Článek
Přestože od pádu spořitelního družstva WPB Capital uplynulo již dvanáct let, konflikt mezi jejími bývalými představiteli nepřestává rezonovat a ovlivňovat nejen průběh insolvenčního řízení se samotnou kampeličkou, ale i dalších byznysových kauz. Složité právní bitvy doprovází zapojení množství neprůhledných společností registrovaných v zahraničních destinacích. V samotném insolvenčním řízení s WPB stále jde o majetek za dvě miliardy korun.
Největší drama se v současnosti odehrává v trestní kauze spojené se zkrachovalou developerskou společností Con Invest. Případ se týká obžaloby z poškození věřitelů developera, jako červená nit se jím od samého počátku táhne konflikt mezi skupinami, které vzešly právě z WPB Capital.
V kauze, kterou vyšetřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Praze, je obžalovaných osm osob. Polovina z obžalovaných působila v holdingu okolo WPB. Podle obžaloby měli pomocí zpětně datovaných smluv vyvést z krachující developerské firmy Con Invest pohledávku za téměř 47 milionů korun a ošidit tak její věřitele. Všichni obžalovaní trvají na své nevině.
Za suchým popisem finančního podvodu se ale skrývá kauza, která je bojištěm skoro dvacetiletého sporu bývalých společníků ze skupiny WPB. Klíčoví svědci obžaloby jsou zároveň úhlavními nepřáteli obžalovaných. Devět z deseti dosud vyslechnutých svědků působilo ve skupině WPB a desátý svědek spolupracuje s advokátem Patrikem Personou, který podle svých slov s WPB spolupracoval od roku 2015 a má nadále k této kauze a jejím představitelům velmi blízko. Persona je mimo jiné zmocněncem poškozených v kauze Con Invest.
„Zastupoval jsem od roku 2015 představenstvo WPB Capital v některých soudních řízeních a při komunikaci s ČNB. Zastupoval jsem tedy zájem svého klienta,“ odpověděl Persona na otázku redakce, čí zájmy v kauzách okolo WPB zastupuje.
Obě strany, tedy obžalovaní i svědci, se v kauze Con Invest navzájem viní z toho, že podvodník je ten druhý. Týká se to i dvou úhlavních nepřátel, kteří se před soudem potkali, ačkoliv každý z nich vystupuje v jiné pozici. Na straně obžalovaných je to bývalý spolumajitel WPB Capital Pavel Petrovič. Na straně svědků je to pak další spoluvlastník WPB Capital Patrik Bugan.
Jejich společným byznysem bylo ještě před rozkolem mimo jiné zakládání a správa zahraničních společností včetně offshorových firem v exotických destinacích. Společným projektem Petroviče a Bugana byla už od 90. let mimo jiné společnost Akont. Tato pozdější součást holdingu okolo WPB Capital se specializovala na zakládání offshorových společností ve spolupráci s panamskou právní kanceláří Mossack Fonseca, hlavním aktérem obří kauzy uniklých dokumentů o skrývání majetku a praní špinavých peněz známé jako Panama Papers.
Právě Akont a jeho spřízněná firma Easy Business sehrávají v kauze Con Invest klíčovou roli. Z jejich dílny pocházely offshorové schránkové firmy použité k „odklonění“ pohledávky. To se stalo zhruba v letech 2009 až 2010. Kdo byl v té době majitelem Akontu, mohl mít vliv na prováděné operace s pohledávkou Con Investu.
Kdo byl majitel?
Otázku vlastnictví Akontu ovšem není možné rozlousknout pomocí českého obchodního rejstříku, protože samotný Akont byl v té době ovládaný přes neprůhledné zahraniční firmy. Obžaloba a svědci, kteří patřili mezi Petrovičovy protivníky, tvrdí, že v kritickém období vlastnil Akont právě Petrovič. Naopak Petrovič uvádí, že z řízení skupiny WPB, a tedy i Akontu, odešel již v roce 2008 a ponechal si ve WPB pouze menšinový podíl, o který byl později podle svých slov navíc připraven. Bugan to před soudem označil za nepravdivé tvrzení.
Právě „naředění“ Petrovičova podílu a údajně nevyřešené finanční vztahy se staly rozbuškou pro otevřený konflikt mezi Petrovičem a Buganem. V době kolem roku 2013, kdy již Petrovič ve WPB nepůsobil, dorazila do kampeličky kontrola z České národní banky. Podnětem bylo mimo jiné anonymní podání. O licenci pak WPB Capital přišla v roce 2014 kvůli pochybným finančním operacím.
Odejmutí licence WPB Capital
Hlavním důvodem pro odejmutí licence družstevní záložně WPB ze strany České národní banky bylo fingované navyšování základního kapitálu banky.
„WPB Capital, spořitelní družstvo používalo peněžní prostředky svých klientů, členů družstevní záložny, aby účetně, nikoliv skutečně a z nových zdrojů navyšovalo svůj základní kapitál,“ uvedla ČNB na svém webu v otázkách a odpovědích ke kauze WPB.
