Článek
Jadernou energetiku v Česku čeká v příštích letech rozsáhlý rozvoj i generační obměna. To otevře řadu nových pozic, které si vyžádají pracovníky z různých oborů.
Podle odhadů ministerstva průmyslu bude jen pro plánovanou výstavbu nových jaderných zdrojů potřeba více než osm tisíc absolventů technických i dalších oborů, přičemž další tisíce pracovníků si vyžádají navazující investice a provoz. Jen jaderné elektrárny Temelín a Dukovany nyní zaměstnávají dohromady asi tři tisíce lidí.
„Pokud má česká energetika zvládnout nástup nových jaderných projektů, bude nutné výrazně posílit financování a vytvořit podmínky, aby vysoké školy mohly připravit více kvalitních absolventů. Bez toho se celá ambice rozvoje jádra může velmi rychle dostat na svůj limit,“ říká František Steiner, děkan Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni.
Stávající jaderné bloky nebudou vyrábět do poloviny 30. let, do kdy měly původně povolení, ale alespoň o 30 let déle. Paralelně s nimi poběží ještě stávající bloky v Temelíně, dva nové v Dukovanech a počítá se také s dalšími dvěma novými v Temelíně. K nim by měly přibýt i malé modulární reaktory (SMR). První ze šesti má vyrůst v Temelíně ve druhé polovině 30. let.
Elektrárna Dukovany II, která bude provozovat dva nové dukovanské bloky, už má představu, kolik lidí její provoz spolkne. „Co se týká konkrétně provozního personálu, tak počítáme, že pro oba bloky budeme potřebovat přibližně 800 zaměstnanců. Celkový plánovaný počet, včetně centrálních útvarů (např. finance, právní, HR, nákup apod.), bude kolem 1 500 osob,“ říká mluvčí Elektrárny Dukovany II Alice Horáková.
Nabízí se otázka, jestli napjatý tuzemský trh práce dokáže personální potřebu nových jaderných zdrojů pokrýt. I proto, že se nezaměstnanost v Česku dlouhodobě drží pod úrovní tří procent. Křivka potřeby pracovníků bude podle ministerstva od roku 2029 stoupat.
Jaderná elektrárna však nehledá jen specifické odborníky na jadernou energetiku, kteří prošli vysokoškolskými obory, jež mají jádro v názvu. Jádro je totiž „multiprofesní“ záležitostí – od projektování, řízení kvality, bezpečnosti přes ochranu životního prostředí a bezpečnost práce i IT bezpečnost, potřeba jsou i obchodníci či právníci.
Pro chod jaderných elektráren je nezbytná i jejich údržba a servis, který zajišťují partnerské či dceřiné společnosti ČEZu. Právě pracovníků v „modrých límečcích“ je aktuálně nedostatek. V Česku je obecně nouze o svářeče, přičemž na jednoho připadá 3,6 pracovní nabídky. ČEZ se však snaží tuto mezeru zaplnit.
„Před pár lety třeba zmizel z trhu obor svářeč-potrubář. Takže na to taky musíme umět reagovat a reagujeme,“ říká člen představenstva ČEZ a ředitel divize Jaderná energetika Bohdan Zronek. Nedávno totiž ČEZ zřídil stipendijní program pro svářeče-potrubáře ve škole v Hněvkovicích. Talentovaní studenti za finanční příspěvek spolupracují s ČEZ se závazkem, že pro něj následujících několik let budou pracovat. „Věřím, že takový obor brzy otevřeme i v Třebíči,“ dodal Zronek.
U svářečů má ČEZ zatím jednotky stipendistů, v součtu s jinými obory nabízí stipendium zhruba 50 studentům.
Každý rok je situace na trhu práce v jaderné energetice jiná. Někdy je těžší sehnat elektroinženýry, jindy stavaře. „Teď musím říct, že se nám daří nabírat vysokoškolské profese. Nyní ale není úplně jednoduché nalákat dobré řemeslníky,“ popisuje Zronek.
Kdo bude řídit nové bloky?
Nové jaderné bloky už bude pravděpodobně obsluhovat i generace, která aktuálně studuje, nebo ke studiu teprve nastoupí. Nábor na obsluhu nových bloků však není tak jednoduchý, protože odborná příprava některých pozic trvá několik let.
S budováním provozního personálu proto EDU II začne již letos. „V posledních dvou letech vidíme vzrůstající zájem studentů (středoškolských i vysokoškoláků) o technické obory související s jadernou energetikou, což je skvělé,“ popisuje Horáková.
EDU II spolupracuje se skupinou ČEZ, aby za pár let měla k dispozici proškolené lidi. První nový dukovanský blok by měl být podle dosavadních plánů uveden do provozu v roce 2036 a další velké i modulární reaktory by měly následovat v příštích letech.
