Článek
V pavilonech brněnského výstaviště se firmy na 67. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu chlubí svářecími roboty, jejich humanoidní kolegové, například ti, které nabízí Alza, postávají u stánků a robopsi se proplétají mezi návštěvníky a auty zaparkovanými na prostranství mezi budovami a zvou kolemjdoucí do expozic.
V ikonickém Pavilonu A se předvádějí poslední modely 3D tiskáren, včetně nové sestavy tří strojů zajišťujících tisk, mytí i vytvrzování modelů od firmy Prusa Research, jejíž zakladatel Josef Průša získal od Svazu průmyslu a dopravy ocenění Osobnost průmyslu 2026.
V průběhu let se strojírenský veletrh zcela proměnil. Letos se veletrhu účastní přes 1300 firem a na výstavišti očekávají kolem 60 tisíc návštěvníků. V dobách největší slávy veletrhu se ale na jeřáby, bagry, lokomotivy a další strojírenské novinky jezdilo dívat až 300 tisíc návštěvníků ze všech koutů země.
Veletrh se mění, sele zůstává
Jedna věc se ale nemění. Stálicí strojírenského veletrhu je stánek rodinné firmy Strojírny Olšovec s grilem na promenádě vedoucí k pavilonu Z, další dominantě celého areálu. Na grilu se opéká sele, každý den jedno. K pečenému masu nabízejí hostesky čepované pivo.
„Jezdíme sem od začátku, přes třicet let, s jedinou výjimkou covidového roku, kdy veletrh nebyl,“ říká zakladatel a ředitel firmy Pavel Stupárek. „Jsme tady, abychom ukázali, že ještě pořád existujeme, že jsme nezkrachovali, že pořád nabízíme své a taky abychom poděkovali těm, kteří celý rok u nás objednávají,“ vysvětluje každoroční účast.
Strojírny Olšovec vznikly v roce 1993 ve stejnojmenné obci nedaleko Hranic na Moravě. Závod vznikl na počátku 20. století jako kamenolom. Z jeho opravárenských dílen se vyvinul samostatný strojírenský podnik, který Stupárek zprivatizoval.
„Většina naší výroby jsou vlastně náhradní díly. V minulosti je vyrobila nějaká firma, která mezitím zanikla, a klient má výkresy, tak mu to vyrobíme. To jsou naši primární zákazníci,“ popisuje Stupárek.
„Máme velmi široké portfolio výrobků. Třeba tady ten lanový buben, to je na loď pro našeho švédského zákazníka,“ ukazuje na velký kovový válec s drážkami na ukládání lana, stojící před firemním stánkem. Vedle něj vystavují Strojírny Olšovec přírubu generátoru pro klienta ze Vsetína. „Pro ně vyrábíme i hřídele. Oni mají svoje know-how i montáž a hledali dodavatele,“ doplňuje.
Zatím rekordního obratu dosáhla firma se zhruba 50 zaměstnanci v roce 2015, kdy utržila přes 100 milionů korun. V současnosti se její tržby pohybují mezi 90 a 100 miliony.
„Velké štěstí jsme měli za covidu. Jeden zákazník objednal pro Německo mlýny na jemné mletí surovin pro výrobu baterií. Potřebovali 30 nerezových mlýnů. To byla zakázka!“ vzpomíná.
Odpoledne už ze selete zbývá jen několik kusů masa na jinak zcela ořezané kostře, klienti a zákazníci se ale zastavují pořád. „Zákazníci u nás mají takovou občerstvovací stanici, pozdravíme se a všechno v klidu vyřešíme,“ říká Stupárek, který se jim věnuje spolu se synem Lukášem a několika kolegy.
O žádné další firmě, která by do Brna jezdila se stejně železnou pravidelností, šéf Strojíren Olšovec neví. „Víme, že za reklamu musíme něco utratit. Velké firmy to mají drahé, tak jezdí třeba každý druhý rok. My už bychom se ale styděli nepřijet,“ dodává.