Mechanismus podle regulátora spočíval v tom, že podle WPB Capital poskytovala úvěry v řádech desítek milionů korun firmám, „které ve skutečnosti byly jen prázdnými schránkami bez skutečné podnikatelské činnosti a které prokazatelně byly součástí sítě obchodních společností napojených na družstevní záložnu. Peněžní prostředky takto poskytnuté následně putovaly řetězcem převodů a finančních transakcí zpět k WPB Capital, spořitelní družstvo ve formě dalších členských vkladů fyzických osob z řad jeho vedení nebo s ním spřízněných společností.“
Představitelé WPB Capital poukazovali na údajnou podjatost pracovníků ČNB, a to včetně tehdejšího viceguvernéra Vladimíra Tomšíka. Ten byl v období, kdy již probíhal konflikt mezi ČNB a WPB, hostem na jedné ze schůzek neformálního podnikatelského sdružení nazvaného Klub Fido, jehož součástí byl také bývalý představitel WPB a v té době již protivník Patrika Bugana Pavel Petrovič. Podle tehdejších zástupců kampeličky se měl Tomšík na akci Klubu Fido mimo jiné zmínit, že WPB bude odejmuta licence a skončí v likvidaci. Na Tomšíka kvůli tomu mířilo mimo jiné i trestní oznámení. Nikdy však nebyl stíhán a ČNB se za tehdejšího viceguvernéra plně postavila.
Tomšík účast na akci Klubu Fido nepopřel, vždy ale trval na tom, že neporušil žádná pravidla. Vypovídal kvůli tomu rovněž v přípravném řízení v trestní kauze Patrika Bugana a jeho spolupracovníků, vyplývá z konečného rozsudku v případu. Tomšík policii řekl, že Petroviče nezná, „ale zřejmě se s ním setkal v rámci své přednáškové činnosti v podnikatelském klubu, což zjistil v souvislosti s námitkou podjatosti zaslané ČNB“.
Krátce nato, co WPB Capital přišla o licenci, se stala terčem anonymního útoku naopak skupina okolo Pavla Petroviče. Ještě v roce 2014 vznikla facebooková stránka nazvaná „FidoKlub - škola byznysu“, jejíž název odkazuje na podnikatelské sdružení Klub Fido, jehož předsedou je Pavel Petrovič.
Někdo neznámý v této facebookové skupině vytvořil řadu falešných profilů vydávajících se za Petroviče a další osoby z jeho okolí a nechával tyto profily mezi sebou vést smyšlenou komunikaci, v níž se dané postavy jakoby přiznávají k finanční trestné činnosti, včetně samotné kauzy Con Invest. Příspěvky se na této stránce objevovaly celých deset let. Poslední jsou z roku 2024.
Pavel Petrovič u soudu v kauze Con Invest.
Paralelně s „facebookovou frontou“ se daly do pohybu rovněž události, jež vedly až k současnému soudnímu procesu v kauze Con Invest. V dubnu 2015, necelý rok po odnětí licence WPB Capital, dostala policie trestní oznámení kvůli podezření na machinace s pohledávkami v Con Investu. Trestní oznámení podal liberecký podnikatel Otto Jäger, který u soudu řekl, že víceméně náhodou získal pohledávku vůči Con Investu a spolu s převzatou dokumentací zjistil, že se tam dělo něco zvláštního, a proto se obrátil na policii. Obžalovaní ale u soudu tuto verzi zpochybňují a tvrdí, že to celé byla připravená operace.
Zatím jen jeden rozsudek
Policie vyšetřovala několik větví celé kauzy, podle dostupných informací padly ale pravomocné rozsudky jen v jedné z nich. Patrik Bugan byl v této větvi pravomocně odsouzen se čtyřmi dalšími osobami k peněžitým trestům.
„Na základě nových informací jsem požádal o obnovu trestního řízení, kde byly poskytnuty soudu informace z jiných trestních řízení, zejména důkazy získané při domovních prohlídkách,“ uvedl ve vyjádření pro Seznam Zprávy Byznys Bugan.
Jaká jiná trestní řízení má na mysli, Bugan neuvedl. Pavel Petrovič byl v minulých letech obžalovaný rovněž v jedné z kauz ostravského lobbisty Martina Dědice kvůli praní špinavých peněz. Vrchní soud v Olomouci ale na konci roku 2025 rozsudky v tomto případu zrušil a projednávání kauzy vrátil opět na začátek.
Zády otočený Patrik Bugan při čekání na výslech v kauze Con Invest.
Přestože soud v kauze Con Invest začal v roce 2024, hlavní líčení se kvůli změně v čele soudního senátu vede od letošního jara prakticky od začátku, takže proces je teprve na startu. Předsedkyní senátu je soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Marika Zahradníčková.
Zatímco hlavní líčení v případu Con Invest je stále v počáteční fázi, související insolvenční řízení běží mnohem déle. Insolvenční řízení se společností Con Invest trvá od roku 2009 a zdaleka není u konce. Likvidace samotné WPB Capital začala již v roce 2014, její úpadek ale soud vyhlásil až o deset let později, když místo původního likvidátora nastoupila insolvenční správkyně Jiřina Lužová.
Hlavně ve WPB se navzdory dlouhé době od odebrání licence kampeličky stále hraje o majetek nezanedbatelné hodnoty - kolem dvou miliard korun. Kromě pohledávek a peněz na účtech patří záložně ještě funkcionalistický palác Edison v centru Prahy.
Podobně jako v konkurzu Con Investu se i v insolvenčním řízení s WPB Capital objevuje řada neprůhledných zahraničních společností, které si na aktiva kampeličky dělají nárok. Nutnost obesílat tyto firmy do ciziny na adresy, kde si pak většinou poštu ani nikdo nepřevezme, potom obě kauzy ještě více natahuje. Jen v případě WPB vede správkyně aktuálně přes 500 soudních sporů.
„Schovávají se za schránkové firmy. Nechávají si doručovat komplikovanou cestou do Velké Británie. To jsou často měsíce, o které se každý soudní úkon zpozdí. Drží nás doručovacími žalobami v šachu, protože do té doby, než soudní spory vyhrajeme, se úvěrové portfolio nedá jednoduše prodat,“ uvedla insolvenční správkyně WPB Capital Jiřina Lužová.
