Článek
Skupina Moravia Steel, kam patří především Třinecké železárny, ale také řada dopravních firem či podniků obchodujících s komoditami, zažila loni prudký nárůst zisků.
Tržby se skupině zvedly z 58,2 miliardy korun na 75,4 miliardy korun a hrubý provozní zisk (EBITDA) vyskočil z 6,8 miliardy korun na více než 10 miliard. Čistý zisk pak dosáhl 5,6 miliardy korun (v roce 2021 to byly 3 miliardy). Firma to uvedla v aktuální výroční zprávě.
Skupina přitom musela překonávat řadu velkých výzev. Po covidovém útlumu přišla válka na Ukrajině, takže se přerušily tradiční dodávky železné rudy a dalších surovin. „Došlo k bezprecedentnímu nárůstu cen energií a dvouciferné inflaci. Hutnictví a ocelářství v Evropské unii navíc zásadně ovlivňují drahé emisní povolenky anebo rovněž nestabilita dodávek pro evropský automobilový průmysl,“ uvedl předseda dozorčí rady Moravia Steel a zároveň největší akcionář Tomáš Chrenek.
Kromě něho firmu vlastní Evžen Balko, Ján Moder a Mária Blašková.
Skupinu Moravia Steel tvoří zejména firmy orientované na hutnictví železa, kovoobrábění, strojírenskou výrobu a obchod se souvisejícími produkty. Do skupiny ale patří také firmy, jež se zaměřují na tvorbu a výrobu hraných a dalších audiovizuálních děl, tedy Barrandovská studia, nebo hokejový klub Třinec.
Většina hutní produkce směřuje na export. Skupina se v posledních letech výrazně orientovala na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, což jí i v krizi zajistilo silnější pozici. Kromě hutních výrobků, což je nosným programem skupiny, pomohl skupině také prodej zápustkových výkovků, prodej spojovacího materiálu, nárazníků, táhlových ústrojí či šroubovek a tažných háků pro kolejová vozidla a lokomotivy.
Skupina je konzervativní. Zadluženost vůči kapitálu tvoří 37,2 procenta. Moravia Steel tradičně vyplácí poměrně štědré dividendy. Hlavní akcionář Tomáš Chrenek vlastní rovněž zdravotnickou skupinu Agel. I další spolumajitelé mají jiné firmy na Slovensku.
Skupina přitom i nadále hodlá výrazně investovat. Třinecké železárny chystají ambiciózní modernizační projekt, který počítá do roku 2030 s náklady ve výši 12 miliard korun.