„Provozní personál pro nové bloky z velké části bude muset projít přes ty současné, aby dostal potřebné roky praxe. To znamená, že pokud chcete třeba směnového inženýra, tak ten musí na operátorských pozicích a pozici vedoucího bloku strávit vždycky jeden nebo dva roky plus rekvalifikaci, takže to trvá minimálně osm a půl roku,“ popisuje Zronek.
Absolventi musí projít od nejméně náročných pozic v elektrárně po ty nejnáročnější a na každém stupni žebříčku musí strávit nějakou dobu. Jde o standardní proces, který vyžaduje česká legislativa.
Podobnou cestu musí absolvovat třeba také inspektoři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), kteří budou držet dozor nad provozem nových elektráren. „Vyžadujeme, aby inspektoři měli určité osobnostní psychologické charakteristiky, aby byli třeba odolní proti stresu, aby se dokázali samostatně rozhodovat, aby dokázali být odolní vůči monotónnímu jednání, aby byli emočně stabilní. Prochází psychologickým vyšetřením, což stanovuje přímo právní předpis,“ popisuje šéf SÚJB Štěpán Kochánek.
Práce na některých pozicích v jaderné energetice proto vyžaduje čas a vůli, což může být demotivující, zvlášť pro Generaci Z (lidé narození mezi lety 1997 až 2012), která klade větší důraz na vyvážení pracovního a volného času. SÚJB se na to snaží reagovat například zvolněním některých požadavků.
Jádro však nabízí jedny z nejlépe placených pozic jak v Česku, tak ve světě. Inzerát ČEZ na pozici operátora v jaderné elektrárně uvádí průměrnou nástupní mzdu 68 tisíc Kč měsíčně plus různé benefity, jako třeba příspěvek na bydlení 10 tisíc Kč měsíčně. Po praxi dlouhé 2,5 roku se pak průměrná mzda pohybuje kolem 93 tisíc Kč.
Personální situace v jaderné energetice v Česku je v současnosti stabilní. Nyní je úkolem ČEZ udržet si současné lidi. „Jaderky teď nepotřebujeme nafukovat, potřebujeme udržet to, co máme. A tím, že nám odešla generace, která zdroje spouštěla, dnes máme elektrárny plné mladých lidí nebo lidí ve středním věku,“ říká Zronek.
Pro lidi za hranice
Zájmu o tuto oblast pomáhá i rozšiřování současné jaderné flotily v Česku. Podobně při rozběhu tendru na Temelín tři a čtyři, kdy zájem o obor vzrostl, ale zase opadl spolu se zrušením tendru v roce 2014. Nyní nováčky motivují nové Dukovany a řada z nich má zájem také o SMR.
„Díky tomu, že je projekt výstavby nových bloků v Dukovanech vnímán velmi pozitivně, nemá aktuálně EDU II potíže s reakcemi na inzerci a navíc přitahujeme pozornost i zahraničních pracovníků jaderného odvětví, nejčastěji ze Slovenska,“ potvrzuje Horáková.
Česko skutečně bude muset případné personální nedostatky řešit přizváním pracovníků ze zahraničí, stejně jako se to už nyní děje v některých evropských státech.
„Lidské zdroje nezvládneme stoprocentně zajistit bez dovozu lidí. Téma se dotýká i podpory migrace, abychom byli připraveni a měli rychlé procesy pro vydávání víz a pracovních povolení, aby byly posíleny ambasády ve zdrojových zemích,“ říká vrchní ředitel sekce jaderné energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Ehler. Tato opatření usnadňující příchod pracovníků ze zahraničí by měla být letos schválena vládou.
Na pracovníky ze zahraničí však spoléhají i další země, včetně Velké Británie, Francie či Polska. Na projekt jaderné elektrárny Hinkley Point, kterou nyní staví francouzská společnost EDF, se muselo zajistit 20 až 30 procent pracovníků ze zahraničí.
Francie, jakožto země s největším podílem jádra v energetickém mixu, bude v následujícím desetiletí potřebovat cca 100 tisíc zaměstnanců. „Feedback z Francie je, že vlastními silami to nezvládnou. Budou potřebovat jak lidi, tak firmy ze zahraničí, což zase vidíme jako obchodní příležitost pro naše podniky,“ uvedl Ehler.
Lovit za hranicemi bude muset i Polsko, jehož jaderná tradice je zatím nulová. Nyní připravuje své první tři bloky v lokalitě Lubiatowo-Kopalino. Pracovníky shánělo i v Česku, byť většinou neúspěšně.
Opakem je třeba Jižní Korea, která má na evropské poměry nadbytek absolventů technických oborů. Strojaři nebo jaderní inženýři tak zastávají i pozice ekonomů či administrativních pracovníků.
