovníků, některé studie uvádějí i více. Situace na trhu práce a obzvlášť ve stavebnictví je kritická - v době stavby nového jádra může v sektoru podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví chybět 74 tisíc lidí.
„O kapacity bych měl seriózní obavy. Kdo si je zajistí, bude mít vyhráno, jinak je tady oprávněná obava, že cena zakázek poroste. Jinak v roce 2030 bude stavařina přehřátá,“ říká Volf.
Management stavby by podle něj měl zůstat český, ale Metrostav ohledně příchodu pracovníků spolupracuje i s dalšími státy Evropské unie, další možností je i Ukrajina. Odkud lidé budou přicházet, je také na dohodě se společností Daewoo, která má zastřešovat stavební část Dukovan pod KHNP.
„V nějaké špičce to problém bude, ale postupně si jsme schopni je zajistit. Musí to být stále z evropských zemí, to si myslím, že je nejjednodušší cesta,“ dodává Růžička.
Pro stavební firmy je nyní důležité, aby měly zajištěny zakázky na delší dobu dopředu, nemohou spoléhat jen na stavbu jaderných elektráren, aby nabrané zaměstnance mohly využít do budoucna jinde. „Když stavební firmy nebudou vědět, že zakázky tady v příštích deseti letech budou, tak si personální kapacity ani zajišťovat nebudou,“ upozorňuje Zajíček.
Zapojení českých firem dává smysl i do budoucna, kdy by se mohly podílet na servisu a údržbě elektrárny.
Česko má navíc výhodu, že umí jaderné elektrárny provozovat samo a má s tím bohaté zkušenosti, neboť zdroje v Temelíně a Dukovanech zde fungují od minulého tisíciletí. Obě stavby jsou navíc z 90 procent „složeny“ českými firmami. „Elektrárny si jsme schopni sami provozovat, samozřejmě musíme dovážet jaderné palivo, ale to jsme schopni nakoupit na tři roky dopředu,“ popisuje Závodský.
Samotná stavba prvního jaderného bloku by v Dukovanech měla začít v roce 2029. První jaderné palivo by do Dukovan mělo být zavezeno roku 2036. S odstupem by se měl začít stavět i druhý blok. Současná vláda počítá s tím, že se později postaví i další jaderné bloky v Temelíně, na které má společnost KHNP opci. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) by chtěl vidět i nabídky na Temelín od dalších dodavatelů, nejen od Korejců. Pokud se však korejská nabídka ukáže jako nejvýhodnější, bude logickým krokem opci aktivovat. Zatím však není dobojováno.
